Kardioložka Jitka Mlíková Seidlerová: Milion lidí v Česku si neléčí vysoký tlak. Přicházejí o roky života ve zdraví
Hypertenze neboli vysoký krevní tlak může vést k řadě nepříjemným onemocněním. O rizicích zanedbané léčby a limitních hodnotách tlaku, kdy je třeba zpozornět, se v rozhovoru pro České důchody rozpovídala přední česká kardioložka a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi profesorka Jitka Mlíková Seidlerová.
Sledovat v Google Zprávách
Paní profesorko, co přesně znamená hypertenze?
Hypertenze je kardiovaskulární rizikový faktor, který je extrémně důležitý. Existuje studie, která analyzuje, jaké jsou celosvětově nejdůležitější rizikové faktory. A vysoký krevní tlak je už několik let na prvním místě. Takže to je rizikový faktor, který nás nejvíce okrádá o léta, která můžeme strávit ve zdraví. Ať už kvůli tomu, že máme nějaké závažné onemocnění nebo jsme invalidní nebo předčasně zemřeme.
A zároveň ta studie říká, že pokud se dožijeme padesáti let, tak s největší pravděpodobností zemřeme na komplikace vysokého krevního tlaku.
Je to strašně bagatelizované, ale pořád jsme země, ve které jsou nejčastější příčinou úmrtí kardiovaskulární onemocnění. Za 80 až 90 procenty kardiovaskulárních onemocnění stojí vysoký krevní tlak.
A k těmto komplikacím by možná, nebo s velkou pravděpodobností, pokud by byl krevní tlak dobře léčený, vůbec nedošlo, anebo by se objevily ne v 50 nebo 60 letech, ale třeba až v 80. Důležité je vědět, že 80 % kardiovaskulárních komplikací jsme schopni předejít, pokud jsou dobře kontrolované všechny rizikové faktory.
To je zajímavé. On je to takový ten tichý zabiják společně s cholesterolem. Řekněte mi: v České republice, po šedesátce, kolik cca lidí doopravdy trpí hypertenzí, o kterých víme?
Léčených hypertoniků je ve věkové kategorii 60 let asi 40 procent s lehkou převahou mužů. V dalších letech výskyt hypertenze dále strmě narůstá. Takže u lidí 75, 80, 85 let se to číslo pohybuje mezi 60 až 70 procenty se stejným zastoupením mužů a žen.
Teď si vezmeme, že tihle lidé, senioři, chodí k lékařům poměrně často s nejrůznějšími obtížemi. A vlastně já, když jdu k doktorovi jako čtyřicetiletá, tak mi v podstatě místo pozdravu okamžitě měří tlak. Takže já bych řekla, že ta prevence nebo ten zájem o tlak jakéhokoliv pacienta je vysoký, že na to lékaři nekašlou.
Někdy se stává, že se lékaři nechají takzvaně uchlácholit. Když třeba naměří systolický tlak 145, 150, 155 mm Hg – a pacient jim třeba řekne: „Já jsem nemohl zaparkovat, já mám trápení nebo mám hlad a jsem na vás naštvaný…“ Lékař se nechá uchlácholit a pozve si pacienta třeba až za další dva roky. Ovšem správně by měl takového pacienta pozvat mnohem dřív a také ho instruovat, aby si měřil tlak doma. A pokud bude opět krevní tlak vyšší, tak včas zahájit léčbu.
Časový odklad, který je mezi diagnózou a zahájením léčby a časnou kontrolou tlaku, je prognosticky velmi významný. Navíc víme, že v České republice je zhruba 2,3 milionů léčených hypertoniků, ale pak je zde další milion hypertoniků, kteří léčení nejsou. Polovina z nich o tom, že mají vysoký tlak, vůbec neví, druhá polovina o tom ví, a přesto léky z různých důvodů neužívají.
Co znamená už fakt vysoký tlak?
