Minimální důchod 15 200 korun pro všechny už od začátku roku 2022 navrhují poslanci SPD

Skupina poslanců prosazuje výrazné zvýšení minimálního důchodu pro všechny, kteří mají dostatek odpracovaných let. Podle návrhu by ho měl vyplácet Úřad práce.

Foto: Poslanecká sněmovna PČR
Nově zvolení poslanci při jednání.

Poslanci z řad hnutí SPD v tichosti odeslali do legislativního procesu návrh, který by měl zavést minimální důchod ve výši 15 200 korun. Má jít o výrazné zvýšení současného minimálního důchodu, který podle stávajících pravidel činí 3550 korun a od příštího roku má činit 3900 korun.

„Stavět starobní důchodce, kteří odpracovali 25 a více let pro společnost, a jejichž věk přesahuje (často velmi výrazně) 65 roků, do situace ostatních žadatelů o dávky hmotné nouze, kdy někteří z nich neodpracovali vůbec nic, považujeme za nespravedlivé, neetické a nemorální,“ stojí v důvodové zprávě návrhu, pod kterým je podepsáno 14 poslanců SPD včetně jejich lídra Tomia Okamury.

Přes milion důchodců

Podle návrhu by tedy reálně současní i budoucí důchodci měli nárok na starobní důchod ve výši nejméně 15 200 korun. Pokud by přiznaný důchod byl nižší, senioři by si podali žádost na Úřad práce, který by následně tento důchod vyplácel. Podle současných statistik České správy sociálního zabezpečení o vyplácených důchodech by mělo jít o přibližně 1,1 milionu důchodců.

Náklady na novou výši minimálního důchodu poslanci odhadují na 55 až 60 miliard korun ročně. „Kromě výdajů na straně jedné – podle počtu důchodců a jejich individuálního příjmu – je třeba na druhé straně odečíst náklady na sociální a jiné příspěvky těm, kteří mají nízké důchody,“ stojí v návrhu.

Pro splnění nároku na minimální důchod by bylo nutné mít minimální počet odpracovaných let platný v době žádosti o důchod. Hranice je v současné době 35 let, v minulosti to ale bylo méně.

Z platu lidé přispějí na důchod rodičů: Koaliční smlouva odhalila detaily chystané reformy

Pouze důchodci bez příjmu

Nárok na důchod by zároveň nezískali lidé, kteří vlastní movitý nebo nemovitý majetek, ze kterého mají příjmy. Pokud tedy lidé například něco pronajímají, nárok na minimální důchod nezískají. Povolené nejsou ani jiné další příjmy. „Takovými příjmy v praxi jsou příjmy z nájmu a z podnájmu, příjmy z pachtu, různé renty a dividendy,“ stojí v odůvodnění.

Už na první pohled je právě majetkové omezení velmi problematické, protože nezajišťuje rovnost všech lidí, kterou má starobní důchod garantovat. Není proto vyloučeno, že toto ustanovení by mohlo být napadeno u Ústavního soudu.

Velmi ambiciózní je v návrhu plánovaná účinnost novinky od 1. ledna 2022. Jde o termín, který je velmi šibeniční a je prakticky nemožné, aby poslanci a senátoři mohli legislativu tak rychle schválit.

Takto rychle by s největší pravděpodobností nebyly ani instituce, tedy Česká správa sociálního zabezpečení a Úřad práce, schopny zajistit včasné vyplacení minimálního důchodu. I kdyby se poslancům podařilo návrh prosadit, bylo by nutné účinnost výrazně posunout.

Foto: Poslanecká sněmovna PČR

Více k tématu