Uršula Kluková se ani po úrazech nevzdala společenského života. Její každodenní návyky mohou inspirovat mnohé seniory
Odchod do penze sice znamená více volného času, ale také méně samozřejmých příležitostí potkávat se s lidmi. O to větší prostor ale mohou dostat přátelství a koníčky. Že důchod rozhodně nemusí být nuda, ukazuje také herečka Uršula Kluková, která se často vídá s někdejšími kolegyněmi, přijímá návštěvy a občas stále pracuje, i když už spíše pro radost. Význam dobrých vztahů a společenského života v penzi přitom zdůrazňují také odborníci.
Sledovat v Google Zprávách
Dokud člověk chodí pravidelně do práce, část společenského života přichází prakticky sama, aniž by se o to vůbec snažil. S kolegy prohodí pár slov, společně zajdou na oběd nebo si vyprávějí, co zažili o víkendu. Po odchodu do důchodu ale mohou právě tyto drobné každodenní kontakty lidem chybět. Vedle zaslouženého odpočinku tak přichází i otázka, čím nově získaný čas naplnit.
Někdo se těší na zahradu a vnoučata, jiný na cestování, knížky nebo možnost konečně se něco nového naučit. Součástí plánů by ale mělo být také vyhradit si část času pro lidi, s nimiž je nám dobře. Může jít třeba o pravidelnou procházku s kamarádkou, návštěvu souseda nebo setkání s bývalými kolegy.
Právě takové chvíle patří k běžnému životu herečky Uršuly Klukové. Přestože po nedávných úrazech musela své tempo trochu zvolnit, kontakt s přáteli udržuje i nadále. „Mám spoustu přátel, oni sem chodí za mnou,“ řekla v rozhovoru pro České důchody.
Podle svých slov se vídá také s někdejšími kolegyněmi z divadla Semafor a další setkání si domlouvá po telefonu. Společenský život přitom nemusí pokaždé znamenat výpravu za kulturou nebo do restaurace. Někdy stačí otevřít dveře svého bytu. „Skoro každý den někdo přijde,“ popsala herečka.
Odborníci upozorňují na důležitost přátelství
Dobré vztahy mají velký význam také pro naše zdraví. Světová zdravotnická organizace (WHO) často upozorňuje, že sociální izolace a osamělost mohou nepříznivě ovlivňovat psychické i tělesné zdraví. Kvalitní vztahy s ostatními lidmi naopak patří k důležitým předpokladům životní pohody.
„V této době, kdy jsou možnosti propojení nekonečné, se stále více lidí ocitá v izolaci a osamělosti,“ uvedl například lékař a generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus při zveřejnění zprávy o sociálních vztazích v červnu 2025.
To ovšem neznamená, že spokojený důchod nutně vyžaduje plný diář a návštěvu každý den. Každému z nás pochopitelně vyhovuje jiná intenzita společenského života. WHO navíc rozlišuje mezi sociální izolací, tedy nedostatkem kontaktů, a osamělostí, která vzniká, když se naše vztahy liší od těch, jaké bychom si přáli nebo potřebovali. Rozhodující tedy není jen počet známých, ale také to, jak se ve vztazích cítíme.
Nepodceňujte koníčky
Uršula Kluková má vedle přátel také řadu zájmů. V nedávném rozhovoru pro České důchody zmínila čtení, vykládání karet, občasné vaření nebo péči o psa a kočku. „Odjakživa jsem měla spoustu koníčků,“ uvedla. Představy, že by bez každodenní práce neměla co dělat, se proto neobává. Protože ji ale její profese stále naplňuje, věnuje se jí i v důchodovém věku. Působí v rádiu a vyráží na vystoupení, i když vzdálenější cesty už kvůli zdravotním obtížím odmítá. „Já bych vlastně ani nemusela dělat vůbec, pro radost to ale dělám,“ vysvětlila.
Pro člověka, kterému po odchodu ze zaměstnání chybí společnost, mohou být jednou z možností koníčky, které lze provozovat kolektivně. Kurz, čtenářský klub nebo dobrovolnictví dávají příležitost potkávat se s lidmi opakovaně a mít přirozeně o čem mluvit. WHO mezi drobnými kroky k posílení vztahů doporučuje například oslovit přítele, pozdravit souseda nebo se zapojit do místní zájmové skupiny.
Na péči o vztahy upozorňuje také česká organizace Elpida, která se věnuje seniorům. „Vztahy nejsou něco navíc. Jsou základ,“ uvádí ve své kampani o spokojeném stárnutí. Doporučuje ozývat se známým, naslouchat jim a nezůstávat se starostmi o samotě. Příležitost k novým přátelstvím podle ní nabízejí také vzdělávací, kulturní a komunitní centra.
