Kardiolog Vladimír Tuka: Lidé si nevědomky škodí a zkracují život. Stačí se hýbat 150 minut týdně

V Česku začala poprvé v historii klesat délka dožití. Důvodem ale není pouze koronavirus, ale také špatný životní styl. Lidé se málo hýbou, špatně jedí a pijí hodně alkoholu, což zhoršuje zdraví. Upozornil na to kardiolog Vladimír Tuka. „Lidské tělo se k pohybu vyvinulo, bez pohybu hyneme,“ řekl v rozhovoru pro České důchody a dodal, že k prodloužení života stačí 150 minut pohybu týdně.

Po celá desetiletí se v Česku prodlužovala délka dožití. U žen se postupně vyšplhala až na 81,9 roků a u mužů na 76,1 roků. Dosáhli jsme tak na úroveň vyspělých západních zemí. V poslední letech se však pozitivní trend změnil a v loňském roce dokonce mužům klesla naděje na dožití o 1 rok a ženám o 0,7 roku.

Ve způsobu, jak nepříznivý trend otočit zpátky, mají lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze jasno. Klíčem k prodloužení života ve zdraví až o 5 let je podle nich 150 minut pravidelného přiměřeného pohybu týdně a úprava životního stylu.

Detailně o tom v rozhovoru pro České důchody hovoří i docent Vladimír Tuka, vedoucí lékař Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

Tvrdíte, že za poslední rok klesla mužům naděje na dožití o rok a ženám o 0,7 roku. Může za to koronavirus, nebo něco jiného?

Křivka dožití, respektive délka života, začala klesat již v období několika let před pandemií COVID-19. Během většiny období vývoje lidstva se děti obvykle dožívaly delšího věku než jejich rodiče, ale v posledních letech se začalo hovořit o situaci, kdy mají děti riziko kratšího života než jejich rodiče.

Za hlavní příčinu se udává zvyšující se prevalence (počet jedinců v populaci) obezity a diabetu. A zde je jednou z příčin nezdravý životní styl s nedostatkem pohybu a nezdravou stravou, spolu s kouřením.

V posledních letech se velká pozornost věnuje i znečištění prostředí, a to nejen z drobných částic vznikajících spalováním, včetně dopravy, ale mluví se také o světelném smogu a hluku.

Které státy dělají věci jinak a lépe než my?

Liší se zejména politická podpora na úrovni celého státu, ale i regionálně. Otázka míry zdanění cigaret, alkoholu či nezdravých potravin obsahujících jednoduché cukry. Dobrým příkladem je i infrastruktura pro cyklisty, sportoviště apod.

Dobrou zprávou je, že možnosti jedince jsou již u nás srovnatelné se západní Evropou a Skandinávií. To znamená, že pro jednotlivce nemusí být nemožné najít si zdravé alternativy.

Lidé si nevědomky škodí

Jaké nemoci Čechy trápí nejvíce?

Od 19. století díky očkování a od 2. světové války díky antibiotikům začaly ubývat infekční nemoci. Došlo k prodlužování délky života a začal se měnit životní styl populace. Méně bylo potřeba fyzicky náročných prací a zlepšovala se dostupnost potravin, včetně potravin méně kvalitních.

V tomto okamžiku je hlavní chorobou ateroskleróza (kornatění cév) a její komplikace (infarkt myokardu, chronické srdeční selhání, cévní mozková příhoda), nádorová onemocnění a plicní choroby (chronická obstrukční plicní nemoc). Tato onemocnění mají často společné kořeny v nezdravém životním stylu (málo pohybu, nezdravá strava, kouření), které se promítnou v rizikové faktory (vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, vysoká hladina cholesterolu) a ty pak vedou k vlastním onemocněním.

Bohužel nezdravý životní styl nebolí, často si člověk ani nemusí uvědomit, že si škodí. Stejně tak rizikové faktory, dokud nevedou ke komplikacím, jednotlivce nemusí výrazně omezovat.

Jakými nemocemi zpravidla Češi nejčastěji trpí a v jakém věku?

Toto je velmi široká otázka. Jsou choroby velmi specifické pro dané pohlaví. Zkusím odpovědět, co se týče kardiovaskulárního systému.

Mužské pohlaví představuje jeden z neovlivnitelných rizikových faktorů aterosklerózy. Ženy jsou díky ženským pohlavním hormonům částečně chráněny (výjimkou jsou ženy po předčasné menopauze, nebo ženy se syndromem polycystických ovárií, ale také ženy s kumulací rizikových faktorů pro aterosklerózu, například s cukrovkou). Ale neznamená to, že by se u žen nemohl objevit infarkt myokardu, jen je jeho výskyt posunut o 10 až 15 let do vyšších věkových kategorií. Ženy také mívají atypické projevy anginy pectoris, takže se dostávají později k akutnímu ošetření.

