Začala tropická vedra. Jak je přežít ve městě i na vesnici bez kolapsu

Tropické teploty mohou být pro seniory nebezpečné. Správný pitný režim, pobyt ve stínu a úprava denního režimu pomáhá snížit riziko dehydratace, úpalu i kolapsu.

Tropické teploty dávají zabrat každému. U lidí nad 70 let však mohou vysoké teploty představovat výrazně větší riziko než pro mladší generace. Správný pitný režim, vhodné načasování aktivit i úprava domácího prostředí mohou pomoci předejít vyčerpání, dehydrataci nebo kolapsu.

Léto bývá nepříjemným obdobím i pro mladší generace. Nicméně starší organismus reaguje na horko jinak než ten mladší. Pocit žízně bývá slabší, tělo se hůře ochlazuje a častěji se objevují zdravotní komplikace související s přehřátím.

„Horké letní počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv. Nejvíce jsou ohroženi starší lidi (cca nad 65 let věku), malé děti (cca do 4 let věku), těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, lidé s omezenou pohyblivostí, dlouhodobě nemocní (nemoci srdce, vysoký krevní tlak, nadváha) a lidé léčení některými léky (např. na depresi, nespavost, nemoci štítné žlázy),“ varuje Státní zdravotní ústav.

Největší chybou bývá pobyt venku v poledne

Mnoho seniorů je zvyklých vyřizovat pochůzky během dne. V období tropických teplot to ale nemusí být nejlepší řešení. Státní zdravotní ústav doporučuje omezit namáhavé činnosti a přesunout je na ranní hodiny. Ve svých doporučeních uvádí: „Omezte namáhavé činnosti a pochůzky venku, nebo je přesuňte na nejchladnější část dne – tj. ráno.“

Ve městech bývá situace často náročnější než na venkově. Beton, asfalt a budovy zadržují teplo ještě dlouho po západu slunce. Meteorologové tento jev označují jako tepelný ostrov města. Na vesnici může být během dne příjemnější prostředí díky zeleni a stínu stromů. Na druhou stranu zde senioři pracují na zahradě, což představuje další zátěž. Práce na zahradě, sekání trávy nebo rytí záhonů by měly počkat na ráno nebo podvečer.

Pitný režim nelze odkládat až na pocit žízně

Jedním z největších rizik je dehydratace. Ve vyšším věku totiž pocit žízně nemusí odpovídat skutečné potřebě tekutin organismu, jak vysvětlujeme v článku. Státní zdravotní ústav doporučuje přijímat tekutiny průběžně během celého dne a nečekat na okamžik, kdy se dostaví žízeň. Za vhodné nápoje se často označují:

• Čistá voda
• Slabé čaje
• Ředěné ovocné šťávy
• Minerální vody v přiměřeném množství

Naopak alkohol může ztráty tekutin ještě zvyšovat.

Také společnost HARTMANN se zdravotním zaměřením upozorňuje, že dehydratace může u seniorů vést k únavě, závratím nebo zmatenosti. Právě tyto příznaky bývají někdy mylně přičítány věku, přestože příčinou může být nedostatek tekutin.

„Ve skutečnosti tvoří voda dvě třetiny naší tělesné hmotnosti, ale s tím, jak stárneme, se toto číslo snižuje na 60 % u mužů a na 50 % u žen. Tělo vodu neukládá, a proto je důležité, abyste byli především v teplejších měsících stále hydratovaní,“ uvádí HARTMANN.

Chladný domov je během tropů důležitější než klimatizace

Mnoho lidí otevírá okna během největšího horka v domnění, že si byt ochladí. Daleko účinnější je opačný postup. I Státní zdravotní ústav doporučuje intenzivně větrat spíš v noci nebo brzy ráno. A přes den by měla okna zůstat zavřená a zastíněná. Pomoci mohou:

• Venkovní žaluzie
• Rolety
• Zatažené závěsy
• Pobyt v nejchladnější místnosti bytu nebo domu

Přehřátý byt může být pro staršího člověka stejně nebezpečný jako pobyt na přímém slunci. Pokud používáte klimatizaci, nenastavujte ji na extrémně nízké teploty. Rozdíl mezi venkovním a vnitřním prostředím by neměl být příliš vysoký.

Pozor na příznaky úpalu a přehřátí

Horké počasí může vést k úpalu nebo úžehu. Prvními varovnými signály bývají:

• Bolest hlavy
• Závratě
• Nevolnost
• Nadměrná únava
• Zrychlený tep
• Zmatenost

Charita Česká republika v rámci těchto příznaků poukazuje i na první pomoc při úpalu či úžehu. Postupovat byste měli následovně:

• Přemístit do chladného prostředí
• Ochlazovat – obklad, vlažná sprcha
• Podávat dostatek tekutin
• Sledovat stav po dobu 30 minut a při přetrvávajících obtížích zajistit odbornou pomoc
• Při bezvědomí ihned volat číslo 155

Nezůstávejte během vln veder sami

Velká vedra představují vyšší riziko zejména pro osaměle žijící seniory. Rodina, sousedé nebo známí mohou pomoci jednoduchou kontrolou telefonem či krátkou návštěvou. Charita doporučuje, aby si blízcí během tropických dnů všímali zejména seniorů, kteří žijí sami nebo mají zdravotní omezení.

Někdy stačí připomenout pitný režim, pomoci s nákupem nebo zkontrolovat, zda se domácnost příliš nepřehřívá. Právě kombinace horka, samoty a zdravotních problémů bývá jedním z největších rizik letních měsíců.