U všech kromě dětí platí, že krevní tlak měřený ve zdravotnickém zařízení nad 140/90 mm Hg je arteriální hypertenze. Rozhodně už neplatí to, co se dřív říkalo, že hypertenze je věk +100. Ještě když jsem studovala medicínu, tak doznívaly takové názory, že když je někomu 70 let, tak se tlak pod 170 systoly nemá léčit. Dnes už víme, že toto neplatí. Pozor, pro domácí měření tlaku (průměr z hodnot za několik dnů) platí nižší hodnota, a sice >135/85 mm Hg.
Je to méně, protože nejsme v tom prostředí, které nás může stresovat, tzv. efekt bílého pláště.
U velmi starých osob (zhruba 85 let plus) nejsme s léčbou tak razantní. Někdy se spokojíme s tím, že je cílová hodnota třeba i 140, 150 systoly, protože se bojíme toho, že by u nemocných mohlo docházet k pádům. U lidí mladších 65 let je cílová hodnota pod 130/80 mm Hg, protože to je hodnota, při které dochází k úpravě škodlivých změn, které se vytváří na těch cílových orgánech, což jsou ledviny, srdce, mozek. U osob mezi 65 a 80 let je primární cílová hodnota TK pod 140/80 mm Hg, ovšem pokud pacient snížení TK dobře toleruje, měli bychom se snažit snížit TK až na hodnoty kolem 130/80 mm Hg.
Jaké má vlastně člověk fyzické obtíže při vysokém krevním tlaku?
Většinou žádné. Proto se hypertenzi také říká tichý zabiják. Někdy se mohou vyskytnout potíže, jako je točení nebo bolesti hlavy, zvýšená únava nebo častější noční pocení. Což jsou ovšem velmi nespecifické příznaky. Právě nedostatek příznaků může být jedním z důvodů, proč je kontrola hypertenze v České republice tak špatná. Léčba totiž nemusí přinést žádné subjektivní zlepšení. Výsledkem dobré léčby hypertenze je, že nedojde ke kardiovaskulárním komplikacím.
Je pochopitelné, že když řeknete čtyřicátníkovi, že od odteď musí užívat léky, aby v osmdesáti poznal svoje vnoučata či nebyl ochrnutý po mrtvici, že to pro něj nemusí být dostatečně silná motivace k léčbě.
Už jste to nakousla: jaká onemocnění tedy hrozí, když se na to vyprdnu a vysoký tlak neřeším?
Infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, takže i angina pectoris, srdeční selhání jak se zachovanou, tak s redukovanou systolickou funkcí. Některé typy arytmií, třeba ta nejčastější arytmie v České republice, fibrilace síní. Vysoký krevní tlak je po cukrovce druhou nejčastější příčinou selhání ledvin a nutností dialýzy. Dále můžeme jmenovat erektilní dysfunkci a demenci vaskulárního typu.
U těhotných žen je vysoký krevní tlak nejčastější příčinou mateřské mortality a morbidity.
Některé oční poruchy.
Je toho tedy víc než dost. Každopádně je pravda, že hypertenze jde ruku v ruce s cholesterolem?
Úplně není možné tam dát rovnítko, ale 80 procent hypertoniků má zároveň zvýšený cholesterol.
Kdybych snížila jídlem cholesterol, tak třeba se mi automaticky sníží…?
Ne, to určitě ne. To jsou dvě různé věci. Spíš bych to přirovnala … když se starám o domácnost a budu prát prádlo, například. A jenom prádlo vyperu … takže prádlo je sice čisté, ale dokud ho nevyžehlím, tak ten výsledek není ideální. Takže nemůžu jen léčit krevní tlak a zároveň necílit na další rizikové faktory.
Vždycky, když léčíme rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak nebo cholesterol, tak je zároveň potřeba vzít v potaz celý balíček. Zároveň musím upravit jídelníček, přestat kouřit, omezit alkohol a tak dále – aby byl konečný efekt maximální, protože rizikové faktory jdou ruku v ruce a když jich má pacient několik, tak se jejich negativní efekt násobí.
