Lékař Igor Dobrík: Koronavirus je zákeřný a může způsobit dlouhodobé potíže

Proděláním covidu pro mnoho lidí zdravotní potíže nekončí. Objevují se plicní i další nepříjemné komplikace, které se mnohdy táhnou i dlouhé týdny. „Někteří pacienti nemají jeden příznak a není je možné snadno zaškatulkovat. Někdy mají plicní příznaky, trápí je něco s pohybem a mají i neurologické problémy, třeba nespavost nebo zapomnětlivost,“ všímá si Igor Dobrík, který působí jako vedoucí lékař slovenského lázeňského komplexu Kúpele Lúčky.

Foto: Kúpele Lúčky
MUDr. Igor Dobrík vede léčbu v Kúpelích Lúčky.

Část lidí po prodělání nemoci covid-19 trápí dlouhodobé potíže. Mívají problémy s dýcháním, neurologické problémy, bolesti kloubů i další nepříznivé projevy, a někdy je velmi složité sehnat vhodnou a včasnou léčbu. Proto stále více lidí nejen z Česka, ale třeba i z Polska nebo Německa, hledá úlevu a léčbu v lázních. Jedním z nich jsou Kúpele Lúčky, které se nacházejí 14 kilometrů od slovenského města Ružomberok.

Právě toto lázeňsko-léčebné zařízení, podobně jako několik dalších na Slovensku, nabízí speciální léčebné pobyty pro postcovidové pacienty. Součástí jsou pravidelné léčebné terapie, wellness relaxace v termálních pramenech i pití minerální vody.

„Naučíme pacienty dechovou gymnastiku nebo rehabilitační cvičení, a v té potom mohou pokračovat doma. Potíže rozhodně nekončí pobytem a léčba musí pokračovat,“ říká v rozhovoru pro České důchody MUDr. Igor Dobrík, vedoucí lékař zařízení, který u mnoha pacientů pozoruje zlepšení už po týdenním intenzivním pobytu. Lékař má také dobré zkušenosti s léčbou postcovidových potíží, které trápí lidi v seniorním věku.

Pane doktore, jaké jsou nejčastější problémy v rámci postcovidového syndromu?

Nejčastěji se setkáváme s plicními těžkostmi, kdy dochází k dušnosti, a často mají lidé i suchý dráždivý kašel nebo jsou to pocity nedostatku vzduchu. Objevuje se ztráta výkonnosti, vyjdou deset schodů a jsou zadýchaní. Takže když vycházejí druhé nebo třetí poschodí, musí se několikrát zastavit.

Objevují se také nervové příznaky, neuralgie, tedy bolesti v nervech, jsou to těžkosti, které připomínají polyneuropatii, což je onemocnění, které se může projevovat třeba křečemi nebo necitlivostí končetin. Také máme hodně pacientů, kteří přiznávají ortopedické těžkosti, tedy bolesti kloubů, často váhonosných, a bolesti krku. Ale není vzácností, kdy při postcovidu přijdou bolesti malých kloubů.

Je zajímavé, že někteří pacienti nemají jeden příznak a není je možné snadno zaškatulkovat. Třebaže mají plicní příznaky a naordinovat jim procedury, které jsou na plíce nebo průdušky. Někdy mají lidé plicní příznaky, trápí je něco s pohybem a mají i neurologické problémy, třeba nespavost nebo zapomnětlivost. Ženy si také stěžují na ztrátu vlasů.

Léčba plicních komplikací po covidu.Foto: Kúpele Lúčky

Lékaři už tedy jednoznačně dávají tyto problémy do souvislosti s covidem?

Například u plicních potíží je to jasné, většinou se k nám dostávají lidé, kteří měli zápal plic a museli být alespoň na kyslíku, a většinou byli v nemocnici. Tam jsou na rentgenových snímcích typické obrazy, takže je to jasné.

