10 nástrah a chytáků, které ovlivní důchod většiny Čechů
Pravidla pro přiznání a výpočet starobního důchodu jsou velmi složitá a navíc se v posledních 25 letech několikrát měnila. Vybrali jsme proto některé důležité podmínky a omezení, na která byste měli pamatovat.
Zákon o důchodovém pojištění má v současné době více než 35 tisíc slov a je docela složité se v něm vyznat. Je v něm ukryta celá řada přísných pravidel, která ovlivňují, co všechno kromě práce se do důchodu počítá. O roku 1996 navíc došlo hned k několika významným legislativním změnám, což ovlivní zvláště ty, kdo část života pracovali za socialismu a část po změně režimu.
Podívejte se na podmínky a pravidla, která na první pohled nejsou úplně zřejmá:
1. Čekání 5 let při chybějícím pojištění
Pro získání nároku na starobní důchod je nutné během života získat minimálně 35 let důchodového pojištění, tedy lidově odpracovaných let, případně 30 let bez náhradních dob. Pokud tuto podmínku nesplníte, musíte počkat 5 let (počítají se od dosažení důchodového věku), než získáte méně přísnou podmínku – pojištění alespoň 20 let nebo alespoň 15 let (bez náhradních dob).
2. „Nižší“ invalidita se do důchodu vůbec nepočítá
Jako náhradní doba pojištění se počítá pouze pobírání invalidního důchodu III. stupně. Pobírání I. nebo II. stupně invalidity se nezohledňuje. Pokud tedy zároveň nepracujete, nepočítá se vám důchodové pojištění, i když pobíráte invalidní důchod.
3. Vojna a civilní služba
Základní vojenská služba se vždy počítá jako náhradní doba do důchodu v plné výši. Naproti tomu civilní služba je krácena na 80 %. Takže pokud jste byli v civilní službě 18 měsíců, nepočítá se vám celých 545 dnů, ale jen 436.
4. Omezené počítání nezaměstnanosti
Jedním z častých mýtů je, že evidence na úřadu práce se automaticky počítá pro budoucí starobní důchod. Jenže je to pravda jen částečně a existují zde přísná omezení. Nezaměstnanost je zpravidla evidována ve více časových úsecích v průběhu života, v takovém případě se hodnotí z období bez nároku na podporu nejvýše jeden rok (u období získaných do 55 let věku) a až nejvýše tři roky získané naposledy před nárokem na důchod. Celkově nelze započítat více než tři roky doby evidence bez nároku na podporu. Všechny tyto doby se navíc pro potřeby důchodu krátí na 80 %. Více o nezaměstnanosti píšeme v tomto článku.
5. Péče o dítě se mužům nepočítá vždy
Péče o dítě (zpravidla do 4 let věku) se standardně počítá jako náhradní doba podle stejných pravidel pro muže i ženy, dříve se ale pravidla lišila. Před rokem 1996 se péče o děti u mužů pro potřeby důchodu vůbec nezohledňuje. V období od ledna 1996 do června 2007 se vyžadovalo, aby muž podal do 2 let od ukončení péče na Českou správu sociálního zabezpečení speciální žádost o započítání péče. Pokud tak neučinil, tak se doba pro důchod také nepočítá.
6. Studium se krátí i zpětně
Do konce roku 1995 se počítalo veškeré studium do 18 let a také až šest let studia po 18. roce života. Mezi lety 1996 až 2009 se pak počítalo studium po 18. roce, opět až šest let. Při žádosti o důchod ale mnoho lidí překvapí, že se tyto doby krátí na 80 %, a to zpětně. Za 100 dnů studia se vám tedy jako náhradní doba pro důchod započte jen 80 dnů. Výjimku tvoří studium před 18. rokem života, pokud probíhalo před rokem 1996. (Od roku 2010 se studium nepočítá vůbec.)
7. Práce před rokem 1986
Rok 1986 hraje zásadní roli pro všechny, kteří už v té době měli minimálně ukončenou základní školu. Od tohoto roku se totiž všechny výdělky započítávají do vašeho budoucího důchodu. Platí přitom, že čím déle jste pracovali a čím větší plat jste měli, tím vyšší bude i váš důchod.
Mnoho lidí ale rok 1986 chápe špatně a mají dojem, že před tímto rokem se nic nebere v potaz. Je to ale přesně naopak – práce, studium, péče o dítě, vojna i další životní situace a náhradní doby se automaticky evidují, pouze se nepřihlíží k platu.
8. Důchodový výpis je nepřesný
Důchodový výpis, přesněji Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), už možná znáte a dokonce jste o něj požádali nebo vám ho úředníci České správy sociálního zabezpečení poslali, pokud máte méně než rok před důchodem. Je ovšem důležité si uvědomit, že jde opravdu o „informativní“ dokument. Řada údajů v něm může chybět a některé mohou být na první pohled matoucí.
Zásadní nepřesností je zpravidla položka nazvaná Celkový počet evidovaných dob, kde najdete součet všech dob důchodového pojištění, které o vás ČSSZ eviduje. Započítávají se tam odpracované roky i náhradní doby. Potíž je ovšem v tom, že ne všechny doby se započítávají do důchodu a celkový součet evidovaných dob může být zavádějící. U některých náhradních dob například dochází ke krácení na 80 %, což ale tento součet nereflektuje. Více o tom píšeme v tomto článku.
9. Podnikání v 90. letech a na přelomu tisíciletí
Pokud jste v 90. letech podnikali, ohlídejte si, jestli se vám tato doba počítala do důchodu. Až v roce 2004 se podnikatelská činnost (OSVČ) začala rozdělovat na hlavní a vedlejší a vznikla také povinnost platit minimální zálohy sociálního pojištění. Zvláště v období mezi lety 1996 až 2004 nebyla výjimečná situace, kdy stát vracel sociální pojištění podnikatelům ve ztrátě, pokud o to zažádali. Takový rok se ale nepočítá pro potřeby důchodu.
10. Brigády a práce na dohody
Pokud pracujete a z vaší výplaty se neplatí pojištění, pak se tyto práce a výdělky nezapočítávají do důchodu. Zrádné to může být pro všechny, kdo mají několik „malých“ prací na dohody nebo si pouze přivydělávají na brigádách. Často takto pracují třeba lidé s I. nebo II. stupněm invalidity a mylně se domnívají, že oficiálně pracují a odvádí daně, ale ve skutečnosti jim odpracované roky vůbec nepřibývají.
Kdy se práce „na dohodu“ nepočítá?
- Dohoda o provedení práce: výdělek nižší než 10 000 korun měsíčně
- Dohoda o pracovní činnosti: výdělek nižší než 3000 korun měsíčně