Jak jsme na tom s prevencí? Zanedbáváme ji?

Preventivní prohlídky jsou dány vyhláškou a jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Preventivní péče je plně v kompetenci registrujících praktických lékařů. Navíc Česká kardiologická společnost připravila ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou programy, které mají zvýšit kontrolu rizikových faktorů aterosklerózy.

Přesná data o využívání prevence bohužel nemám. Nicméně preventivní prohlídky nejsou povinné a jedinec, kterému nic není a nemá čas, může prevenci považovat za zbytnou.

Máme vysokou spotřebu alkoholu a cigaret. Jak si vysvětlujete, že zrovna Češi jsou takoví pijani a kuřáci, když všude kolem na nás huláká reklama, jak správně žít?

Nízká cena alkoholu a cigaret (v porovnání se západní Evropou) je jedním z faktorů zodpovědným za rozšíření těchto nešvarů. Mnohde zůstává alkoholický nápoj – pivo nejlevnější alternativou v restauraci. Konzumace alkoholu je také bohužel hluboce zakořeněna v sociálních interakcích a učíme na ni již děti, byť jim na oslavách nabízíme nealkoholické varianty alkoholických nápojů. Již od dětství jim vlastně říkáme: „Piješ alkohol = jsi dospělý.“

To vše je také podporováno výrobci alkoholu a tabákových produktů, kteří do reklamy a marketingu investují násobně více prostředků než jakákoli kampaň organizovaná státem či nestátními neziskovými organizacemi. Stačí si připomenout, jak obtížné bylo v Česku prosazení nekuřáckých restaurací. A přitom máme precizně zdokumentováno, že například zavedení zákazu kouření na zastávkách veřejné dopravy vedlo v Německu k poklesu akutních infarktů myokardu.

Stačí i malá změna

Jaké jsou vaše zkušenosti z ordinace, když řeknete pacientovi, že musí začít žít zdravě? Začne, nebo se to snaží nějak obejít?

Nevím. S pacientem se vidím několik desítek minut v ordinaci, co dělá mimo ordinaci, je na něm. Je to jeho život. Ale určitě je spousta pacientů, kteří posílají tabulky s počty kroků, nebo se pochlubí, kolik zhubli, tedy minimálně někteří zdravěji žijí.

Primárně se nesnažím pacientům říkat, že něco musí, nebo nemusí. Snažím se s pacienty diskutovat alternativy a důsledky, které to pro ně bude mít. Není potřeba soudit, například většina kuřáků po 35 letech by ráda kouřit přestala. Závislost na tabáku je opravdu závislost, a to dost těžká, a navíc společensky tolerovaná.

Snažím se proto ponechat pacientům zodpovědnost za svůj život, zdravé volby pomohou jim. Jako lékař jim můžu pomoci se zorientovat, trochu usměrnit plány s ohledem na jejich zdravotní stav, ale cvičit a stravovat se budou muset oni. A hodně chválím za cokoli pozitivního.

Není třeba hned změnit život od základů – to nefunguje. Lepší je malá změna, kterou pacienti udrží dlouho a k té postupně možná přidají další a další.

Klíčem k prodloužení života ve zdraví až o 5 let je podle vás 150 minut pravidelného přiměřeného pohybu týdně a úprava životního stylu. Jak to udělat?

Postupně, s ohledem na aktuální životní situaci a zdravotní stav, a hodně pomůže být ve skupině, která snahy podpoří. Základem je volit pohyb v běžném životě – cesta do práce, práce v domácnosti, práce na chatě. I to se počítá.

Doporučení říkají, že pro zdravotní účinky by měl jednotlivec věnovat alespoň 150 minut týdně pohybovým aktivitám vytrvalostního charakteru o střední intenzitě, rozloženým do většiny dní v týdnu, například po pět dní 30 minut. Vhodnými aktivitami je například svižná chůze, běh, kolo, plavání. Střední intenzitu poznáte podle toho, že jste během ní schopni říci na jeden nádech jednu krátkou větu.

Lze se věnovat i aktivitám o vysoké intenzitě, pak stačí 75 minut týdně. Pro větší benefity je možno cílit na 300 minut vytrvalostních aktivit o střední intenzitě týdně nebo 150 minut pohybových aktivit o vysoké intenzitě týdně. Vytrvalostní aktivity je vhodné doplnit o posilování, kdy se doporučuje cvičit každou svalovou skupinu alespoň dvakrát týdně.

