Ústavní soud už rok projednává stížnost na předčasné důchody a valorizace

Přesně před rokem podala skupina poslanců hnutí ANO na Ústavní soud stížnost na novelu, která zpřísnila předčasné důchody a změnila valorizace. Zatím o stížnosti nebylo rozhodnuto a termín, kdy se tak stane, není stanoven.

Skupina poslanců hnutí ANO vedená Alenou Schillerovou podala přesně před rokem ústavní stížnost, ve které napadá důchodovou novelu měnící předčasné důchody a valorizace. Ústavní soud zatím o stížnosti nerozhodl a nebyl stanoven ani termín vyhlášení rozhodnutí nebo veřejného projednání.

Ústavní stížnost posuzuje plénum, tedy všichni soudci. Průměrná doba rozhodování o plenárních věcech je 9 až 10 měsíců a v tomto okamžiku už byla překonána.

Pro srovnání: rozhodování o předchozí ústavní stížnosti, ve které bylo napadeno jednorázové snížení mimořádné valorizace z června 2023, trvalo celkem 8 měsíců a tři týdny. Předtím ale proběhlo veřejné jednání, které soud avizoval měsíc a půl dopředu. Aktuální projednávání je tedy pravděpodobně komplikovanější a vyžaduje více času.

Projednávání může být delší

Portál České důchody se opakovaně dotázal Ústavního soudu na průběh projednávání stížnosti a také na to, v jaké fázi se nyní nachází. Žádná odpověď ale nedorazila. Není tedy ani zřejmé, jestli lze případné rozhodnutí očekávat ještě v letošním roce. Obecně ale platí, že Ústavní soud probíhající řízení zpravidla detailně nekomentuje.

Dá se ovšem předpokládat, že projednávání této ústavní stížnosti bude spíše delší. Průměrná délka řízení o plenárních věcech je totiž do určité míry zkreslující tím, že část stížností je rychle odmítnuta z formálních důvodů.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský to loni vysvětlil následovně: „Je tam specifický systém. Nejrychlejší je odmítání pro neopodstatněnost, tím narostou čísla, soudce má dobré skóre, a pak ty složité věci trvají déle. A průměrný termín 9 měsíců je výrazně ovlivněn tím poodmítaním spousty věcí, které si skutečně zaslouží odmítnutí, ale nezaslouží si přednost.“

Například nyní bude probíhat veřejné jednání k ústavní stížnosti, kterou také podali poslanci hnutí ANO k legislativě nazvané „lex Babiš II.“ v polovině září 2023. I jednání o této stížnosti tedy zatím trvá déle než rok. Stížnost senátorů k legislativě o odpadech, kterou také řeší plénum, byla podána dokonce už v březnu 2021 a stále o ní nebylo rozhodnuto.

Vláda zaslala soudu vyjádření

Druhou ústavní stížnost na důchody, která je vedená pod označením Pl. ÚS 47/23, vypracovali experti na ústavní právo, kteří pracovali už na první stížnosti, a podepsalo ji 71 poslanců hnutí ANO. V rámci stížnosti navrhují poslanci zrušit hlavní změny, které důchodová novela přinesla, tedy zpřísnění předčasných důchodů i změny valorizací. Celé podání má 29 stran a napadá způsob schvalování zákona i konkrétní změnu u předčasných důchodů. Detailně je to popsáno v tomto článku.

Na tuto stížnost již reagovala vláda, která do řízení vstoupila jako účastník. Ve svém rozsáhlém vyjádření pro soud reaguje na jednotlivé body stížnosti a vyvrací argumentaci poslanců hnutí ANO. Požaduje také zamítnutí stížnosti. Zájemci si shrnutí vládní argumentace mohou prostudovat v tomto článku.

Emotivní schvalování novely

Schvalování této důchodové novely v průběhu léta 2023 přineslo silné emoce, obstrukce i zásah prezidenta Petra Pavla. Ten novelu nejprve kritizoval, a to kvůli velmi rychlému zpřísnění podmínek pro předčasné důchody, následně ji však podepsal. Učinil tak ale až 1. září a tím způsobil, že účinnost začala až od začátku října, nikoliv od září, jak původně vláda zamýšlela.

Novela zpřísnila podmínky předčasných důchodů v několika ohledech, konkrétně zvýšila krácení za předčasnost, dočasně odebrala valorizace procentní výměry, zkrátila maximální dobu předčasnosti z 5 let na 3 roky a zvýšila minimální dobu pojištění pro získání předčasného důchodu na 40 let.

Současně byla zpomalena budoucí valorizace důchodů tím, že růst reálné mzdy u řádné valorizace se nyní zohledňuje pouze ze třetiny (namísto poloviny), a kompletně se změnil mechanismus mimořádné valorizace, jejíž součástí je nově takzvaný dočasný přídavek k důchodu.