Ministr Zbyněk Stanjura: Důchod není pojistka, nelze se spoléhat jen na stát

Lidé by měli přestat o důchodu přemýšlet jako o pojistné události. Je o tom přesvědčen ministr financí Zbyněk Stanjura, podle kterého se zatím politikům nepodařilo lidem vysvětlit, v čem spočívá průběžný systém.

Současná vláda Petra Fialy chystá zásadní důchodovou reformu, která by zároveň měla změnit způsob, jakým Češi přemýšlejí o důchodech. Ministr financí Zbyněk Stanjura v této souvislosti hovoří o tom, že lidé nesprávně chápou způsob průběžného důchodového systému. Vnímají ho jako pojistku na stáří, ale to by se podle něj mělo změnit. Naznačil to v rozsáhlém rozhovoru pro server Lidovky.cz.

„Důchod není pojistka, jako když si lidé pojistí dům či auto, důchod není ani pojistná událost. Nám – všem politikům za těch 30 let – se nepovedlo lidem vysvětlit, v čem spočívá průběžný systém,“ uvedl v rozhovoru Stanjura s tím, že sociální odvody slouží primárně k financování současných důchodů.

„Stále slyším: celý život odvádím vysoké odvody na důchod a teď mám málo. Ale průběžný systém znamená, že my svými platbami na sociální pojištění platíme důchody dnešním důchodcům. A že spoléháme na to, že až my budeme v penzi, budou mladší odvádět tolik, abychom penze dostali my,“ konstatoval ministr financí, který by v této souvislosti preferoval, kdyby se přestalo hovořit o sociálním pojištění. „Jsem pro, aby se sociální pojištění přejmenovalo na sociální daň,“ doplnil.

Topolánek: Rovnice neexistuje

Podobný názor jako současný ministr financí má také bývalý premiér Mirek Topolánek. I on je přesvědčen, že je chybná představa, podle které má celoživotní práce automaticky znamenat vyšší důchod ve stáří.

„Za 30 let senioři v Česku nepochopili, a politici to beztrestně zneužívají, že není žádná rovnice mezi ,celý život jsem pracoval a platil si na důchod‘ a ,skutečným nárokem na vyšší důchod‘,“ uvedl Topolánek v rozhovoru pro České důchody. V této souvislosti zároveň kritizuje jakékoliv politické snahy o snižování zásluhovosti důchodů, ke kterým podle něj dochází. „Důchody pro vyšší příjmové skupiny jsou díky ostře redukované zásluhovosti a brutálnímu zastropování nedostatečné a nedůstojné.“

Dnešních důchodců se změny nedotknou

Ministr Zbyněk Stanjura uvedl, že chystané změny důchodů se budou týkat mladších generací, nikoliv současných důchodců nebo lidí, kteří půjdou do důchodu v nejbližších letech. „Rozčiluje mě, když vidím reportáže nebo čtu články a vidím tam ty záběry na naše dnešní seniory – těch se to týkat nebude,“ řekl rázně Stanjura s tím, že reforma se bude týkat lidí, kteří dnes mají méně než 45 let.

Stanjura dále naznačil, že po budoucích změnách důchodového systému bude existovat zaručená solidární část, a dále poté část, na niž si budou lidé střádat celý aktivní život. „Není prostě možné spoléhat se pouze na státní důchod. Už jen kvůli demografickému vývoji. Nejsilnější ročníky začnou chodit do důchodu kolem roku 2030. Tam se poměr mezi přispívajícími a pobírajícími začne lámat. Proto musíme přesvědčit mladší generace, aby si začaly šetřit na důchod včas,“ upřesnil ministr.

Solidární část, někdy také označovaná jako minimální důchod, by se měl podle představ ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky pohybovat přibližně na úrovni 30 procent průměrné mzdy a pravidelně by se měl valorizovat. Pro České důchody už Jurečka dříve naznačil, že pravděpodobně půjde o více než 10 500 korun. Minimální důchod by se měl týkat současných i budoucích důchodců.

Nové důchody nejsou nízké

Výši starobních důchodů v současné době ovlivňují dva parametry – délka důchodového pojištění a také výdělky od roku 1986. Platí, že čím déle lidé pracovali a čím více vydělávali, tím mají vyšší důchod. Kvůli takzvaným redukčním hranicím se ale příjmy nad 155 644 korun do důchodu nepočítají. Z toho důvodu musí nadprůměrně vydělávající lidé při odchodu do důchodu počítat s výrazně větším propadem životní úrovně než lidé s podprůměrnými příjmy. Více o redukčních hranicích píšeme v tomto článku.

Lidé, kteří v současné době odcházejí do důchodu, již ve většině případů nemívají velmi nízké nebo podprůměrné důchody, jako je to v případě takzvaných starodůchodců. Jak ukazují statistiky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), bezmála dvě třetiny z nich najdou na své výměře částku překračující celostátní průměr, který nyní činí 16 200 korun. Detailně jsme o tom psali v tomto článku.

Foto: Jan Handrejch/Právo/Profimedia