Pavel Rychetský: Ústavní soud by rozhodnutí o valorizacích důchodů neměl odkládat

Rozhodování o ústavní stížnosti na snížení mimořádné valorizace důchodů by se nemělo protahovat. Je o tom přesvědčen právě končící předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj je navíc problematické, že před samotným rozhodnutím se pravděpodobně ještě změní důchodová legislativa.

Ústavní soud se už začal intenzivně zabývat stížností, kterou v květnu podali poslanci hnutí ANO. Napadají novelu zákona, která jednorázově snížila červnovou mimořádnou valorizaci. Stížnost napadá samotnou podobu zákona i průběh schvalování a požaduje její zrušení, tedy aby byla mimořádná valorizace vyplacena v původní výši.

Vláda Petra Fialy s touto novelou již počítá a nepředpokládá její zrušení, takže mezitím již připravuje další legislativní změny, které na ni navazují. Například další novela zákona, která upravuje budoucí valorizace důchodů i pravidla pro předčasné důchody, nyní už čeká jen na podpis prezidenta a má začít platit od září 2023. Rozhodnutí ústavních soudců tedy přijde až poté, co začnou platit nová důchodová pravidla. Navíc není vyloučeno, že mezitím proběhne ještě řádná valorizace v lednu 2024.

Pavel Rychetský, právě končící předseda Ústavního soudu, považuje tuto skutečnost za problematickou. „To je samozřejmě značný problém,“ konstatoval Pavel Rychetský v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce. Zároveň je přesvědčen, že by se rozhodování o této stížnosti nemělo odkládat a Ústavní soud by se měl pokusit rozhodnout tak, aby to mělo smysl a dopad.

„Je to věc, která si zaslouží zvážení všech dopadů i z hlediska legislativy a budoucího vývoje našeho právního řádu, aby se to neodkládalo a řešilo se to pokud možno v době, kdy to ještě má reálný vliv na fungování celého systému,“ uvedl Pavel Rychetský v televizním rozhovoru. A upozornil, že ústavní soudci začínají řešit jednotlivé případy podle toho, v jakém pořadí na soud přicházejí a není možné některé specifické řešit přednostně.

Rozhodnutí zřejmě v roce 2024

Průměrná doba rozhodování o plenárních věcech, tedy kdy o nich rozhodují všichni ústavní soudci, je 9 měsíců. Rychetský však vysvětlil, že tato doba je zkreslená tím, že část věcí je vyřešena velmi rychle. „Je tam specifický systém. Nejrychlejší je odmítání pro neopodstatněnost, tím narostou čísla, soudce má dobré skóre, a pak ty složité věci trvají déle. A průměrný termín 9 měsíců je výrazně ovlivněn tím poodmítaním spousty věcí, které si skutečně zaslouží odmítnutí, ale nezaslouží si přednost,“ konstatoval Rychetský.

Rychetský si netroufá odhadnout, jak se se stížností současní ústavní soudci vypořádají. „Myslím si, že jsou si vědomi toho, že to není věc, která by tam měla ležet několik let,“ řekl v rozhovoru s tím, že není pravděpodobné, aby rozhodnutí o valorizaci důchodů padlo už před koncem letošního roku.

Odhadl však, že by mohla být stížnost do konce roku alespoň předložena soudcům. „Ale jak dlouho bude diskutována na uzavřených plenárních jednáních mezi soudci, to je těžké předem odhadnout. Ale soudce zpravodaj by ji mohl do konce roku zpracovat a předložit k rozpravě kolegům a kolegyním,“ řekl končící ústavní soudce Rychetský.

Tři pilíře stížnosti

Stížnost hnutí ANO je postavena na třech pilířích. Napadá retroaktivitu zákona, zneužití stavu legislativní nouze při jeho schvalování a také porušení procedurálních práv menšiny poslanců při projednávání. Podle stížnosti zneužila vláda při schvalování zákona stavu legislativní nouze, přestože to nebylo nezbytně nutné. Kvůli tomu pak nemohla proběhnout dostatečná diskuse poslanců nad návrhem.

Další spor se vede o retroaktivitu, tedy zda legitimní očekávání ohledně výše mimořádné valorizace důchodů vzniklo už na konci ledna 2023, kdy souhrnná inflace překročila hranici 5 %, nebo mělo vzniknout až později, konkrétně v okamžiku vydání příslušného nařízení o provedení valorizace, které vláda musí schválit do 50 dnů. Nařízení nakonec vydáno nebylo, protože vláda v mezidobí schválila novelu zákona, která valorizaci jednorázově omezila.

Foto: Radim Strachoň/MAFRA/Profimedia