Léky jsou pro české důchodce velkou finanční zátěží. Každý čtvrtý s jejich placením těžce zápasí
Za dveřmi více než 1,4 milionu českých důchodcovských domácností se každý měsíc řeší v podstatě stejná matematika. Jak poskládat peníze z penze tak, aby po zaplacení stále dražšího bydlení a energií zbylo na slušné jídlo a základní potřeby? Nejnovější data však ukazují na jeden konkrétní výdaj, který seniorské peněženky zatěžuje nejvíce. Nejsou to paradoxně platby u lékařů ani stomatologická péče, ale účty v lékárnách. Téměř pro čtvrtinu všech českých seniorů představují doplatky za předepsané pilulky a medicínu obrovskou finanční zátěž.
Sledovat v Google Zprávách
Vyplývá to z rozsáhlého šetření Životní podmínky, které zveřejnil Český statistický úřad.
Nejhůře jsou na tom ženy, které zůstaly samy
Nejohroženější skupinou v České republice jsou starší ženy, které žijí osamoceně. V naší společnosti je momentálně kolem 600 tisíc seniorek, které v domácnosti hospodaří úplně samy. Více než polovina z nich už navíc překročila věkovou hranici 75 let.
Právě u starších dam je situace s léky nejkritičtější. Nemají totiž možnost sdílet náklady na nájem a energie se svým partnerem. Pro plných 27,8 procenta z nich jsou výdaje v lékárnách zásadní. S přibývajícím věkem se totiž logicky nabalují chronické zdravotní potíže. Tyto ženy navštěvují praktického lékaře průměrně téměř čtyřikrát do roka a ke specialistům zamíří dokonce více než čtyřikrát ročně, což s sebou nese neustálý kolotoč nových a nových receptů.
Zubař sice straší, ale lékárna vyhrává
Zajímavé je srovnání s ostatními položkami ve zdravotnictví. Dalo by se očekávat, že největším strašákem budou drahé zákroky u zubaře. Je pravda, že 17 procent seniorů vnímá účty za stomatologii jako velký problém. Jenže k zubaři člověk nechodí každý týden, průměrný důchodce tam zavítá zhruba jednou až dvakrát do roka.
Léky jsou naproti tomu neúprosný, pravidelný měsíční výdaj, kterému se jednoduše nedá vyhnout. Zatímco u běžné populace v produktivním věku vnímá doplatky za medikaci jako těžkou zátěž jen asi 13 procent lidí, u seniorských domácností toto číslo okamžitě vyskočí na bezmála čtvrtinu.
Systémové limity jako slabá náplast na drahou realitu
Ačkoliv stát situaci vnímá a snaží se nejohroženější seniory chránit zákonnými limity na doplatky, v praxi se ukazuje, že tato ochranná síť má příliš velká oka. Do ročního stropu se totiž započítávají pouze ty nejlevnější varianty medikamentů na trhu. Pokud senior z důvodu nesnášenlivosti pomocných látek nebo na přímé doporučení lékaře potřebuje originální přípravek namísto generika, rozdíl v ceně doplácí ze svého a tyto peníze se mu nikde neevidují.
Senioři se tak často dostávají do pasti, kdy sice opticky nepřekračují tabulkové stropy, ale reálně nechávají na lékárenských táccích tisíce korun, které jim už nikdo nevrátí. Výsledkem je, že řada z nich začíná s předepsanou léčbou hazardovat a kvůli nedostatku financí svévolně snižuje dávkování nebo drahé pilulky bere jen obden.
Šetření na jídle jako poslední možnost obrany
Český statistický úřad ve svém šetření odhalil ještě jednu smutnou pravdu. Když dojde na peníze, strava je to první, kde musí starší lidé začít nebezpečně šetřit. Maso si téměř každý den dopřeje jen necelá polovina z nich, protože po zaplacení všech léků a složenek na kvalitní potraviny jednoduše nezbývají prostředky. Zdravotní systém sice seniory chrání ochrannými limity na doplatky, ale realita v peněženkách ukazuje, že pro stovky tisíc starších lidí je udržení zdraví stále luxusem, který si mohou dovolit jen za cenu odříkání jinde.
