Kdo nemá děti, měl by platit více na důchody. Ekonomové znovu otevřeli téma, které už jednou vyvolalo ostré reakce
V Česku se znovu mluví o tom, že lidé bez dětí by mohli platit vyšší sociální odvody než rodiče. S touto myšlenkou přišli v říjnu ekonomové z institutu Solvo. Podobný plán přitom představili už v roce 2024 lidovci.
Navrhovali zvýšit odvody bezdětným zaměstnancům starším 35 let a rodičům s více dětmi naopak část peněz ponechat ve výplatě. Návrh tehdy vyvolal mezi politiky rozdílné reakce a do praxe se nakonec neprosadil.
Jeden z autorů návrhu, tehdejší poslanec Michael Kohajda, argumentoval tím, že rodiče vychovávají děti, které budou jednou pracovat a svými odvody přispívat na důchody. Upozornil mimo jiné na to, že s jejich výchovou jsou spojené značné výdaje, od jídla a oblečení až po školní pomůcky nebo zájmové kroužky. A také na situaci matek, které kvůli péči o děti přerušují kariéru.

To se může později projevit na jejich výdělcích i výši důchodu. Lidovci proto chtěli rodičům ulevit na sociálním pojištění. Tehdy odhadovali, že výchova jednoho dítěte může rodinu vyjít až na čtyři miliony korun.
Rozdíl by byl znát každý měsíc
Zaměstnanci dnes na sociální pojištění odvádějí 7,1 procenta hrubé mzdy. Lidovci chtěli tuto sazbu upravit podle počtu dětí. Bezdětným lidem starším 35 let by se zvýšila na 9,1 procenta, rodičům dvou dětí by naopak klesla na 6,1 procenta.
Ještě větší úlevu měli získat rodiče se třemi a více dětmi, kteří by odváděli 5,1 procenta. U zaměstnanců s jedním dítětem měla zůstat současná sazba. Nižší odvody by rodiče využívali po dobu, kdy své děti vychovávají.
Rozdíl by byl dobře vidět například u zaměstnance s hrubou mzdou 40 tisíc korun. Pokud by mu bylo více než 35 let a neměl děti, platil by na sociálním pojištění měsíčně o 800 korun více. Za celý rok by tak odvedl navíc 9 600 korun. Rodič dvou dětí se stejným příjmem by naopak ušetřil 400 korun měsíčně, se třemi dětmi 800 korun.
Šlo však pouze o návrh, který se do praxe nedostal. Výše úlevy by navíc závisela na výdělku. Čím vyšší mzdu by rodič pobíral, tím více peněz by mu každý měsíc zůstalo.
Návrh však vyvolal i řadu otázek. Kritici upozorňovali především na lidi, kteří mají děti až po 35. roce života nebo se o založení rodiny dlouhodobě snaží. Vyšší odvody by se tak týkaly kupříkladu i páru, který několik let podstupuje léčbu neplodnosti.
Výhrady se objevovaly rovněž k tomu, zda má výše sociálního pojištění záviset na osobním rozhodnutí mít děti. Podle odpůrců by rodinám více pomohlo rozšíření kapacit školek a lepší podmínky pro rodiče, kteří chtějí skloubit zaměstnání s péčí o malé děti.
Rodinám už dnes pomáhají daňové úlevy. V roce 2026 si mohou rodiče při splnění podmínek odečíst z vypočtené daně 1 267 korun měsíčně na první dítě, 1 860 korun na druhé a 2 320 korun na třetí a každé další.
Pokud je zvýhodnění vyšší než vypočtená daň, mohou část peněz dostat také formou daňového bonusu. Na druhou stranu platí, že výchova dětí stojí rodiny podstatně více. Peníze vydávají mimo jiné za jídlo, oblečení, školní potřeby nebo zájmové kroužky.
Rodičovská se do penze počítá
Za zmínku stojí také to, jak se péče o děti promítá do budoucího důchodu. Pokud rodič zůstane s dítětem doma, stát mu dobu péče až do jeho čtyř let započítá jako náhradní dobu pojištění.

Při výpočtu průměrných výdělků pro důchod se toto období zpravidla vynechává, takže samotná rodičovská výši penze neovlivní směrem dolů. Rozhodující však může být další pracovní život. Návrat do zaměstnání za nižší mzdu nebo dlouhodobá práce na zkrácený úvazek se už na budoucím důchodu projevit mohou.
Změnit by se mohl i způsob, jakým stát péči o děti zohledňuje při výpočtu důchodu. Ministerstvo práce v listopadu představilo návrh, podle kterého by se od roku 2027 místo dosavadního výchovného započítával rodičům takzvaný fiktivní výdělek. Za dobu strávenou péčí o dítě by se při výpočtu penze vycházelo z měsíčního příjmu 65 tisíc korun.
Podobá debata se vede i za hranicemi. V Německuuž dnes bezdětní starší 23 let odvádějí více na pojištění dlouhodobé péče. Vláda chce jejich sazbu od ledna 2027 dále zvýšit. Čeká se však na schválení zákona.
V Česku ekonom Miroslav Singer v říjnu připustil úvahy o vyšším zdanění bezdětných. Konkrétní lidovecké sazby ani hranici 35 let tím ale neobnovil.
Zdroje: iDNES
Sledovat v Google Zprávách