Tmavé skvrny u starších lidí nejsou od jater: Kožní lékař popisuje sluneční nemoci

Pigmentové skvrny na rukou a obličeji se dříve nesprávně označovaly jako jaterní a mělo se za to, že jsou projevem jaterního onemocnění. Jak ale vysvětluje lékař Miroslav Důra, vše souvisí s osluněním. Pro České důchody také popisuje nejčastější kožní nádorová onemocnění, a to včetně melanomu.

U starších lidí se často objevují tmavé pigmentové skvrny hlavně na rukou a obličeji. To jsou takzvaná lentiga. „Dříve se nesprávně označovaly jako jaterní skvrny, které mají pacienti například na rukou. Byly považovány za projev jaterního onemocnění, dnes ale víme, že se jedná o solární lentiga, tedy změnu související s osluněním. Skvrny nejsou zhoubné a vznikají na místech, která jsou chronicky změněna dlouhodobým osvětlením. Mohou vznikat na obličeji, krku, na rukou nebo předloktích,“ vysvětluje Miroslav Důra z Dermatovenerologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Ještě zdůrazňuje, že starší pacienti, často muži, přicházejí se zašupenými ložisky v oblasti čela, kštice nebo pleše. To jsou aktinické keratózy, což jsou výrůstky, které též souvisí s chronickým solárním poškozením.

Teoreticky by se mohlo zdát, že jsou nezhoubné, že pacienta nijak neohrožují, ale v jistých případech se z nich může stát dlaždicobuněčný karcinom, takže i ty se musí kontrolovat a léčit, aby se předešlo vzniku karcinomu kůže.

„Takže i starší pacienti si zaslouží kontrolu čekoholiv podezřelého na jejich kůži stejně tak, jako jiné věkové skupiny. Mělo by to být v pravidelném intervalu, záleží také na jejich fototypu a zdali mají v rodinné anamnéze nějaký zhoubný kožní nádor,“ upozorňuje Důra.

Strašák jménem rakovina

„Ve starším věku se objevují různé typy kožních zhoubných nádorů, patří mezi ně takzvaný bazaliom neboli bazocelulární karcinom, dlaždicobuněčný karcinom a melanom. Prvně jmenovaný, bazaliom je dokonce nejčastější malignitou. Vzniká jako jakési ložisko, o kterém pacienti nemusí nutně zprvu vědět, postupně ale může dojít ke vzniku vřídku, samovolně se takové ložisko nezhojí. Pacienti většinou popisují, že mají několik měsíců na kůži stroupek, který vždycky strhnou a vytvoří se znovu a nehojí se, to je typický průběh,“ vysvětluje lékař s tím, že se může objevit opět nejčastěji v místech chronického slunečního ozáření – na obličeji, ve kštici, krku i na horní polovině trupu. Dá se odstranit chirurgicky, menší ložiska je možno ošetřit tekutým dusíkem.

Dlaždicobuněčný karcinom, který jasně souvisí s UV zářením, se také objevuje nejčastěji na částech těla, které jsou chronicky solárně postižená. Může vypadat jako takové zašupění či vyvyšující se ložisko, které v pozdějších stádiích může krvácet. Na rozdíl od bazaliomu má tendence i metastázovat např. do lymfatických uzlin. V porovnání se melanomem však skýtá menší nebezpečí.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se každým rokem objevuje necelých 300 000 nových pacientů s melanomem a asi 60 000 na něj za rok zemře. Pořád je proto potřeba mít na paměti, že slunce nám může pořádně zavařit.

Melanom často po 65. roce

Obávaný melanom se samozřejmě vyskytuje v každé věkové skupině, ale v závislosti na věku jeho výskyt roste. Nejčastějšího výskytu dosahuje kolem 65. roku věku. Co se týká rozložení mezi muži a ženami, muži o něco málo převyšují v záchytu melanomu nad ženami.

„Když se podíváme na statistky od 70. let, tak se melanom zachytává stále častěji u mužů než u žen. Může to souviset s větší pracovní aktivitou venku, menší ochranou a samozřejmě též se zlepšující se prevencí a osvětou. Od 65. roku zase výskyt melanomu mírně klesá,“ říká Miroslav Důra.

„Co se týká úmrtnosti na metastazující melanom, statisticky též mírně převažují muži. Nejspíš je to proto, že u mužů je melanom zachytáván v pozdějším stádiu. Ženy chodí s podezřelými znaménky o něco dříve než muži, proto je i prognóza u mužů horší,“ dodává lékař.

Foto: Pixabay (hlavní), Dermatovenerologická klinika VFN a 1. LF UK (v textu)