Rok narození rozhoduje o milionech. Rozpočtová rada spočítala, kolik jednotlivé generace dostanou od státu
Kolik člověk během života pošle do veřejných rozpočtů a kolik z nich naopak získá? Národní rozpočtová rada se v nové zprávě pokusila takový účet sestavit pro jednotlivé generace. Výsledek je překvapivý. U lidí narozených na začátku tohoto století vychází, že za celý život mohou z veřejných peněz získat o miliony korun více, než do nich sami odvedou.
Sledovat v Google Zprávách
Nejde ovšem o součet každé koruny, kterou člověk zaplatí na daních, a všech služeb, které mu stát poskytne. Národní rozpočtová rada (NRR) pracuje s takzvanými generačně specifickými příjmy a výdaji, které lze přiřadit lidem podle věku. Patří sem daň z příjmů fyzických osob, zdravotní a důchodové pojištění, na druhé straně například důchody, zdravotnictví, školství, sociální dávky nebo příspěvek na péči.
Jak vyplývá ze zářijové Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí NRR, v roce 2025 takto vymezené položky představovaly 42,8 procenta příjmů a 43,2 procenta výdajů veřejných rozpočtů. Výpočty jsou vedené v cenách roku 2025 a budoucí částky rada převádí na současnou hodnotu pomocí jednoprocentní reálné úrokové míry.
Nejprve stát platí, potom vybírá
Průběh života je z pohledu veřejných financí poměrně čitelný. Malé děti jsou čistými příjemci zejména kvůli zdravotní péči, rodičovským dávkám a později školství. V produktivním věku se poměr obrací. Daně z příjmů a odvody na sociální a zdravotní pojištění převyšují to, co člověk z veřejných rozpočtů čerpá.
Podle propočtu rozpočtové rady je dnes průměrný člověk čistým plátcem mezi 22 a 61 lety. Poté se bilance mění znovu. S odchodem z pracovního trhu začnou převládat starobní důchody, zdravotní péče a ve vyšším věku také příspěvek na péči.
Právě při pohledu na celý život vychází nejvýraznější číslo. Průměrný člověk narozený v letech 2000 až 2004, tedy první generace, u níž model zachycuje celý životní cyklus, podle NRR obdrží z veřejných rozpočtů o 9,4 milionu korun více, než do nich odvede. U generace narozené o padesát let později vychází rozdíl stále 8,5 milionu korun ve prospěch čerpání. Platí to však pouze při nezměněné sociální politice.
Mladší mohou účet zaplatit jinak
Podobný obrázek nabízí samotný penzijní systém. U generací narozených mezi lety 1980 a 2050, u nichž lze zachytit pracovní i důchodovou část života, vychází, že všechny dostanou z důchodového systému více, než do něj zaplatí. U mladších ročníků rozdíl zvyšuje především delší očekávaná délka života a v základním scénáři důchodový věk zastropovaný na 67 letech.
Takové nastavení však neznamená, že je systém finančně vyřešený. Důchodový účet se má v nejbližších letech zlepšovat a kolem roku 2032 vykázat přebytek až 0,65 procenta HDP. Po roce 2040 se má kvůli rostoucímu počtu penzistů opět propadat do schodku, který kolem roku 2061 dosáhne přibližně 1,5 procenta HDP ročně.
Rada proto propočítala také varianty, jak budoucí nerovnováhu rozložit. Pokud by se veřejné finance stabilizovaly až od roku 2035 zvýšením daňové zátěže, musela by podle modelu vzrůst zhruba o 15 procent. Největší část nákladů by nesly generace narozené po roce 1990.
Na stejný problém upozornil v srpnovém rozhovoru pro Hospodářské noviny analytik NRR Michal Hlaváček, podle něhož odkládání změn zvyšuje budoucí náklady a přesouvá je hlavně na mladší ročníky.
