Chystá se zvýšení minimálního důchodu: Pravidelně by rostl a nárok nezískají všichni

Minimální garantovaný důchod by se měl výrazně zvýšit. Změnu plánuje současná vláda, zatím ale není jasné, o jak vysokou částku půjde. Ministr Marian Jurečka naznačil, že kvůli zdražování pravděpodobně získají důchodci více než 10 500 korun. Budou ale muset splnit podmínky.

Současný minimální důchod je stanoven na 4 670 korun a skládá se ze základní výměry ve výši 3 900 korun a nejnižší možné procentní výměry, která je podle zákona stanovena na 770 korun. Tento důchod získá každý starobní důchodce, který splní podmínku minimální doby důchodového pojištění.

Nově by se tato částka měla zvýšit, současná vláda Petra Fialy totiž plánuje zavedení takzvaného garantovaného důchodu, který by byl nejméně dvakrát vyšší.

„Musíme si ale uvědomit, že stále přibližně kolem 110 tisíc starobních důchodců má důchod výrazně nižší než 10 tisíc korun, a o důstojném důchodu se zde hovořit nedá, zvláště pokud člověk celý život pracoval. Proto chceme zavést garantovaný důchod, který by byl odvozen od určitého procenta průměrné mzdy nebo jiným podobným mechanismem,“ uvedl pro České důchody ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle Jurečky je nutné, aby byly v Česku nastaveny důstojné podmínky pro stáří, a to zejména pro lidi, kteří celý život pracovali.

Možná přes 11 tisíc korun

Marian Jurečka zatím neupřesnil, jak vysoký minimální důchod bude, ale naznačil, že půjde o vyšší částku než 10 500 korun, o které se dříve mluvilo a kterou navrhovala i poslední důchodová komise. „Základní garantovaná složka by měla reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří i finanční možnosti státu. Hovořili jsme již o zmíněných 10 500 korunách, ale je možné, že při reflexi posledního vývoje cen bude muset být o něco vyšší,“ uvedl ministr Jurečka.

Fakticky by minimální (či garantovaný) důchod měl vycházet z průměrné mzdy v Česku. To znamená, že by se částka každý rok zvyšovala podle toho, jak rychle by rostly mzdy. Původní plány důchodové komise hovořily o 30 procentech průměrné mzdy, takže by se minimální důchod vždy zvyšoval tak, aby byl právě na této úrovni. Průměrná mzda v roce 2022 činí 38 911, což by znamenalo minimální důchod přes 11 600 korun. Zda se nakonec schválí takto vysoká částka, nyní není jasné.

„Počítáme s tím, že budeme muset především zohlednit současný výrazný nárůst inflace a zejména skokové zvýšení cen energií. To vše je zapotřebí pečlivě propočítat a nastavit tak, aby systém dobře fungoval a poskytoval lidem důstojné podmínky pro život,“ řekl Jurečka pro České důchody s tím, že nyní se o částce budou bavit představitelé vlády. Kdy by to mělo být, ale neupřesnil. „Zavedení garantovaného důchodu bude záležet na tom, jak rychle se nám podaří vyladit a na politické úrovni si odsouhlasit jeho jednotlivé části,“ doplnil.

K minimálnímu důchodu by se podle plánů vlády přičítala zásluhová složka, která zřejmě bude reflektovat odvody do důchodového systému a počet vychovaných dětí. V současné době hraje roli také počet odpracovaných let, zda to zůstane, ale zatím nebylo upřesněno.

Podmínka důchodového pojištění

Jisté je, že na minimální důchod nezískají nárok všichni automaticky, ale pouze lidé, kteří splní základní podmínky pro získání starobního důchodu. To vedle dosažení důchodového věku vyžaduje také 35 let důchodového pojištění (případně 30 let bez náhradních dob). Zřejmě ale nakonec bude potřeba méně, vláda totiž plánuje snížení této hranice. „Chceme ji snížit na 25 let, a i tak bude stále výrazně převyšovat hranice většiny ostatních evropských zemí,“ slibuje ministr Marian Jurečka.

Reálně by tedy na nový minimální důchod neměli dosáhnout lidé, kteří celý život nepracovali, případně pracovali takzvaně „načerno“. S velkou pravděpodobností ale půjde také o ty, kteří sice pracují, ale důchodové pojištění jim také chybí. I dnes se totiž stává, že někteří lidé pracují, ale práce se jim z různých důvodů do důchodu nepočítá. Jde často o takzvané dohodáře nebo lidi pobírající nižší stupeň invalidního důchodu. Více o podobných situacích píšeme v tomto článku.

Shrnutí současných poznatků o novém minimálním důchodu:

• Zřejmě bude činit více než 10 500 korun (možná více než 11 600 korun) a bude se pravidelně zvyšovat.
• Automaticky ho získají současní starobní důchodci, kteří splnili podmínku odpracovaných let (důchodového pojištění).
• Zatím není jasné, zda se bude týkat také takzvaných transformovaných důchodů. Ty jsou přiznávány poté, co invalidní důchodce dosáhne důchodového věku, ale nemá dostatek let pojištění.
• V budoucnu ho získají lidé, kteří budou mít dostatek let důchodového pojištění, přičemž zřejmě půjde o 25 let. Právě o snížení hranice na tuto úroveň vláda podle ministra Jurečky uvažuje.
• Nárok na něj nezískají lidé, kteří celý život nepracovali, nebo ti, kterým chybí dostatek odpracovaných let.
• Zatím není jasné, zda se bude týkat lidí, kteří sice nemají dostatek odpracovaných let, ale na starobní důchod dosáhnou po pěti letech od dosažení důchodového věku. V takovém případě se totiž požadavek na dobu pojištění snižuje na 20 let (nebo 15 let bez náhradních dob).

Kromě vládních plánů je momentálně ve hře i návrh z dílny poslanců SPD, podle kterého by se měl zavést minimální důchod ve výši 15 200 korun.

Poslanci projednají návrh SPD

Podle tohoto návrhu by současní i budoucí důchodci měli nárok na starobní důchod ve výši nejméně 15 200 korun. Pokud by přiznaný důchod byl nižší, senioři by si podali žádost na Úřad práce, který by následně tento důchod vyplácel. Nárok na důchod by zároveň nezískali lidé, kteří vlastní movitý nebo nemovitý majetek, ze kterého mají příjmy. Pokud tedy lidé například něco pronajímají, nárok na minimální důchod by nezískali.

Návrh je momentálně v legislativním procesu ve Sněmovně a měl by se projednávat v polovině února. Nejprve se jím bude zabývat poslanecký výbor pro sociální politiku, poté o něm budou hlasovat poslanci. Zatím návrh posuzoval Parlamentní institut, podle kterého neobsahuje diskriminační opatření a není v rozporu s pravidly EU.

Výsledek hlasování je nicméně v tuto chvíli nejasný. Vláda k němu vydala zamítavé stanovisko, šlo však ještě o předchozí vládu Andreje Babiše. Konkrétně sdělila: „Jednotlivá navrhovaná ustanovení jsou velmi nejasně formulovaná a navrhovaná úprava je věcně neúplná či nelogická. Návrh zákona tak není v praxi aplikovatelný.“

Foto: Adobe Stock