Snad jim také nevěříte: 9 největších mýtů o starobních důchodech

Ať už jde o práci před rokem 1986, důchody pro Romy nebo třeba neschopenky, koluje mezi lidmi a na sociálních sítích o důchodech řada mýtů. Sepsali jsme ty nejčastější a uvádíme je na pravou míru.

Některé jsou nové, jiné se objevují pravidelně už několik let. Řeč je o mýtech a nepřesnostech kolem důchodů, které kolují v přeposílaných řetězových e-mailech a objevují se v příspěvcích na sociálních sítích nebo při společenských debatách. Neměli byste jim věřit, protože část z nich může ovlivnit i váš budoucí důchod.

Jaké důchodové mýty mezi lidmi kolují?

1. Na důchod má nárok každý alespoň v minimální výši

Minimální starobní důchod v současné době činí 4320 korun, rozhodně ale na něj nedosáhne každý automaticky, pokud má důchodový věk. Naopak, je nutné mít minimálně 35 let důchodového pojištění (případně 30 let bez náhradních dob). „Důchod v této minimální výši může být přiznán v případech, kdy sice lidé splní podmínku potřebné doby pojištění, ale v rozhodném období nemají buď téměř žádné, nebo velmi nízké příjmy a důchod jim jednoduše řečeno není z čeho vypočítat,“ uvádí k tomu Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

2. Důchod bez práce se počítá z průměrné mzdy

Možná už jste to také slyšeli: Někteří lidé celý život nepracují a potom mají vyšší důchod, který se jim spočítá z průměru. Ve skutečnosti nic jako „důchod z průměru“ neexistuje. Pokud vám chybí odpracované roky, na starobní důchod vůbec nárok nemáte. V současnosti takto každý rok končí přibližně 5000 nových seniorů.

Výjimku mají lidé, kteří získali invaliditu III. stupně ještě před dosažením 18 let a neměli potřebnou dobu pojištění. Po dosažení důchodového věku se jim invalidní důchod změní na starobní. Jde ovšem o mimořádné případy invalidity a nikoliv o pravidlo, které by se týkalo všech, kdo během života nepracují.

3. Romové jsou zvýhodnění a mají vyšší důchody

Častý mýtus, který koluje v přeposílaných hromadných e-mailech nebo na sociálních sítích, říká, že Romové mají vyšší důchody, i když méně pracovali nebo měli nižší výdělky. Důvodem je prý preference jejich etnika i skutečnosti, že si vyšší důchody dokážou na úřednicích „vyřvat“. Nic takového ale není možné a podmínky jsou stanoveny pro všechny stejně – nárok a výše důchodu se počítá z odpracovaných let a výdělků.

Pokud vám někdo tvrdí opak, například říká, že Romové mají „zadarmo důchod přes 20 000 korun“, jde pravděpodobně o lež nebo nedorozumění. Podobné informace už v minulosti vyvrátilo ministerstvo práce a sociálních věcí a nedávno o tom hovořil také europoslanec Tomáš Zdechovský, který se problematice Romů věnuje několik let. „Celkově podmínky starobního důchodu jasně určuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který platí pro všechny stejně a nerozlišuje se zde mezi Romy a všemi ostatními,“ napsal ve svém příspěvku Zdechovský.

4. Být evidovaný na úřadu práce před důchodem je nevýhodné

Je to častý mýtus a neporozumění tomu, jak nezaměstnanost a evidence na úřadu práce funguje. Ve skutečnosti se počítá jako náhradní doba, takže může ve výsledku spíše pomoci (získáte delší dobu pojištění). Je dobré si uvědomit, že při započítávání důchodového pojištění, tedy zjednodušeně odpracovaných let, se bere v potaz vždy celý rok (365 dnů). Za každý takový rok se vám důchod vždy o něco zvýší. Většina lidí odchází do důchodu hned po dosažení důchodového věku.

V některých případech přitom může být výhodnější přihlásit se před důchodem na úřad práce, klidně na pár dnů nebo týdnů. Zvláště pokud vám nechybí mnoho, aby se vám do důchodu započítal další rok pojištění. Pozor ale, má to omezení. Podrobně jsme se nezaměstnanosti a jejímu vlivu na důchod věnovali v tomto článku.

5. Přechod z invalidního důchodu na starobní je nevýhodný

Toto jsou zbytečné obavy. Pobíráte-li invalidní důchod a dosáhnete důchodového věku (a zároveň máte splněnou minimální dobu pojištění), můžete podat žádost o starobní důchod. Pokud bude starobní důchod vyšší, bude vám přiznán. A pokud ne, zůstane vám invalidní důchod v původní výši. Nejpozději v 65 letech vám potom tento invalidní důchod ČSSZ změní na starobní, jeho výše ale zůstane stejná.

6. Častá nemoc a neschopenka snižuje důchod

Pokud je člověk nemocný během výkonu zaměstnání, nemá to vliv na délku doby, která se mu započítává pro důchod. Toto období je vnímáno jako vyloučená doba, počítá se do odpracovaných let a nesnižuje výši budoucího starobního důchodu.

7. Jednou přiznaný důchod se (kromě valorizace) nemůže nikdy zvýšit

Není to pravda. Pokud například najdete dokumenty o práci nebo náhradních dobách, které by se mohly dodatečně započítat a zvýšit váš důchod, ČSSZ vám důchod zvýší a až 5 let zpětně doplatí. Také pokud při starobním důchodu pracujete, můžete po čase požádat o zvýšení důchodu. Výjimkou je ale práce v předčasném důchodu, která je omezená.

8. Čas před rokem 1986 se do důchodu nepočítá

Mnoho lidí chápe rok 1986 ve vztahu k důchodu špatně a mají dojem, že před tímto rokem se nic nebere v potaz. Tedy ani odpracované roky a náhradní doby. Je to ale přesně naopak – práce, studium, péče o dítě, vojna i další životní situace a náhradní doby se automaticky evidují, pouze se nepřihlíží k platu, který jste pobírali. „Výši důchodu tedy neovlivní výdělky získané před rokem 1986, doba pojištění získaná před tím rokem však ano,“ říká k tomu ČSSZ.

9. Chybějící doby pojištění je možné si doplatit

Je bláhové si myslet, že když vám při žádosti o důchod budou chybět povinné doby pojištění, zpětně si je snadno doplatíte. Není to pravda, možnosti doplacení jsou jen velmi omezené.

„Zákon stanoví, z jakých důvodů je možné se k dobrovolnému důchodovému pojištění přihlásit a za jakou dobu zpětně od podání přihlášky ho lze u každého z uvedených důvodů doplatit. Přihlásit se k němu lze i bez uvedení důvodů, v tomto případě je však doplacení možné jen jeden rok zpětně před podáním přihlášky. Nelze jím tedy pokrýt různé „mezery“ a doby „bez pojištění“, které má člověk v minulosti,“ konstatuje ČSSZ.