Kardioložka Mlíková Seidlerová: Pět piv je jako čtyři rohlíky navíc. Vysoký tlak si často zhoršujeme sami

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak nemívá výrazné příznaky, ale je důležité ho nezanedbat, protože může vést k vážným nemocem. V Česku je okolo miliónu neléčených pacientů. Někteří o vysokém tlaku sice vědí, ale nechtějí brát doživotně léky. Přitom ty mají mnoho benefitů. O léčbě, mýtech nebo tlakoměrech se v rozhovoru pro České důchody rozpovídala přední česká kardioložka a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi profesorka Jitka Mlíková Seidlerová.

Existuje nějaká prevence? Co mám teď ve čtyřiceti dělat jinak, abych se vyhnula hypertenzi ve vyšším věku?

Vzhledem k tomu, jaká je prevalence obézních osob v ČR, tak na prvním místě určitě redukce hmotnosti u osob s nadváhou nebo obezitou. Omezit příjem soli, což se v praxi velmi složitě provádí, protože naprostá většina soli, kterou spotřebujeme, je v průmyslově zpracovaných potravinách včetně pečiva.

Jestli jste třeba byli někdy ve Španělsku nebo Itálii, tak jejich pečivo je mnohem méně slané. Proto nám, nebo aspoň mně, tolik nechutná. Ovšem ty země, ve kterých se společně s potravinářskými firmami domluvili, že se budou snažit obsah soli v průmyslově zpracovaných potravinách, jako je pečivo, sýry, uzeniny, konzervy, snížit, tak po čase opravdu na populační úrovni došlo k poklesu krevního tlaku.

Kolik bychom denně měli přijmout maximálně soli a kolik jí ve skutečnosti přijímáme?

Doporučená spotřeba soli je do pěti gramů denně a v ČR je to 12 až 15 gramů denně.

Co dál?

Omezit alkohol. Samozřejmě nekouřit. Vadí i elektronické cigarety nebo ohřívaný tabák.

Efekt alkoholu je dvojznačný. Jednak alkohol sám o sobě ve větším množství vede ke zvýšení krevního tlaku. Standardně se uvádí, že spotřeba alkoholu by měla být maximálně jeden standardní drink denně pro ženy a 2 standardní drinky pro muže. Pro představu, jeden standardní drink je jedno deci vína pro ženy a dvě deci vína pro muže nebo malé a velké pivo.

Je to prostě nespravedlivé (smích).

Ale je to i kvůli tomu, že alkohol sám o sobě je velmi energeticky náročný. Jedno pivo obsahuje tolik energie jako tři čtvrtě rohlíku. Takže když někdo večer vypije pět piv, tak je to jako kdyby snědl čtyři rohlíky navíc. Plus, protože jsme dámy, tak víme, že nesmíme pít alkohol nalačno, že ho pijeme jenom k jídlu, ale čím víc alkoholu vypijeme, tím víc nám chutná jíst. A zase sníme potraviny, které bychom normálně nesnědli, protože si k tomu dáme brambůrky, sýry, uzeniny a tak dále. Pokud někdo vypije pět piv večer, tak vypije 2,5 litru tekutin, což může být v některých případech problém, především pro nemocné s již známým onemocněním srdce nebo ledvin.

Spousta lidí se hodně vymlouvá na to, že má dědičný vysoký tlak.

Samozřejmě, že si některé geny přineseme od rodičů, ale od nich zároveň přijímáme i životní styl, tedy jak a zda se hýbeme, a i to, jak jíme. Nejde se na genetiku vymlouvat. Každý jsme si něco přinesl a musí bojovat s tím, co má. Nemůžeme přece říkat já nic, já za to nemůžu. Naopak informace o tom, že v mé rodině se vyskytuje vysoký krevní tlak a časný výskyt mrtvice nebo infarktu by pro nás mělo být varováním a motivací k tomu, abychom tento osud odvrátili.

Existují nějaké mýty o hypertenzi?

Jednak to, že ve stáří není nutné vysoký tlak léčit. Jak jsem již zmiňovala, mýtus vysoký krevní tlak = věk +100.

Pak je takový obrovský mýtus, že léky na tlak vedou k erektilní dysfunkci. Ono je to obráceně. Vysoký tlak sám o sobě vede k erektilní dysfunkci. A většina léků, které snižují krevní tlak, zlepšují endoteliální funkci. Samozřejmě erektilní dysfunkce může být i kvůli nějaké hormonální nebo anatomické poruše. V tom případě krevní tlak nebo léky na tlak s tím nic neudělají.

Co se pak stane s člověkem, když se tlak sníží?

Když má někdo trvale tlak 170 a my mu jej snížíme na 140, tak se samozřejmě může cítit unavený, slabý či ospalý. Ale tělo si musí zvyknout na ty nižší hodnoty tlaku. Někdo žádné potíže nepociťuje, ale někteří pacienti potřebují i několik týdnů, než si na nižší hodnoty hladiny tlaku zvyknou. Pokud na toto lékař pacienta neupozorní, může se stát, že někteří pacienti proto léčbu přeruší.

Nechtějí se namísto léků lidé třeba léčit bylinami? 

