Nový koníček po šedesátce není trapný. Může zachránit mozek i náladu

Učení se novým věcem není pouze záležitostí mládí, ale i po šedesátce se nemusí člověk držet zajetých kolejích. Začít s koníčkem coby senior má totiž blahodárný účinek na kognitivní funkce, tudíž proč se tomu vyhýbat a připadat si trapně? Která hobby jsou pro starší osoby nejlepší?

Se starším věkem si zpravidla spojujeme horší přizpůsobování se novotám a sníženou mentální flexibilitu. Senioři prostě mají rádi to své, na co jsou zvyklí. Jenže jedním z nejlepších způsobů, jak si udržet svůj životní elán a zůstat myšlenkově mladistvým, je právě schopnost učit se novým věcem.

Aktivita versus pasivita ve stáří

Lidé po odchodu do starobního důchodu vyjdou ze svého původního denního režimu, kdy ještě chodili do zaměstnání a byli v jednom kole. Najednou mají spoustu volného času. Už dávno neplatí, že v penzi je třeba hodně odpočívat, protože si to lidský organismus žádá. Jistě, odpočinek je důležitý, ale stimulace kognitivních funkcí také. Jen tak si člověk může udržet dobrou kondici i ve vysokém věku.

Pasivní činnost, jako je sledování televize, mozkové funkce nijak nepodporuje. Naopak, je-li senior aktivní fyzicky i psychicky, může tím snižovat riziko vzniku demence a Alzheimerovy choroby. I důchodce, kterého trápí různé nemoci, se může věnovat novému koníčku, adekvátnímu jeho možnostem.

Základem je nepodlehnout dojmu, že v důchodu se jen odpočívá a oddává nicnedělání. Toto je totiž cesta k rychlému psychickému a fyzickému úpadku. Pokud například starší osoba nezatěžuje svaly pohybovou aktivitou, dochází u ní k výrazné sarkopenii neboli úbytku svalové hmoty. S tím souvisí ztráta síly i zhoršení pohybu. I mozek je nutné trénovat a nemusí to být pouze luštěním křížovek nebo sudoku. V souvislosti s tím vědci hovoří o neuroplasticitě, tedy schopnosti mozku adaptovat se díky funkčním a strukturálním změnám.

Pozitivní vliv učení i ve vyšším věku

Ještě ve 20. století se věřilo, že v určitém věku, po dosažení tzv. kritické periody, už mozek pracuje pouze s těmi neurálními cestami, které si stačil do té doby vybudovat. Ale máme tu 21. století, v němž vědci zjistili, že tomu tak vůbec není. Neuroplastické změny probíhají nejen v rámci jednotlivých neuronů, ale také v rámci komplexních struktur, a to i v dospělosti.

Zdravý životní styl dokáže také snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby, jak ukazuje vědecká studie. Jeho součástí je nejen fyzická aktivita, ale také abstinence, omezení kouření, vyvážená strava a mentálně stimulující aktivity. Mezi ně můžeme zařadit učení se novým věcem, nové koníčky a zájmy ve vyšším věku.

Hormonální koktejl štěstí

Stáří s sebou nese různé problémy, a to nejen zdravotní. Starší člověk se může potýkat s poklesem životní úrovně kvůli nízkému důchodu, negativně ho může ovlivňovat také to, co se děje okolo něho nebo ve světě. Současná doba není jen zalita sluncem.

To může způsobovat deprese i úzkosti. Pokud se ale senior dokáže hluboko ponořit do zajímavé či oblíbené činnosti, tak na své bolesti díky vyplavení hormonu radosti a motivace dopaminu alespoň na chvíli zapomene. Manuální koníčky, kterými jsou zahradničení, ruční práce, modelářství, výroba keramiky, snižují hladinu stresového hormonu kortizolu.

Pro důchodce je důležitý i sociální kontakt, který díky koníčkům mohou rozvíjet.

Společnost se v oblasti stárnutí pomalu proměňuje. Trendem se oproti minulosti stávají aktivní senioři, kterým není cizí nic nového. Mnozí důchodci si sice stále říkají, že ty novoty už pro ně nejsou, protože na ně nemají mozek, nebo se to pro jejich věk už nehodí. Případně, že budou vypadat trapně, když jim to nepůjde. Co je ale směšného na tom, že senior chce jít s dobou, být aktivní a ne jen krmit ptáčky v parku na lavičce? Právě tyto obavy stojí za tím, že řada seniorů se novotám cíleně vyhýbá.

Navíc, další nespornou výhodou dnešní doby je, že je značně propojená a i senioři se sdružují – třeba i za pomoci sociálních sítí – v zájmových skupinách. V nich pak mohou nalézt nejen cestu k novému hobby, ale i k novým přátelům.

Jak s koníčkem začít?

Základem pro správný výběr nového hobby je to, aby seniora nový zájem bavil. Nutit se do učení cizího jazyka jen proto, že slyšel, že je to dobré, není tou nejlepší cestou, pokud k tomu sám nemá vztah či motivaci. Jinak se výběru koníčku nekladou prakticky žádné meze.

Jediné, co může penzistu limitovat, je jeho fyzická a vlastně i mentální kondice. Je také třeba počítat s tím, že například u sportu už člověku bude chybět ta mladická síla, rychlost a obratnost. Ani slovíčka cizího jazyka nepůjdou do hlavy tak rychle jako za mlada, ale mozek je možné vytrénovat i po šedesátce. Jen to chce obrnit se trpělivostí a neházet ihned flintu do žita, když to nepůjde právě nejrychleji.

Tip na začátek: Vyzkoušejte nejprve jeden koníček, ve kterém dostane zabrat mozek (šachy, cizí jazyky, křížovky), jeden manuální nebo kreativní (ruční práce, zahradničení, vaření) a jeden pohybový (turistika, nordic walking, jóga, tai-či, plavání, jízda na kole).