ČSSZ loni zamítla přes 10 tisíc žádostí o starobní důchod

Zhruba každá dvanáctá žádost o starobní důchod podaná v roce 2023 byla zamítnuta. Nejčastějším důvodem bylo to, že lidem chyběla dostatečně dlouhá doba důchodového pojištění. Ukazují to aktuální statistiky České správy sociálního zabezpečení.

V Česku i nadále přibývají senioři, kteří požádají o starobní důchod, ale žádost je jim zamítnuta, protože nesplnili dvě základní podmínky pro získání nároku. Vedle dosažení věku pro řádný nebo předčasný důchod je nutné mít také minimální dobu důchodového pojištění.

V roce 2023 bylo podáno celkem 136 730 žádostí o starobní důchod, z toho bylo 10 807 zamítnuto. Podíl zamítnutých žádostí představoval 7,9 procent, což je přibližně každá 12. žádost. Vyplývá to z čísel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která má portál České důchody k dispozici.

Situace se příliš neliší od minulých let, poměr neúspěšných žádostí se dlouhodobě pohybuje mezi 5 až 8 procenty. A přestože tedy počet zamítnutí v absolutních číslech narostl, důvodem je především výrazně vyšší počet podaných žádostí v letech 2022 a 2023. Příčinou byl velký zájem o předčasné důchody vyvolaný mimořádnými valorizacemi.

„Nejčastějším důvodem pro zamítnutí starobního důchodu je zpravidla nesplnění podmínky týkající se požadovaných pojistných dob. Ostatní důvody jsou specifické a v menšině,“ uvedla pro České důchody mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.

Mezi další a spíše ojedinělé důvody pak patří například to, když žadatel nedosáhne důchodového věku k požadovanému datu přiznání starobního důchodu, nebo pokud již pobírá invalidní důchod, který je vyšší než požadovaný starobní. Podle zákona totiž platí, že když je již přiznaný důchod vyšší, ten nový automaticky zanikne, aby se nestalo, že se částka vyplácená státem sníží.

Minimální doby pojištění

Pro získání starobního důchodu je v současné době vedle dosažení důchodového věku nutné mít evidováno 35 let důchodového pojištění, případně 30 let bez započítání náhradních dob. Mezi náhradní doby patří například péče o dítě, vojenská služba, studium nebo nezaměstnanost (detailně je to popsáno v tomto článku).

Existuje i mírnější podmínka pro ty, kteří dostatečně vysokou dobu pojištění nemají, ale za cenu pozdějšího důchodu. Je možné jít do důchodu o 5 let později po dosažení důchodového věku (v tomto případě se vždy počítá důchodový věk muže stejného data narození, snížení věku za děti u žen se nezohledňuje) a v takovém případě se minimální doba pojištění snižuje na 20 let, případně na 15 let bez náhradních dob.

Nárok na předčasný důchod vzniká nejdříve 3 roky před důchodovým věkem a v současné době je nutné získat 35 let pojištění, případně 30 let bez náhradních dob. Od začátku října 2024 ovšem dojde ke zpřísnění a bude nutné získat 40 let důchodového pojištění bez výjimky.

Přísná podmínka

Současná základní podmínka 35 let je jednou z nejpřísnějších v Evropě, dlouhodobě ji kritizuje ombudsman Stanislav Křeček a stejný názor měla i jeho předchůdkyně Anna Šabatová. Oba konstatovali, že v budoucnu bude počet zamítnutých důchodů narůstat, a to v souvislosti s tím, že od roku 2009 se do důchodu vůbec nepočítá studium. Jako velmi přísnou podmínku pojištění vyhodnotila také analytická zpráva OECD o důchodech, kterou si Česko objednalo.

Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení slíbila, že minimální dobu důchodového pojištění sníží, přičemž se hovořilo o 25 letech, což platilo už v minulosti. Tato priorita zůstala i v revidované verzi prohlášení z března 2023, v rámci které byly některé vládní plány omezeny.

Snížení doby pojištění nakonec součástí představené důchodové reformy není a ani se neplánuje. Místo toho by mělo dojít ke zmírnění podmínky pro případný pozdější odchod do důchodu. Podle návrhu reformy nebude nutné na zmírnění čekat 5 let, jako je tomu nyní, ale budou stačit pouze 2 roky. Na mírnější podmínku, tedy 20 let doby pojištění, pak již dosáhne většina lidí. Finální schvalování reformy bude probíhat během podzimu.

Foto: Adobe Stock (hlavní), České důchody (tabulka)