Bolest zad ještě nemusí znamenat vyhřezlou ploténku. Tyto příznaky už ale nepodceňujte
Bolest zad nemusí pokaždé znamenat vyhřezlou ploténku. Důležitým ukazatelem jsou hlavně příznaky jako vystřelování do nohou, brnění či slabost. Zjistěte, kdy pomůže pohyb a kdy už je nutné vyšetření.
Sledovat v Google Zprávách
Nemusíte mít obavy z vyhřezlé ploténky, jakmile vás jen trochu zabolí v zádech. Pokud se ale přidá vystřelování bolesti do nohou, brnění nebo slabost, je potřeba zpozornět. Samotné posilování břicha, které se často uvádí jako prevence, navíc není univerzálním řešením. Podle Světové zdravotnické organizace postihovala bolest dolní části zad v roce 2020 celosvětově přibližně 619 milionů lidí.
Novější studie z roku 2025 uvádí, že u lidí nad 45 let trpí bolestmi zad až 38,5 procenta populace, přičemž u žen je toto číslo ještě vyšší, a to kolem 45,9 procenta. S přibývajícím věkem se její výskyt zvyšuje a u starších lidí jsou častější také opakované epizody.
To ale ještě neznamená, že každá bolest skutečně souvisí s páteřní ploténkou. Světová zdravotnická organizace uvádí, že přibližně 90 procent případů bolesti zad má nespecifickou příčinu. Výhřez meziobratlové ploténky proto není automatickým vysvětlením každého „seknutí“ v zádech.
Věkem se ploténky mění
Meziobratlové ploténky se během života přirozeně mění. S věkem ztrácejí část své pružnosti a mohou být náchylnější k poškození. Výhřez tak může vzniknout i při relativně běžném pohybu, například při ohnutí nebo otočení. Riziko jejího poškození zvyšuje vyšší hmotnost, fyzicky náročná práce, kouření, nedostatek pohybu a dlouhodobé sezení. Význam má také genetická dispozice.
U výhřezu v bederní části páteře se ale může objevit bolest, která se šíří z beder přes hýždě do stehna, lýtka nebo chodidla. Přidat se může brnění, mravenčení, porucha citlivosti nebo svalová slabost. Charakteristické může být také zhoršení bolesti při kašli nebo kýchnutí. Samotný tento příznak však ještě nic nepotvrzuje.
Zajímavé je, že výhřez ploténky může existovat i bez zjevných obtíží. Někteří lidé se o něm proto dozvědí náhodně při zcela nesouvisejícím vyšetření. To je také důvod, proč se při běžné bolesti zad automaticky neprovádí magnetická rezonance.
Doporučení NICE uvádějí, že zobrazovací vyšetření se nemá u běžné bolesti beder a ischiasu rutinně provádět v nespecializovaném prostředí. Má smysl především tehdy, pokud lze změnit další léčbu, například při podezření na závažné onemocnění nebo při plánování operace.
Silné břicho je užitečné, ale ploténku samo neochrání
Představa, že člověku stačí silné břišní svaly a problém s ploténkami zmizí, je příliš jednoduchá. Pohyb a cvičení skutečně hrají při bolestech zad důležitou úlohu, ale konkrétní přístup musí odpovídat zdravotnímu stavu člověka.
Při akutní bolesti je běžné, že si člověk na chvíli lehne do postele. Dlouhé ležení však situaci obvykle spíše zhoršuje, protože vede ke ztuhlosti svalů a zpomaluje návrat k běžnému pohybu.
Co má smysl udělat:
- Postupně se vracet k běžnému pohybu, pokud to stav dovolí
- Nepřidávat zátěž jen proto, abyste přetrénovali bolest
- Při opakovaných nebo výrazných potížích řešit vhodný pohyb s fyzioterapeutem
- Nejen bolest zad, ale také citlivost, síla a pohyb končetiny
- Při nových neurologických příznacích neodkládat lékařské vyšetření
Cílem léčby není pouze odstranit bolest. Důležitá je také možnost znovu normálně chodit, pohybovat se a zvládat běžné denní činnosti.
Kdy byste měli bolest zad řešit s fyzioterapeutem
Většina běžných bolestí se postupně zlepšuje. Existují ale situace, kdy není vhodné čekat, zda problém sám odezní. Zvýšenou pozornost vyžaduje především bolest spojená s:
- Novou slabostí končetin
- Výraznou poruchou citlivosti
- Problémy s chůzí
- Nově vzniká porucha kontroly močení nebo stolice
- Znecitlivění v oblasti rozkroku či vnitřních stehen
V takových případech může jít o postižení nervu nebo závažné příznaky související s útlakem většího svazku nervů v dolní části páteřního kanálu.
Operace je vždy posledním řešením, když už není jiného zbytí. Léčba tak často zahrnuje úpravu pohybového režimu, léky proti bolesti a fyzioterapii. Teprve pokud potíže přetrvávají, zhoršují se nebo dochází k přesunu, začnou lékaři zákrok zvažovat.