Nejjednodušší pohybovou aktivitou je chůze, je dostupná pro většinu lidí, není náročná na vybavení. Zajímavým a vhodným doplňkem mohou být nordic walking hole, které zvyšují energetický výdej chůze o 15 až 20 procent, aniž by zvyšovaly subjektivně vnímanou náročnost této aktivity. Hole jsou vhodné zejména pro lidi s nadváhou a obezitou, ale také pro seniory, kde pomáhají zvýšit stabilitu v prostoru.

Pokud se chceme věnovat pohybové aktivitě pro zdraví, tak není třeba lámat rekordy. Hodně důležité je poslouchat své tělo a dopřát mu i dost regenerace. Navyšovat objem pohybových aktivit postupně.

Lidské tělo pohyb potřebuje

Jaké jsou další benefity sportu?

S pacienty, pokud to nejsou vyloženě sportovci, se o sportu nebavím. Sport je strukturovaná řízená aktivita a mnoho pacientů má ke sportu odpor. Pro pacienty je mnohem lépe přijatelný pojem pohybová aktivita, protože i sekání trávy na zahradě nebo plení záhonků lze považovat za formu pohybové aktivity, a i to se počítá.

Pravidelně provozovaná pohybová aktivita má benefity prakticky na všechny části lidského těla a představuje nejkomplexnější intervenci, kterou můžeme pacientům doporučit. Lidské tělo se k pohybu vyvinulo, bez pohybu hyneme.

Kromě příznivého vlivu na srdce a cévy pomáhá také udržovat pod kontrolou hmotnost, je prevencí i léčbou cukrovky, snižuje riziko rozvoje nádorových onemocnění, zlepšuje paměť, je prevencí demence a mnoho dalšího.

Jaký pohyb a v jakém věku byste doporučil jako vhodný?

Který bude člověka bavit a nebude mu nebezpečný. Může to být chůze – vhodná prakticky pro každého, u běhu je potřeba si dát pozor na správnou techniku a pro jedince s nadbytečnými kily bych se běhu věnoval až po redukci, jinak může dojít k přetížení pohybového aparátu.

Říká se, že bychom měli jíst kvalitní potraviny, bílkoviny, ovoce, zeleninu a podobně. Jenže ceny těchto potravin jsou nyní velmi vysoké. Co byste poradil lidem, co takzvaně otáčí každou korunu a nemohou si dovolit jíst ryby dvakrát týdně?

Socioekonomická situace daná dvěma roky covidu a nyní válkou na Ukrajině vede a povede mnoho lidí do chudoby. Netroufnu si konkrétně radit, protože nemám bezprostřední osobní zkušenost. Ale ani zdravé stravování nemusí být za všech okolností extrémně drahé. Kvalitní potraviny jsou většinou takové, které nejsou průmyslově zpracované, většinou rostlinného původu a není jich moc.

Na prvním místě je důležité omezit alkohol. Omezit sekundárně zpracované masné výrobky, tedy různé salámy, párky a podobně. Existují i weby a kuchařky, které nabízejí levné recepty, weby mapující volně přístupné ovocné stromy. Nabízí se možnosti samosběru ovoce.

Jídelníček nemusí být dokonalý, absolutně zdravý. Každá změna ke zdravějšímu jídelníčku je dobrá, ryba jednou za 14 dní – OK. V sezóně ovoce ze samosběru – super. Pak máme potraviny jako hrách nebo pohanku, které nejsou tolik drahé, a přitom jsou velmi kvalitní a zdravé. U jedinců nemocných může poradit i nutriční terapeut.

Vždycky, když přijdu k lékaři, už tam od rána čekají senioři, klidně tři hodiny před domluveným termínem. Jak je možné, že jsou tak nemocní, když to vypadá, že k těm doktorům chodí pořád?

Senioři chodí k lékařům, protože jsou nemocní. V dnešní době dokážeme zachránit mnoho lidí v akutní situaci (po resuscitaci, po akutním infarktu myokardu, po cévní mozkové příhodě), ale to také znamená, že máme více nemocných – zachráněných lidí. A o tyto lidi je potřeba se v ambulancích postarat.

Druhá věc je, jaká je efektivita využití zdánlivě bezplatné zdravotní péče a jak jsme na tom v porovnání s jinými státy, kde je i pro běžné návštěvy u lékaře účtována spoluúčast pacienta. Ale to je dotaz spíš na ekonoma specializujícího se na zdravotnictví a pak na politiky.

Moc děkuji za rozhovor.

Foto: Se souhlasem Vladimíra Tuka (hlavní), Adobe Stock (v textu)