Příprava na důchod s ředitelem ČSSZ Boháčkem: Co ohlídat a jak doložit chybějící evidenci

Přiznání starobního důchodu je náročný proces, v rámci něhož úředníci kontrolují mnoho údajů a záznamů. A přestože se stát snaží všechny informace o práci, studiu nebo třeba vojně evidovat, občas některé chybí nebo jsou nepřesné. Ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček v rozhovoru radí, co by si měl každý v důchodové evidenci ohlídat a jak je možné nepřesnosti nebo chybějící doby pojištění doplnit.

Pane řediteli, kdy by lidé měli začít s přípravou na důchod?

Obecně se doporučuje začít s přípravou s určitým předstihem. Ten může odchod do starobního důchodu usnadnit, přinést více klidu a ubezpečení, že občan splní všechny podmínky pro přiznání důchodu.

K tomuto účelu ČSSZ nabízí službu Informativní důchodová aplikace (IDA), kterou lze považovat za přelomovou. IDA je služba ePortálu ČSSZ, která poskytne odpovědi na základní otázky snad každého z nás – budu mít nárok na starobní důchod, od kdy a jak vysoký by mohl být? Zároveň odpoví i na otázku, co ještě musí občan splnit pro nárok na starobní důchod, tedy zejména kolik let mu ještě chybí do dosažení důchodového věku nebo pro získání potřebné doby pojištění.

K zodpovězení všech těchto otázek využívá IDA údajů o dobách pojištění a vyměřovacích základech (včetně vyloučených dob) uložených v evidenci ČSSZ, ale také některých doplněných přímo občanem. Je to taková důchodová kalkulačka pro každého.

Vedle služby IDA nabízí ČSSZ na ePortálu další službu Informativní výpočet starobního důchodu. Služba poskytuje možnost provést informativní výpočet starobního důchodu nebo starobního důchodu před dosažením důchodového věku. Je určena především klientům, kteří již důchodového věku dosáhli nebo jej v horizontu nejvýše 5 let dosáhnou. Mladším klientům poskytne informace o předpokládané výši jejich starobního důchodu služba IDA. Obě služby se spouští v prostředí ePortálu ČSSZ.

Protože pracují s osobními údaji pojištěnců, jsou přístupné pouze těm lidem, kteří disponují elektronickou identitou. Ta obecně zaručuje, že v prostředí internetu dojde ke ztotožnění občana bez jeho osobní přítomnosti na úřadu. Ztotožnění sama ČSSZ neprovádí, ale využívá takzvaný Národní identitní bod, který nabízí poměrně velkou škálu možností, jak se v elektronickém světě identifikovat.

Využít lze kupříkladu bankovní identitu, kdy jsou pro přihlášení na ePortál použity přihlašovací údaje do internetového bankovnictví obdobně, jako by se občan přihlašoval do své banky. Služby ePortálu mají jednoduchý design, který zaručí snadnou orientaci v zobrazovaných údajích týkajících se budoucích důchodových nároků.

Možnosti kontroly pojištění

Mnoho lidí nemá dostatek času zjišťovat si všechny podrobnosti o důchodu. Zmínil byste tři klíčové věci, které by si určitě měl každý ohlídat?

Doporučujeme využít služeb ePortálu ČSSZ. Občané tak mohou jednoduše, rychle a z pohodlí domova zjistit tři zásadní informace rozhodné pro nárok a následně výši starobního důchodu, těmi jsou: důchodový věk, potřebná doba pojištění a vyměřovací základy získané od roku 1986 do roku před přiznáním důchodu.

Otázku důchodového věku pomůže objasnit služba IDA. Co se týče informací o dobách pojištění a vyměřovacích základech, doporučujeme kromě služby IDA využít kupříkladu službu Žádost o informativní list důchodového pojištění (zde), Přehled dob důchodového pojištění (zde), Náhled na evidenční listy důchodového pojištění od roku 2004 (zde). Využít lze také služby Informace o pojistných vztazích zaměstnance (zde) ke kontrole, zda zaměstnavatel příslušné OSSZ oznámil nástup do zaměstnání či jeho skončení a zda tak ČSSZ eviduje příslušný pojistný vztah.

Co dalšího lidé při přípravě na starobní důchod nejvíce podceňují? A na jaké problémy či komplikace úředníci nejčastěji narážejí?

Jak již bylo zmíněno, jednou z podmínek pro přiznání starobního důchodu je kromě dosaženého důchodového věku i splněná potřebná doba pojištění. A právě chybějící údaje o získané době pojištění komplikují a prodlužují dobu vyřízení žádosti. Proto je vhodné si tyto údaje včas ověřit, a to například prostřednictvím Informativní důchodové aplikace (IDA) nebo vyhotovením informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Průběžnou kontrolou se tak dá předejít zbytečným komplikacím a chybějící údaje doplnit snadněji než až po letech nebo těsně před důchodem.