Nepříjemnou stránkou covidu je, že způsobuje fibrózní změny na plicích (poškození a zjizvení plic, pozn. red.), což jsou vážné změny. Pokud je to pouze zápal plic, ten může ustoupit a nevytvoří se žádné jizvy. Ale když už se vytvoří, tak určitá část plic odchází a je těžké je regenerovat.

Co se týká neuralgií nebo někdy psychosomatických problémů, ty jsou už občas sporné. Někdy mohly být způsobené dřívějším onemocněním, které potom covid nastartoval, anebo to může být tak, že potíže vyvolal sám covid. Je těžké to posoudit.

Všeobecně převládá názor, že na viry nemáme léky, a musí si s nimi poradit sám organismus. Ale tento koronavirus je zákeřný, když máte nějaký malý „kaz“, nějaké sekundární infekce, které vám nedělají těžkosti. Koronavirus všechno rozbouří, všechno vzplane, takže vás nezabíjí jen tento vir, ale i další potíže. A když to dlouho trvá, tak se rozběhne sekundární infekce a objeví se akutní stavy.

Uvědomují si i lidé, že jejich zdravotní potíže mohou souviset s touto nemocí?

Uvědomují si to. Vždyť oni to ví, protože tu nemoc překonali.

Co pro lidi trpící postcovidovými potížemi jako lázně můžete udělat?

Děláme jim inhalace, oxygenoterapie, dáváme je do solných jeskyní, využíváme MLS lasery (ošetřují například plicní tkáně, pozn. red.) a děláme s nimi dýchací rehabilitace. To je nejdůležitější. Některé neurologické potíže dokážeme odstranit i elektroléčbou nebo masážemi, je to komplexní léčba. Mnohdy platí, že když se zlepší dýchání, tak se hned na to nabalí lepší okysličování, rozšiřování plicního tkaniva a další zlepšení.

Lidé mívají po covidu i neurologické problémy.Foto: Kúpele Lúčky

Po jak dlouhé terapii už lidé mohou vidět první výsledky?

Už po prvním týdnu pozorujeme zlepšení. A těší mě, že ve většině případů, které k nám přijdou, se projevuje alespoň částečné zlepšení.

Neděláme vědecký výzkum, ale sledujeme pacienty a to, jak se zlepšují. Vždycky se jich ptám: „Kolik uděláte kroků, než se zadýcháte?“ A oni odpoví: „Ujdu sto, dvě stě metrů.“ A když od nás odcházejí, tak už vyšli na kopec nebo pět kilometrů, což mě vždycky potěší, protože to je několikanásobné zlepšení stavu. Většině lidí se kondice postupně navrací.

Co pak lidé mohou dělat dále?

Tady je naučíme dechovou gymnastiku nebo rehabilitační cvičení, a v té potom mohou pokračovat doma. Potíže rozhodně nekončí pobytem a léčba musí pokračovat. Postcovidové stavy jsou někdy reverzní, takže kdy s některým orgánem nepohybujete, je tam tendence k návratu. Pokud se lidé po návratu z léčebného pobytu vrátí do starých kolejí a nebudou cvičit, potíže se jim mohou vracet.

Jakou roli hraje odkládání léčby postcovidových potíží? Kdy je nejlepší léčbu zahájit?

Už když jsme plánovali léčbu postcovidu u nás a hledali jsme indikace, došli jsme k tomu, že zahájení léčebného pobytu v lázních je nejlepší, když akutní fáze pomine, to je asi tak po šesti týdnech. A tím myslím opravdu léčbu v lázních, ne dýchací gymnastiku, která by měla začít už v nemocnici za podpory přístrojů a léků.

Většina lidí ale přichází později, a pak doporučuji, aby to bylo do půlroku od prodělání onemocnění. Čím je to starší a zanedbanější, tím pravděpodobněji mohou vzniknout trvalejší následky a léčba je složitější.

Foto: Kúpele Lúčky/Marek Hajkovský

Více k tématu