Jak se počítá práce do důchodu: Dejte si pozor na chytáky, výjimky a mezery

Prostý fakt, že pracujete, nemusí vždy znamenat započítání této práce do důchodu. Zákon přímo stanovuje situace, které byste měli mít v povědomí, a hlídat si musíte také období při změně práce.

Část lidí oficiálně pracuje, mají z toho peníze a odvádí daně, ale ve skutečnosti se jim tyto výdělky nepočítají do důchodu a nezhodnocují se ani odpracované roky.

Je to i případ paní Lenky z Náchoda, která od roku 2017 pobírá invalidní důchod prvního stupně a momentálně má dvě práce, obě na dohody o provedení práce. V jedné má výdělek 9 000 korun, v druhé práci pak 8 000 korun. Celkem si tedy každý měsíc vydělá 17 000 korun, ale pro účely důchodu se jí nic z toho nepočítá. To znamená, že v této době nemá pro potřeby důchodu evidované výdělky ani odpracované roky. A bohužel jí nepomůže ani invalidita, protože pro potřeby důchodu se počítá až třetí stupeň invalidity.

Jsou to právě druhy smluv a příjmy, které rozhodují o tom, zda se vám práce do důchodu počítá, nebo nikoliv. „Záleží na tom, zda zaměstnání zakládala účast na důchodovém pojištění. Ne všechna zaměstnání jsou totiž dobami pojištění,“ upozornila Petra Foltasová, právnička v kanceláři veřejného ochránce práv, ve vysílání podcastu Na kávu s ombudsmanem.

Do důchodu se nepočítají zejména takzvané „malé práce“, tedy například dohody o provedení práce (DPP) s výdělkem nižším než 10 000 korun, případně dohody o pracovní činnosti (DPČ) s výdělky pod 3000 korun.

Podnikání a pojištění

Také podnikatelé a živnostníci si musí hlídat, aby se jim jejich práce počítala do důchodu. Do důchodu se při podnikání počítají výdělky i odpracované roky a samotné důchodové pojištění se platí podle výše výdělků. U hlavní samostatné výdělečné činnosti se důchodové pojištění platí vždy a minimální částka pro rok 2021 je 2 588 korun, v případě vedlejší činnosti se pojištění platí po překročení určitého příjmu, který je pro rok 2021 stanoven na 85 058 korun.

„Na rozdíl od zaměstnanců je podstatné, zda je za tuto dobu pojistné zaplaceno. Jinými slovy, ČSSZ takovou dobu výkonu zhodnotí, až když OSVČ zaplatí. Zaměstnancům se doba hodnotí i tehdy, pokud za ně zaměstnavatel nezaplatí pojistné. Pokud měl zaměstnavatel pojištění odvést a toto pojištění neodvedl, nemůže to jít zaměstnanci k tíži,“ upřesnila Petra Foltasová.

Právě případy, kdy nejsou odvody na pojištění podnikatelem zaplaceny, mohou být problémem při žádosti o důchod. A nemusí jít vždy jen o zanedbání povinnosti nebo dluhy státu. Před zavedením minimálních odvodů pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost nebylo vždy povinné pojištění platit. Šlo hlavně o případy finanční ztráty, kdy stát pojištění vracel. Takže pokud podnikatel například v druhé polovině 90. let začínal s podnikáním, byl ze začátku ve ztrátě a pojištění neplatil, nepočítají se mu tyto odpracované roky do důchodu.

Roky všechny, výdělky od roku 1986

Do důchodu se zohledňují odpracované roky za celý život a také všechny výdělky od roku 1986 až do roku předcházejícímu žádosti o důchod. Starší výdělky, které jsou logicky nižší, se při žádosti o důchod vždy přepočítávají, aby odpovídaly těm současným. Jsou na to speciální koeficienty, které každý rok stanovuje vláda.

„Žadateli, který žádá o důchod v roce 2021 se výdělek z roku 1986 násobí koeficientem 11,725. Budu-li vycházet z toho, že jeho roční příjem v roce 1986 byl 30 000 korun, tak po přepočítání koeficientem dostanu částku zhruba 350 tisíc korun, která odpovídá současné hodnotě výdělků,“ vysvětlila právnička Foltasová.

Práce v cizině a její zápočet

Do důchodu se může započítávat i práce v cizině, ale pouze v některých případech. „Obecně lze říct, že rozhodujícím je to, v jaké zemi bylo zaměstnávání vykonáváno. Musí jít o zemi Evropské unie, Švýcarsko nebo Island. Nebo musí jít o zemi, se kterou Česká republika dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení. Pokud smlouvu nemá, tak se k této práci při rozhodování o důchodu vůbec nepřihlíží,“ popsala Petra Foltasová. Kompletní seznam těchto smluv je možné najít na webu České správy sociálního zabezpečení.

Že může být práce v cizině problematická, ukazuje případ pana Pavla, který nám popsal své potíže při žádosti o důchod. Od roku 1997 pracoval řadu let v Rusku, ale většina odpracovaných let se mu do důchodu vůbec nepočítá. Smlouva o vzájemném uznávání pojištění mezi Ruskem a Českem totiž platí až od roku 2014 a práce před tímto rokem není pro český důchod zohledňována. Nyní mu tedy chybí dostatek odpracovaných let a nemá nárok na starobní důchod.

Evidence a mezery

Pokud vám v evidenci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) některá práce chybí, máte dvě možnosti:

1. Můžete se pokusit chybějící práci doložit pomocí pracovních dokladů nebo prostřednictvím svědectví. Podrobně jsme o tom psali v tomto článku.
2. Část pojištění je možné si zpětně doplatit, ale možnosti jsou omezené. Vše jsme vysvětlili v tomto článku.
3. Můžete jít do důchodu o 5 let později (od dosažení důchodového věku), pak se minimální doba pojištění snižuje z 35 na 20 let.

Mezery v práci mohou snadno vzniknout také při změně zaměstnání nebo při začátku podnikání. Pokud totiž jednotlivé práce (nebo práce a podnikání) na sebe přímo nenavazují a v mezidobí nejste evidováni na úřadu práce a neplatíte si ani dobrovolné důchodové pojištění, snadno vám vznikne mezera v pojištění. Zásadní nevýhodou takové mezery je, že jde o neevidovanou a nezapočitatelnou dobu, která snižuje budoucí důchod.

Evidenci pojištění byste si měli pravidelně kontrolovat i v případě, kdy jste zaměstnaní. Ředitel ČSSZ František Boháček totiž upozornil, že někteří zaměstnavatelé zanedbávají své povinnosti ohledně evidence práce. „Víme, že řada zaměstnavatelů nedodržuje nějaké své základní zákonné povinnosti shromažďovat podklady po určitou dobu,“ uvedl Boháček s tím, že někdy zaměstnavatelé zapomínají posílat evidenční listy důchodového pojištění. „Chyba se může stát a my z praxe víme, že se ty chyby stávají. A pak je potřeba v součinnosti s okresní správou situaci řešit,“ dodal.

Foto: Adobe Stock