Padesátka na krku a úspory na nule. I za deset let se dá naspořit milion, rozhoduje ale každý měsíc
Deset let před důchodem už času není nazbyt. Zároveň ale nejde o okamžik, kdy by člověk bez úspor měl všechno vzdát. I během poslední dekády pracovního života se dá vytvořit rezerva ve stovkách tisíc korun. Rozhodující bude, kolik je možné pravidelně odkládat, jaké produkty člověk zvolí a zda využije podporu státu nebo zaměstnavatele.
Sledovat v Google Zprávách
První krok by měl vést k vlastnímu důchodovému kontu. Přes online služby České správy sociálního zabezpečení lze zkontrolovat evidované doby pojištění a prostřednictvím aplikace IDA získat orientační odhad budoucí penze. Člověk tak alespoň ví, jak velký rozdíl bude muset vlastními úsporami pokrýt.
Ještě před investováním dává smysl zbavit se drahých spotřebitelských dluhů a mít stranou základní pohotovostní rezervu. Peníze určené na stáří by totiž neměly zároveň sloužit na opravu auta, novou pračku nebo několik měsíců bez příjmu.
Za deset let lze vytvořit i milionovou rezervu
Největší rozdíl udělá výše pravidelné částky. Kdo bude deset let odkládat 3 000 korun měsíčně, vloží ze svého 360 tisíc korun. Při modelovém průměrném zhodnocení čtyři procenta ročně by na konci měl zhruba 442 tisíc korun. Při pěti tisících měsíčně by šlo asi o 736 tisíc a při osmi tisících přibližně o 1,18 milionu korun. Podstatná je pravidelnost vkladů.
Milionová rezerva by při prostém rozdělení na deset let znamenala asi 8 300 korun měsíčně navíc k důchodu. U půlmilionové by šlo zhruba o 4 200 korun. Jde ale jen o dnešní pohled. Kvůli inflaci bude kupní síla stejných částek za deset let jiná.
Právě proto má smysl plán jednou za rok přepočítat a částku podle možností zvýšit.
Takový výpočet ale není příslibem výsledku. Hodnota investic může v jednotlivých letech klesat a výnos není garantovaný. Deset let je navíc výrazně kratší doba než třicet nebo čtyřicet let, které mají před sebou mladší střadatelé. Jak upozorňují odborníci citovaní iDNES.cz, s blížícím se důchodem je proto důležité hlídat investiční strategii, riziko i to, kdy budou peníze skutečně potřeba.
Neznamená to, že celá částka musí být deset let na spořicím účtu. Část rezervy může mít delší horizont po odchodu do penze. Peníze určené například na první dva roky důchodu mohou být drženy konzervativněji než část, kterou člověk plánuje využít až o několik let později.
Stát i zaměstnavatel mohou přidat další peníze
U doplňkového penzijního spoření dnes stát přidává 20 procent z měsíčního vkladu mezi 500 a 1 700 korunami. Maximální příspěvek tak činí 340 korun měsíčně při vlastní úložce alespoň 1 700 korun. Za deset let by při nezměněných pravidlech samotná státní podpora představovala 40 800 korun.
Vedle penzijního spoření lze využít také dlouhodobý investiční produkt, který je rovněž podporovaný státem. U něj je důležité zejména pravidlo deseti let a věku 60 let. Znamená to investovat alespoň 10 let a peníze vybrat nejdříve v roce 60. narozenin. Pokud mají zůstat zachované daňové výhody, musí být splněny obě podmínky.
Vlastní příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří lze odečíst od základu daně v souhrnu až do 48 tisíc korun ročně. U penzijka se do odpočtu u pracujících počítají až vlastní platby nad 1 700 korun měsíčně.
Další peníze může přidat zaměstnavatel. Jeho příspěvky na podporované produkty jsou u zaměstnance osvobozené od daně do společného limitu 50 tisíc korun ročně.
Finanční správa letos znovu potvrdila, že rozhodující je skutečné poukázání příspěvku příslušné instituci. U některých rizikových profesí navíc od roku 2026 existuje povinný příspěvek zaměstnavatele.
