Zdraví po šedesátce neničí jen nemoci. Velkou roli hrají i každodenní zlozvyky
Po šedesátce si mnoho lidí začne více všímat svého zdraví. Chodí na preventivní prohlídky, pravidelně užívají léky a řeší výsledky odběrů krve. Jenže o tom, jak dlouho si člověk zachová dobrou kondici, zdaleka nerozhodují jen diagnózy. Stejně důležité jsou každodenní návyky, které máme občas tendenci podceňovat.
Ruku na srdce, jak často se přistihnete, že příliš dlouho sedíte na jednom místě, zanedbáváte pitný režim nebo si dopřáváte samé kalorické bomby? Možná, že si v takovou chvíli říkáte, že ve vašem věku už to stejně nespasíte a nemá tedy cenu cokoliv měnit.
Jde o častý omyl. Ve skutečnosti nikdy není pozdě na změnu životního stylu a v řadě případů můžeme pozitivní účinky pocítit rychleji, než bychom čekali. Pokud tak naopak neučiníme, velmi brzy nás mohou dostihnout následky našich zlozvyků.
Příliš sedavý způsob života
Odchod do důchodu sice znamená více volného času, ale také méně přirozeného pohybu. Mnozí lidé už nemusí chodit do práce, méně často chodí ven a velkou část dne tráví v pohodlí svého domova.
Dlouhé sezení ale zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky nebo ztráty svalové hmoty. Odborníci proto doporučují nespoléhat jen na jednu delší procházku denně. Stejně důležité je pravidelně vstávat, protahovat se a během dne zařazovat krátký pohyb.
Nemusí jít o žádné sportovní výkony. Prospěje vám také práce na zahradě, chůze po schodech nebo obyčejná cesta do obchodu pěšky.

Vaše tělo skrytě hladoví
Řada lidí po šedesátce začne jíst méně než dřív. Chuť k jídlu totiž u starších lidí může být slabší, někdy hrají roli nejrůznější zdravotní obtíže nebo pocit, že bychom se měli krotit, protože už nemáme tak velký výdej energie.
Organismus ale stále potřebuje dostatek živin a zapomínat bychom neměli hlavně na bílkoviny. Ty pomáhají udržovat svalovou hmotu, které s věkem přirozeně ubývá. Právě úbytek svalů patří mezi hlavní příčiny horší stability, pádů i ztráty soběstačnosti. Na talíři by vám proto neměly chybět kvalitní zdroje bílkovin, například ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny nebo libové maso.
Nedostatečný pitný režim
Pocit žízně se s věkem obvykle oslabuje. Mnoho seniorů proto pije mnohem méně, než jejich tělo potřebuje. Nedostatek tekutin ale může způsobovat únavu, bolesti hlavy, závratě, zmatenost nebo zhoršenou koncentraci. Vyšší je také riziko infekcí močových cest. Nejlepší je pro jistotu pít průběžně během celého dne, i když zrovna nemáte pocit žízně.
Mozek nemá dost podnětů
Stejně jako svaly potřebuje pravidelný trénink také náš mozek. Jakmile přestaneme chodit do práce, může se ale stát, že bude až příliš zahálet. Čtení, křížovky nebo sudoku jsou rozhodně prospěšné, ještě větší přínos ale mají nové činnosti.
Učit se cizí jazyk, hrát na hudební nástroj, pracovat s počítačem nebo si osvojit nový koníček nutí mozek vytvářet nová spojení. Právě celoživotní učení patří mezi faktory, které pomáhají udržovat dobrou kognitivní kondici.
Podceňujete spánek
Někteří lidé berou horší spánek jako nevyhnutelnou součást stáří. Pokud je ale dlouhodobě nekvalitní, ovlivňuje to téměř celý organismus.
Můžete mít pocit horší paměti, mrzutou náladu, neschopnost soustředění a zhoršenou imunitu. Pokud potíže se spánkem přetrvávají delší dobu, určitě to neberte na lehkou váhu a konzultujte to s lékařem. Nenechte se ale určitě odbýt s tím, že to jednoduše patří k věku a nedá se s tím nic dělat.
Největší zlozvyk bývá často skrytý
Snad nejškodlivější návyk ze všech je rezignace. Mnoho lidí si v pozdějším věku říká, že nemá smysl se o cokoliv snažit. Odborníci ale upozorňují, že lidské tělo dokáže reagovat na zdravější návyky v každém věku. Více pohybu, kvalitnější strava nebo lepší spánek mohou přinést zlepšení během několika týdnů.
Stárnutí sice zastavit neumíme, ale můžeme ovlivnit, jakou kvalitu života si do dalších let poneseme. Není nutné hned začínat s drahými doplňky stravy ani složitými dietami. Mnohdy postačí pozměnit zdánlivé drobnosti k tomu, abychom se cítili lépe.
Zdroje: Who.int, Nia.nih.gov
Sledovat v Google Zprávách