Vláda řízne do penzijního spoření: Poplatky razantně klesnou a transformované fondy skončí
Téměř čtyři miliony Čechů mají peníze ve třetím penzijním pilíři. Vláda jim chce od příštího roku výrazně snížit poplatky. Právě tento krok však vyvolal ostrý odpor penzijních společností.
Sledovat v Google Zprávách
Kabinet Andreje Babiše schválil v srpnu novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, přezdívanou Lepší penzijko. Návrh nyní míří do Poslanecké sněmovny a počítá s účinností od 1. ledna 2027. Vedle podpory mladých nebo změny investování má především omezit část peněz, které si z úspor klientů berou penzijní společnosti formou poplatků.
U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů má úplně zmizet výkonnostní poplatek. Roční poplatek za správu se má zároveň zastropovat na 0,5 procenta. Výjimkou budou alternativní fondy, u nichž se podmínky měnit nemají.
Ministerstvo financí tvrdí, že současné poplatky při dlouhém spoření ukrajují příliš velkou část konečného výsledku. Ve svém modelovém příkladu uvádí, že po 35 letech může rozdíl dosáhnout zhruba milionu korun. Nejde však o částku, kterou by měl klient zaručenou. Výsledek závisí na vkladech, výnosech i délce spoření.
Poplatky jsou hlavní bojiště
Právě půlprocentní strop se stal nejspornější částí novely. Asociace penzijních společností se odvolává na studii EY, podle níž činí nákladovost sektoru 0,82 procenta spravovaného majetku. Tvrdí proto, že navržená sazba nepokryje náklady a může omezit získávání nových klientů.
„Pokud stát určí úplatu pod úroveň reálných nákladů, výsledkem nebude zlevnění systému, ale ohrožení jeho rozvoje,“ uvedl prezident asociace Radek Moc. Penzijní společnosti přitom většinu dalších částí reformy podporují. Jejich zásadní nesouhlas se soustředí právě na výši poplatku.
Ekonom Lukáš Kovanda považuje směr změny za správný. Ve svém komentáři připomíná, že třetímu pilíři ubývají účastníci. Na konci roku 2022 v něm bylo bezmála 4,4 milionu lidí, letos na konci března už necelých 3,9 milionu. Penzijní společnosti přitom spravují přes 660 miliard korun.
Kovanda jako příklad uvádí Estonsko. Tamní reforma snížila maximální základní správní poplatek z dvou na 1,2 procenta a zavedla mechanismus, podle něhož procentní sazba klesá s růstem objemu spravovaných peněz. Vedle toho se na trhu prosadily levnější indexové fondy. „Správa peněz je typickým byznysem úspor z rozsahu,“ píše Kovanda. Český a estonský systém však nejsou totožné. Estonská změna se týkala především druhého kapitálového pilíře.
Víc peněz mladým, konec starých fondů
Novela má zatraktivnit spoření hlavně lidem do 30 let. Státní příspěvek se jim má zvýšit z dnešních 20 na 40 procent měsíčního vkladu. Při úložce 1 700 korun by tak stát místo 340 korun přidával 680 korun. U dětí se má minimální měsíční vklad pro získání státní podpory snížit z 500 na 100 korun.
Změnit se má také investování. Klienti si budou moci zvolit strategii životního cyklu, která počítá s dynamičtějšími investicemi v mladším věku a postupným přesunem k opatrnějším aktivům před důchodem. U klientů do 50 let má dynamická složka tvořit nejméně 75 procent portfolia.
Definitivně skončit mají také transformované fondy. Od roku 2013 do nich nelze nově vstoupit, stále v nich však zůstává asi 1,7 milionu lidí s přibližně 340 miliardami korun. Jejich činnost má skončit na konci roku 2036 a zbývající klienti mají být převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
