Sázejí celý život a nechtějí přestat. Mnozí senioři se drží čísel, která jim nikdy nic nepřinesla, a tisíce z důchodu vyhazují oknem

Někteří lidé sázejí stejná čísla celé desítky let. Velkou výhru jim dosud nepřinesla, přesto je odmítají změnit. Bojí se totiž, že zrovna při jediném vynechaném losování jejich kombinace konečně padne. A tak raději sázejí dál, i když je to za ty roky stálo nemalé peníze.

Loterie v Česku léta táhnou.
i
Foto: Shutterstock
Loterie v Česku léta táhnou.

Někdo si před lety vybral šest čísel a od té doby je sází při každém losování. Když odjíždí na dovolenou, raději si vsadí dopředu, aby náhodou nějaký tah nevynechal. Představa, že by právě tehdy jeho čísla vyhrála, je pro něj totiž horší než všechny peníze, které už za sázení utratil.

Právě obava z promarněné příležitosti patří podle květnového rozboru sázení k důvodům, proč lidé zůstávají svým číslům věrní. Navíc si při každém losování mohou alespoň na chvíli představovat, co všechno by si za případnou výhru pořídili.

V Česku dříve bodovala i značka Sazka.
i
Foto: Shutterstock

Na sázenku se dostávají i rodinná výročí

Při výběru čísel se lidé často řídí důležitými událostmi ze svého života. Jmenovitě jde o narozeniny dětí, výročí svatby nebo datum, kdy se seznámili s partnerem. Takovou kombinaci pak mohou sázet celé roky. Postupně si na ni zvyknou natolik, že se jim do změny ani nechce.

Kupříkladu letos v květnu zveřejnila společnost Allwyn příběh muže ze středních Čech, který si s partnerkou vybral čísla podle narozenin členů rodiny. Stejnou kombinaci pak sázel zhruba devět měsíců, až nakonec vyhrál přes 187 milionů korun.

Podobné příběhy mohou ostatní sázející povzbudit, aby se svých čísel dál drželi. Ve skutečnosti však měl muž při každém losování úplně stejnou šanci na výhru jako kdokoli jiný.

Právě s tím souvisí jev, kterému odborníci říkají hráčský klam. Lidé mají pocit, že když jim štěstí dlouho nepřálo, musí se to jednou změnit. Při losování však na předchozích výsledcích vůbec nezáleží.

Kupříkladu ve Sportce se vybírá šest čísel ze 49 a existuje téměř 14 milionů různých kombinací. Každá má při losování stejnou šanci na výhru, ať už si člověk čísla vybere podle narozenin, nebo je nechá náhodně vygenerovat počítačem.

Stejná čísla mohou znamenat i menší výhru

Při výběru čísel může hrát roli i to, kolik dalších lidí si vsadí stejnou kombinaci. Německý matematik Christian Hesse v listopadu upozornil, že lidé často vybírají čísla podle narozenin, a proto dávají přednost těm od jedné do 31. Oblíbené jsou mimo jiné různé číselné řady nebo obrazce na sázenkách, třeba šest čísel jdoucích za sebou. Taková kombinace má při losování úplně stejnou šanci jako kterákoli jiná.

Rozdíl se může projevit až ve chvíli, kdy taková kombinace skutečně vyhraje. Pokud si ji vsadilo více lidí, o příslušnou výhru se podle pravidel loterie podělí. Hesse proto doporučuje vybírat méně obvyklá čísla a vyhýbat se oblíbeným vzorům.

Oblíbené jsou i stírací losy.
i
Foto: Shutterstock

Šance na vylosování správné kombinace zůstává stejná, výherce však může mít větší naději, že se o peníze nebude muset s nikým dělit.

Někteří lidé pokračují v sázení i proto, že už za něj během let utratili spoustu peněz. Kdo si každý týden vsadí za sto korun, zaplatí za rok 5 200 korun. Za třicet let se částka vyšplhá na 156 tisíc korun. Něco se mu může vrátit na menších výhrách, přesto má často pocit, že by byla škoda právě teď přestat. Pořád doufá, že se mu všechny ty roky čekání jednou vyplatí. Každé další losování však začíná znovu a předchozí sázky mu žádnou výhodu nepřinášejí.

Češi přitom za loterie utrácejí velké sumy. Podle údajů Finanční správy zveřejněných v srpnu do nich během prvního pololetí letošního roku vložili 13,12 miliardy korun. Na výhrách získali zpět 8,16 miliardy korun.

Pro řadu lidí je sázení jen drobnou zábavou. Na druhou stranu platí, že nutkání vsadit si za každou cenu už může být problém. Zvlášť když se kvůli další sázce zvyšují výdaje nebo začnou chybět peníze doma.

author avatar
Jiří Lacina
Ekonom a novinář, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil mimo jiné v redakci iDNES.cz. Zaměřuje se především na důchodovou problematiku, osobní finance a sociální politiku. Ve svých článcích sleduje legislativní změny, důchodové reformy i ekonomické souvislosti stárnutí populace. Věnuje se výpočtům penzí, pravidlům důchodového pojištění a dopadům státních rozhodnutí na život seniorů. S využitím statistik, odborných analýz a konkrétních příkladů přibližuje čtenářům fungování důchodového systému i širší ekonomické souvislosti. Zajímá ho ale i aktuální společenské dění a praktické otázky každodenního života ve vyšším věku.

Více k tématu