Léky na tlak mají podobně špatnou pověst jako statiny na cholesterol. Když si otevřete internet, najdete milion odkazů, proč jsou tyto léky škodlivé. Existuje obrovská dezinformační kampaň. Někteří pacienti nechtějí brát chemii, a proto se budou léčit přírodně a zkouší různé bylinky, červený česnek a podobně. Ale neexistují žádné důkazy, že tyto „přírodní“ preparáty fungují.

Navíc přírodní produkty nemusí nikdo testovat. Když se uvádí na trh v České republice, tak se musí splnit jen oznamovací povinnost na ministerstvo zemědělství, nikoli na ministerstvo zdravotnictví. Nikdo pravidelně nekontroluje, jaké jsou tam účinné látky, jestli tam nejsou žádné škodliviny. Například za jakých podmínek byly dané byliny pěstované, jak byly sušeny a dále zpracovány. V nemocniční praxi se dokonce občas setkáváme s otravami po těchto takzvaně přírodních preparátech.

Existují tedy za vás nějaké potraviny, které doporučujete k podpoře léčby?

Nelze říct, že bych mohla doporučit nějakou konkrétní potravinu, která by sama o sobě uměla snížit hodnotu krevního tlaku. Nic takového neexistuje. Nejlepším typem diety je středomořská strava řeckého typu.

Léčbu už jsme tu xkrát zmínily: existují tedy jen tablety, léky?

Když má někdo 120 kilo a zhubne na 90, předtím měl jednu nebo dvojkombinaci léků na tlak, tak je dost možné, že se tlak zcela upraví.

Když má někdo vysokou stresovou zátěž a pak se uklidní situace nebo on se se stresem naučí vyrovnávat, je možné, že se tlak také sníží. Někdy je třeba příčina tlaku v nějakém onemocnění ledvin, může to být přechodné období. Když se ledviny podaří uzdravit, zase se tlak může spravit. Ale většinou bývá léčba doživotní.

Nově existuje v České republice semi-invazivní metoda, tzv. denervace renálního sympatiku, která je ovšem určena pro pacienty mladší 65 let s těžkou hypertenzí.

Nemusí se lidé bát, že když x let budou jíst pilulky na tlak, že jim zničí například játra?

To ne, určitě ne. Samozřejmě každý lék má nežádoucí účinky. Pro zajímavost přečtěte si příbalový leták na ibalgin nebo na paralen. Tedy léky běžně používané, k dispozici bez lékařského předpisu.

Paralen se používá jako látka, která se při studiích na zvířatech používá jako lék, když chceme vyvolat selhání jater.

Ibalgin, když se bude používat ve velkých dávkách, tak může vést k poškození ledvin, anebo k rozvoji vředové choroby žaludku. Každý lék může mít nežádoucí účinky.

Některé léky na tlak ve vyšších dávkách mohou vést k tomu, že se mohou objevit otoky kolem kotníků. Řešením je snížení dávky léku, nebo výměna za jiný preparát. Některé léky mohou změnit hladinu draslíku nebo sodíku, ale jsou to účinky velmi známé, a tedy lékařem kontrolované. Po některých lécích se může vyskytnout pocit suchosti v ústech. Lékaři by měli aktivně pátrat po možných nežádoucích účincích léčby a při jejich výskytu léčbu vhodně upravit.

Vysoký krevní tlak má však tu obrovskou výhodu, že má asi největší šíři léků, které jsou k dispozici pro jeho léčbu. V naprosté většině případů lze tedy nalézt takovou kombinaci, která nečiní žádné potíže.

Je dobré mít po té šedesátce doma tlakoměr a každé ráno se měřit?

Ano, je dobré ho mít doma.

Existuje stránka www.stridebp.org, je sice v angličtině, ale je to nezávislá stránka podporovaná odbornými společnostmi. Je zde seznam tlakoměrů s validačními studiemi, a tedy potvrzením, že měří dobře.

To, že si koupíte tlakoměr ve zdravotnických potřebách, totiž neznamená to, že dobře měří.

Preferujeme používání pažních manžet a nikoli zápěstních manžet. Je třeba dbát na správnou šířku manžety. Pacient se silnější paží potřebuje širší manžetu.

Nemusíte se měřit každé ráno. Doporučeno je měřit se před kontrolou u lékaře, a to týden předem nebo alespoň tři dny po sobě jdoucí. Vždy změřit tlak dvakrát ráno a dvakrát večer, vždy s pauzou mezi měřeními 1 až 3 minuty. Z těchto hodnot poté spočítat průměr.

Co všechno hradí pojišťovna, co si musí pacient hradit sám?

Pojišťovna nehradí tonometr. Naprostá většina antihypertenziv je bez doplatků, některé s malým doplatkem.

Vzkaz na závěr?

Nebojte se užívat léky na tlak, rozhodujete o tom, jak bude vypadat vaše stáří.

Děkuji za rozhovor.

Rozhovor s profesorkou Jitkou Mlíkovou Seidlerovou má dvě části, v první části rozhovoru mluvila o rizicích zanedbané léčby hypertenze a limitních hodnotách tlaku, kdy je třeba zpozornět.