Srozumitelné vysvětlení, jak se počítá starobní důchod: Výši ovlivňují dva ukazatele

Víte, podle čeho úředníci počítají výši vašeho důchodu? A co ovlivňuje, kolik peněz ve stáří dostáváte nebo budete dostávat? Pokusili jsme se složitý a nesrozumitelný výpočet vysvětlit lidskou řečí.

Foto: AdobeStock
Problematice důchodů málokdo dobře rozumí. (ilustrační foto)

O tom, jak je výpočet starobního důchodu složitý, vypovídá už skutečnost, že v zákoně o důchodovém pojištění popisují tento mechanismus hned čtyři paragrafy. Celkem jde o více než 1000 slov, a k tomu je nutné připočíst dalších zhruba 3000 slov, které popisují výpočet vyměřovacího základu, od kterého se důchod odvíjí.

Jinými slovy, spočítat si výši budoucího důchodu je dnes velmi složité a nic na tom nemění ani kalkulačka, kterou na svém webu nabízí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). V ní si sice můžete předběžnou výši penze spočítat, ale je to možné jen pár let před důchodem. Navíc se připravte na velmi dlouhý a komplikovaný proces zadávání údajů z informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP), o který si navíc musíte zažádat.

Šéf ČSSZ František Boháček nedávno na schůzi sněmovního sociálního výboru prohlásil, že se připravuje nová důchodová kalkulačka, která bude snadná a vypočítá každému jeho očekávaný důchod na základě údajů, které má úřad k dispozici. „Kalkulačka by měla fungovat v zásadě pro všechny. Bude koncipována tak, aby byla schopna poskytovat informace v aktuálním čase, případně od toho, co budeme schopni zjistit od samotného klienta, který ji využije,“ uvedl Boháček s tím, že by měla být v provozu už během tohoto pololetí.

Co ovlivňuje výši důchodu

I když bude kalkulačka fungovat, málokdo dnes tuší, co skutečně ovlivňuje výši důchodu. Mnoho lidí si myslí, že se důchod počítá z výdělků za posledních 10 let zaměstnání před žádostí o důchod. To ovšem platilo jen do roku 1995, pak se pravidla změnila a starobní důchod nyní ovlivňují dva ukazatele.

Nejdůležitější je, jak dlouho a kolik jste přispívali na sociální pojištění. Nestačí tedy „jen“ to, že jste pracovali, protože pokud se z toho neodvádělo pojištění, tak se výdělek do důchodu nepočítá. To je typické pro různé brigády nebo práce takzvaně na dohody, kdy máte nižší výdělky. Platí, že čím déle jste pracovali a čím jste měli vyšší výdělky, tím budete mít vyšší starobní důchod.

Odpracované roky se počítají všechny, celoživotní výdělky se započítávají až od roku 1986 do konce roku předcházejícího vaší žádosti o důchod. Takže když žádáte v roce 2020, počítají se výdělky od roku 1986 do konce roku 2019. Detaily ke zlomovému roku 1986 jsme popsali v tomto článku.

Vzhledem k tomu, že nelze srovnávat nízké příjmy z 90. let a současnosti, se všechny výdělky z minulosti přepočítávají speciálním koeficientem, aby se „vykryla“ inflace. Takže nemějte obavy, že se vám bude důchod počítat z nízkých výplat, které se dříve pohybovaly jen v řádech tisíců korun.

Děti, práce, studium, vojna: Doklady a papíry nevyhazujte, mohou se hodit k důchodu

Koš životních výdělků

Všechny výdělky za celý život se přepočítávají do takzvaného výpočtového základu, což je jakýsi koš vašich životních výdělků. A z výpočtového základu se potom určuje, jak vysoký důchod bude. Platí, že čím více odpracovaných let máte, tím větší část z tohoto výpočtového základu budete dostávat jako důchod.

Důchody v Česku fungují na solidárním principu, takže vyšší platy se pro účely výpočtu mírně znehodnocují, aby bohatí lidé nepobírali extrémně vysoké důchody. Díky tomu již dnes není možné získat důchody v řádu vysokých desítek tisíc korun, jak se stávalo dříve, takže lidé, kteří v životě vydělávali hodně, mají jen částečně vyšší důchody než lidé s průměrnými výdělky.

Vždy platí, že čím déle pracujete, tím více se vám budou do výsledného důchodu započítávat vaše celkové výdělky. Jinými slovy, může se stát, že člověk, který měl o něco vyšší příjmy, ale pracoval kratší dobu, bude mít důchod nižší než ten, kdo pracoval déle a dostával nižší výplatu. Každý odpracovaný rok navíc (myšleno nad povinných 35 let) vám k důchodu přidá řádově desítky až stovky korun navíc.

Dvě důchodové výměry

Starobní důchod se skládá ze dvou částí: základní výměra a procentní výměra. Tyto části se sčítají a znamenají toto:

  • Základní výměra je pro všechny stejná a momentálně činí 10 % aktuální průměrné mzdy v Česku. Pro rok 2021 je to 3550 Kč.
  • Procentní výměra tvoří zpravidla větší část důchodu a odvíjí se od celoživotních výdělků a také od toho, kolik máte odpracovaných let. Procentní výměře škodí hlavně „prázdná“ místa ve vašem pracovním životě, zejména období, kdy stát neví, co jste dělali a vy mu to nijak nedoložíte. Minimální výše procentní výměry je pro rok 2021 stanovena na 770 korun.

Minimální důchod přiznaný v roce 2021 tedy činí 4310 korun, což je součet základní výměry a minimální výše procentní výměry. Drtivá většina nově přiznaných důchodů je ovšem vyšší a pohybuje se nad 15 000 korun. A celá třetina se přiblíží k důchodu ve výši 20 000 korun. Více o tom píšeme v tomto článku.

Foto: AdobeStock

Více k tématu