Občané mohou zdarma prostřednictvím ePortálu ČSSZ spustit službu IDA, která jim poskytne srozumitelnou informaci ohledně jejich dosud evidovaného počtu let důchodového pojištění. Pro spuštění služby je ale nutné se přihlásit. Přihlášení je jednoduché, stačí datová schránka nebo Identita občana. Jednoduchým a oblíbeným způsobem přihlášení je bankovní identita. Možnosti, jak se přihlásit do ePortálu ČSSZ, uživatelé najdou přímo na ePortálu.

Je také možné si zdarma zažádat o vyhotovení IOLDP, který obsahuje přehled dob důchodového pojištění (zaměstnání), případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ, a za dobu od roku 1986 obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob.

Žádost o vyhotovení je možné provést prostřednictvím odesláním tiskopisu Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na ePortálu ČSSZ elektronicky (tiskopis lze rovněž vytisknout a odeslat prostřednictvím České pošty) nebo písemně na adresu ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5 či v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny [email protected], nebo datovou zprávou zaslanou do datové schránky ČSSZ ID: 49kaiq3.

Žádost o IOLDP musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude informativní list zaslán. Občan má právo na zaslání IOLDP jednou za kalendářní rok. IOLDP zašle ČSSZ občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.

Dokládání chybějících dob

Co mají lidé dělat, když v aplikaci narazí na nějaké nepřesnosti nebo chybějící údaje? Ve kterých případech se mají ihned obrátit na ČSSZ, a kdy není nutné to řešit nyní?

Ve většině případů jsou v evidenci ČSSZ všechny údaje o dobách zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Pokud bude mít uživatel aplikace IDA dojem, že evidované doby pojištění nejsou zcela v pořádku (například jsou údaje duplicitní nebo je namísto započtených 365 dní zaměstnání hodnoceno jen 65 dnů), je vhodné nejprve požádat o vyhotovení IOLDP. ČSSZ na základě této žádosti referentsky zkontroluje obsah individuálního konta pojištěnce a případné duplicity či drobné nesrovnalosti, vznikající nesprávným automatizovaným zpracováním, upraví.

Jde-li však o chybějící doby pojištění, nebo dokonce nesprávně vyhotovený ELDP, je třeba se obrátit na místně příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, která bude nápomocna při doplnění evidence nebo opravě údajů v ní obsažených.

Jak konkrétně se dokládají chybějící doby pojištění?

Základním dokladem prokazujícím doby pojištění je evidenční list důchodového pojištění (ELDP). Pokud občan zjistí, že mu v evidenci ČSSZ chybí některé doby pojištění, doporučujeme obrátit se na příslušnou OSSZ s žádostí o pomoc při jejich dohledání.

Když se i přesto nepodaří ELDP dohledat, předloží občan veškeré doklady o chybějící době pojištění, které má k dispozici pracovníkům OSSZ, aby je mohli posoudit. Jedná se například o výplatní pásky, od roku 2004 stejnopisy ELDP, pracovní smlouvy nebo zápočtové listy a podobně. Výjimečně je možné použít k prokázání doby pojištění i čestné prohlášení občana a čestná prohlášení jeho dvou bývalých kolegů.

Vojenskou službu stačí doložit vojenskou knížkou. Pokud ji občan nemá, může kontaktovat příslušné krajské vojenské velitelství s žádostí o vydání potvrzení o délce a trvání základní vojenské služby.

Studium na střední nebo vyšší odborné škole se prokáže například vysvědčením z jednotlivých ročníků a závěrečným školním vysvědčením. Vysokoškolské studium pak výkazem o studiu na vysoké škole (indexem), vysvědčením o vykonání státní závěrečné zkoušky, případně diplomem.

Pokud občan nemá k dispozici tyto doklady, může se obrátit přímo na danou školu, aby mu vydala potvrzení o době trvání studia, anebo se obrátí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Stejný postup je i v případě, když studium nebylo dokončeno nebo bylo přerušeno.

Když už nyní někdo ví, že mu chybí doby pojištění například z 90. let, a ví, že pracoval, co by měl udělat?

Nejjednodušší je kontaktovat OSSZ v místě trvalého bydliště občana. V případě, že zaměstnavatel existuje, OSSZ jej vyzve ke splnění zákonné povinnosti. Případně se na bývalého zaměstnavatele může obrátit přímo občan a požádat jej, aby ELDP do evidence ČSSZ zaslal. Pokud zaměstnavatel již neexistuje nebo je nekontaktní, OSSZ si od občana vyžádá relevantními doklady, tedy například pracovní smlouvu, výpověď z pracovního poměru, výplatní pásky, výpis údajů o pojištění zdravotní pojišťovny apod.

Pokud občan zjistí absenci doby zaměstnání do konce roku 1985, lze ji jednoduše doložit pracovní smlouvou a dokladem o ukončení pracovního poměru nebo potvrzením o zaměstnání, dále také výplatními páskami, mzdovým listem nebo evidencí docházky či jiným dokladem, například legitimací ROH.

