Velké zpřísňování u důchodů: Řadu věcí politici v posledních letech změnili k horšímu

Poslední desetiletí bylo ve znamení výrazného zpřísňování legislativy týkající se důchodů a zvláště „osekávání“ náhradních dob dopadá na miliony budoucích důchodců. Podívejte se na přehled zásadních změn, které politici schválili.

Foto: Adobe Stock
Muž přemýšlí o odchodu do důchodu. (ilustrační foto)

Podmínky nároku na důchod i různá pravidla výpočtu se v Česku kontinuálně zpřísňují. Výsledkem tohoto procesu je, že lidé odcházejí do důchodu později a počítá se jim méně náhradních dob, což v praxi snižuje důchod. A nelze opomenout ani nepříjemnou skutečnost, že přibývá nových seniorů bez nároku na důchod, momentálně jde o přibližně 5000 lidí ročně.

Poslední výrazné zpřísnění nastalo v roce 2010 a nové podmínky se právě v těchto letech začínají naplno projevovat. Sepsali jsme nejvýraznější změny dotýkají se drtivé většiny důchodců, kteří nyní odcházejí do důchodu nebo půjdou v následujících letech.

1. Začaly se „osekávat“ náhradní doby

Všechny náhradní doby získané před rokem 2010 se až donedávna započítávaly kompletně, konkrétně to platilo pro všechny, komu vznikl řádný nárok na starobní důchod do konce roku 2018. Nyní už platí zpřísnění a některé náhradní doby (bez ohledu na to, kdy jste je získali), jsou automaticky kráceny na 80 %. Znamená to, že například za 100 dnů náhradní doby se vám do důchodu započítá jen 80 dnů.

2. Přestalo se počítat studium

Veškeré studium po 18. roce věku, tedy například střední nebo vysoká škola, se od ledna 2010 vůbec nepočítá do důchodu. Reálně to znamená, že doba pojištění se lidem začíná počítat až od chvíle, kdy začnou pracovat. Pro většinu dnešních mladých lidí to bude znamenat až o 20 % nižší důchody ve srovnání s jejich rodiči. Více jsme o tom psali v tomto článku.

3. Minimální doba pojištění stoupla na 35 let

Česko má momentálně v rámci Evropy pravděpodobně nejpřísnější podmínku, kterou je nutné splnit, abyste získali starobní důchod. Je nutné mít 35 let důchodového pojištění, případně 30 let odpracovaných let bez započtení náhradních dob. Podmínka je přitom nekompromisní a neumožňuje ani praxi, která se objevuje v zahraničí: pokud někdo odpracoval méně roků, dostane poměrně snížený důchod.

4. Nepočítá se invalidita 1. a 2. stupně

Jako náhradní doba pojištění se počítá pouze pobírání invalidního důchodu 3. stupně. Pobírání důchodu pro 1. nebo 2. stupeň invalidity se nezohledňuje pro důchod starobní. A pokud nepracujete nebo si pojištění neplatíte dobrovolně, vzniká vám velká mezera v pojištění a hrozí, že nezískáte nárok na starobní důchod.

Do důchodu se nepočítá vše: Tyto situace si ohlídejte, aby nevznikly mezery

5. Nepříznivé dopady 2. pilíře na účastníky

Účast v již zrušeném 2. důchodovém pilíři se ve většině případů negativně promítne do budoucích starobních důchodů. Nejvíce budou tratit ti, kdo měli nízké příjmy, naopak relativně dost na tom vydělají bohatší senioři. Tento důchodový pilíř fungoval v letech 2013 až 2015 a vstoupilo do něj celkem 84 536 lidí.

Po zrušení tohoto pilíře se všichni účastníci mohli rozhodnout, jestli si peníze, které si do něj vyvedli, nechají vyplatit, nebo jestli je vrátí zpátky do základního I. pilíře. Pro první možnost se rozhodlo méně než 1000 lidí, a drtivá většina lidí si peníze nechala. A právě ti budou mít, dá se říct „za trest“, o něco nižší důchod.

6. Nezaměstnanost se hodnotí přísněji

Došlo k výraznému zpřísnění toho, do jaké míry se počítá nezaměstnanost do důchodu. Bez podpory či rekvalifikace se započítá jen ve výši maximálně 3 let, a to zpětně od žádosti o důchod. Navíc nezaměstnanost před 55. rokem života se počítá maximálně v délce jednoho roku. Všechny doby jsou navíc počítány jen z 80 procent, na což doplácejí hlavně lidé těsně před důchodem.

7. Končí dřívější důchod pro ženy

Až do roku 2020 mohly všechny ženy odcházet do důchodu v nižším věku než muži. Právě loni došlo k prvnímu zlomu a tato výhoda skončila pro ženy narozené roku 1957 a později, které během života neměly děti. Nyní postupně o výhodu dřívějšího důchodu budou přicházet i ženy, které děti porodily, a postupně dojde k plošnému sjednocení důchodového věku na 65 letech. Ještě nedávno byl růst dokonce stanoven na nekonečno, což byl světový unikát. Více o těchto změnách píšeme v samostatném článku.

Foto: AdobeStock

Více k tématu