Průběžný důchodový systém v Česku: Odvody míří na aktuální důchody, lidem se nic nestřádá

Část lidí má zkreslené představy o reálném fungování českého důchodového systému. Jde o systém průběžný, ve kterém současní plátci sociálního pojištění hradí penze současným důchodcům. Prozatím vše fungovalo poměrně stabilně, ale v budoucnu se to snadno může změnit, protože systém je závislý na ekonomické situaci země a na vývoji demografické křivky.

Foto: Adobe Stock
Skupina důchodkyň. (ilustrační foto)

Někteří politici a ekonomové se v poslední době snaží opakovaně upozorňovat na fungování důchodového systému a na to, že jde o systém průběžný. U části současných i budoucích důchodců totiž převládá představa, že lidé mají za celý život práce takzvaně naspořeno na stáří.

To však není přesné. Jak funguje průběžný systém, se nedávno snažil upřesnit ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro server Lidovky.cz. „Důchod není pojistka, jako když si lidé pojistí dům či auto, důchod není ani pojistná událost. Nám – všem politikům za těch 30 let – se nepovedlo lidem vysvětlit, v čem spočívá průběžný systém,“ uvedl v rozhovoru Stanjura s tím, že sociální odvody slouží primárně k financování současných důchodů.

„Stále slyším: celý život odvádím vysoké odvody na důchod a teď mám málo. Ale průběžný systém znamená, že my svými platbami na sociální pojištění platíme důchody dnešním důchodcům. A že spoléháme na to, že až my budeme v penzi, budou mladší odvádět tolik, abychom penze dostali my,“ konstatoval Stanjura.

Otázka důchodové reformy

Průběžnost systému se často skloňuje v debatách o důchodové reformě. A přestože se názory politiků a ekonomů na potřebnost reformy liší, z hlediska nastavení systému existují minimálně dva důvody, proč se jeví reforma jako nutná. Aby na budoucí generace nedopadly problémy, nebude stačit reforma pouze v rovině parametrických úprav, ale bude nutná úprava samotného systému.

Na první problém průběžného důchodového systému poukázal bývalý premiér Mirek Topolánek v rozhovoru pro České důchody. „Průběžný systém vždy reflektuje ekonomickou úroveň země v daném roce. Co se vybere, to se vyplatí. Ekonomický růst znamená větší odvody a vyšší důchody a naopak. Stáří není pojistná událost. Nevyhnutelně přijde a beze změny nemůže dnešní systém vám osobně ani dalším mladým garantovat nic. Možná nějaký, pro všechny stejný, minimální důchod. V tom je i sobectví dnešních důchodců, protože bez jejich podpory důchodové reformy k žádné nedojde, a pro další generace to bude problém,“ vysvětlil Topolánek.

Snad jim také nevěříte: 9 největších mýtů o starobních důchodech

Poměr důchodců a pracujících

Druhým problémem je očekávaný vývoj demografické křivky. V grafech sice křivkami zamával koronavirus a jeho vysoká smrtnost, nicméně do důchodu budou odcházet silné ročníky a stále to kvůli nízké porodnosti vypadá, že za pár let tu bude jeden pracující na jednoho nepracujícího. V rozhovoru pro České důchody o tom hovoří Terezie Štyglerová z oddělení demografické statistiky v Českém statistickém úřadu.

„Budeme-li považovat za ekonomicky aktivní všechny osoby ve věku 20 až 64 let, pak podle posledních údajů ke konci roku 2021 připadlo na 100 osob tohoto věku 35 osob ve věku 65 a více let. Dalších 36 převážně ekonomicky neaktivních osob na 100 aktivních představovaly děti a mládež do 20 let věku. Celkově tak, podle demografické bilance k 31. 12. 2021, připadalo na 100 osob ve věku ekonomické aktivity 71 osob ve věku ekonomické neaktivity. V následujícím desetiletí by se měl poměr těchto dvou skupin obyvatelstva pozvolna vyrovnávat – v polovině 30. let 21. století by se měl pohybovat na úrovni 75 osob ekonomicky neaktivního věku na 100 osob ekonomicky aktivního věku,“ uvedla Terezie Štyglerová.

Další roky poté podle predikcí přinesou ještě výraznější zatížení ekonomicky aktivních lidí. „Výraznější růst ekonomického zatížení osob ve věku 20–64 let je očekáván až ve 40. a 50. letech. Podle výsledků projekce by se mohl na konci 50. let tohoto století přibližovat až k poměru 1 ku 1, respektive 99 ve věku ekonomické neaktivity na 100 ve věku ekonomické aktivity, přičemž 60 % neaktivních by měli představovat senioři ve věku 65 a více let,“ dodala statistička Štyglerová.

Foto: Adobe Stock

Více k tématu