V případě, že chybí doba zaměstnání od roku 1986 do konce roku 1995, je kromě dokladů
o zaměstnání třeba doložit ještě například mzdové listy či výplatní pásky, tedy doklady prokazující výši dosaženého hrubého příjmu (vyměřovacího základu).

Pokud doklady o příjmech občan mít nebude, není třeba zoufat. V situaci, kdy se výdělky nepodaří došetřit ani OSSZ, kterou v souvislosti s doložením doby pojištění občan osloví, bude při výpočtu důchodu doba pojištění, za niž se výdělky nepodařilo doložit, hodnocena jako doba vyloučená. Ta zajistí, aby se nerozmělnil průměrný příjem občana, který je základem pro stanovení výše důchodu.

Pokud bude chybět doba pojištění od roku 1996, je nutné doložit nejen počátek a konec zaměstnání, ale prokázat i samotný výkon zaměstnání, případně existenci dočasné pracovní neschopnosti. Samostatné předložení pracovní smlouvy a dokladu o ukončení pracovního poměru nebo potvrzení o zaměstnání k rekonstrukci ELDP za období od 1. 1. 1996 nepostačuje, protože tyto doklady samy o sobě neprokazují splnění podmínek účasti na důchodovém pojištění.

Je třeba doložit pracovní smlouvu s dokladem o ukončení pracovního poměru či potvrzením
o zaměstnání (zápočtovým listem). Dále mzdové listy či výplatní pásky, případně výpis z účtu s označením zaměstnavatele a účelu přijaté platby (mzda). V případě dočasné pracovní neschopnosti i potvrzení ošetřujícího lékaře a tak dále.

Pokud bude občanovi chybět doba od roku 2004, je třeba postupovat jako v případě dokládání doby od roku 1996 s tím, že dalším dokladem pro zhodnocení doby pojištění může být stejnopis ELDP podepsaný pověřenou osobou zaměstnavatele a opatřený jeho razítkem.

Chybějící doby studia

Některým lidem v evidenci důchodového pojištění chybí období po skončení střední školy, například prázdniny po maturitě, až do nástupu na vysokou školu nebo do zaměstnání. Často se ptají, jak to vyřešit. Co s touto situací dělat?

Obecně platí, že pro důchodové účely se hodnotí jako doba studia i doba prázdnin bezprostředně navazující na skončení studia. U střední školy, za předpokladu, že byla závěrečná zkouška úspěšně složená například v měsíci květnu či červnu, bude doba studia náležet, nebyla-li vykonávána výdělečná činnost, ještě v měsíci červenci a srpnu, tedy do ukončení příslušného školního roku.

V případě úspěšného složení státní závěrečné zkoušky na vysoké škole bude doba studia náležet v měsíci vykonání zkoušky a měsíci po něm následujícím. Není třeba se však ničeho obávat, neboť Česká správa sociálního zabezpečení zpravidla eviduje doby studia na základě předložených dokladů. O době prázdnin po ukončení studia rozhodne v rámci řízení o dávku důchodového pojištění automaticky.

Počítá se do důchodu i nedokončené studium na střední nebo vysoké škole? Za jakých podmínek a jak to případně doložit?

Ano, platí, že náhradní dobou pojištění je příprava na budoucí povolání studiem na SŠ, VOŠ nebo VŠ, které proběhlo do 31. 12. 2009. Nerozlišuje se, zda studium bylo ukončeno řádně nebo bylo nedokončené.

Co se týká prokázání nedokončeného studia, je třeba doložit doklady prokazující délku jeho trvání, zejména potvrzení školy o době studia, vysvědčení z jednotlivých ročníků, výkaz
o studiu (index) a podobně.

Když lidem chybí odpracované roky, je možné je zpětně doplatit? A za jakých podmínek?

Chybějící dobu pojištění je možné doplatit nejdříve od 1. 1. 1996 formou dobrovolného důchodového pojištění. Jedná se však o velmi omezené možnosti využití tohoto institutu a nelze ho použít univerzálně ve všech případech. Zákon totiž přesně stanoví, z jakých důvodů je možné se k tomuto institutu přihlásit a za jakou dobu zpětně od podání přihlášky ho lze u každého z uvedených důvodů doplatit.

K dobrovolnému důchodovému pojištění se lze přihlásit i takzvaně „bez uvedení důvodů“.
V tomto případě je však doplacení možné jen jeden rok zpětně před podáním přihlášky a za splnění podmínky získání alespoň jednoho roku pojištění v České republice přede dnem podání přihlášky. Nelze jím tedy dodatečně pokrýt doby „bez pojištění“, které má člověk v minulosti.

Dobrovolné pojištění se doplácí ve výši aktuální pro rok, kdy je dopláceno. Pro představu finanční zátěže nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2022 činí 2724 korun, tato částka se každoročně mění.

Pane řediteli, děkuji za rozhovor.

Foto: Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)