Ústavní soud už začal řešit třetí ústavní stížnost, která se týká důchodců

Také třetí ústavní stížnost, kterou podali poslanci hnutí ANO k důchodové problematice, bude řešit celé plénum Ústavního soudu. Stížnost napadá zrušení nároku pro starobní důchodce u penzijního spoření a argumentuje retroaktivitou nebo porušením principu pacta sunt servanda.

Skupina poslanců hnutí ANO podala v polovině června k Ústavnímu soudu stížnost, která napadá změny u penzijního spoření. Konkrétně jde o ztrátu nároku státního příspěvku pro starobní důchodce, toto nové pravidlo začalo platit od července 2024.

Jde v pořadí už o třetí ústavní stížnost, která se týká důchodců a důchodové problematiky. První napadala jednorázové snížení mimořádné valorizace v roce 2023, ale tu Ústavní soud ve všech bodech zamítl. Druhá stížnost pak napadá změny předčasných důchodů a budoucích valorizací, ale tady zatím rozhodnutí ani po 8 měsících nepadlo.

Na nové stížnosti pracovali stejní právní experti, kteří sepsali už předchozí dvě, a podepsalo ji všech 71 poslanců hnutí ANO v čele s Alenou Schillerovou. Poslancům vadí skutečnost, že konec příspěvků se týká nejen nových smluv, ale i těch stávajících.

„Čtvrt milionu lidí bude v situaci, kdy pro ně už nebude motivační v systému zůstávat, protože nebudou dostávat žádné státní příspěvky, ale zároveň ho nebudou moci opustit, aniž by nepřišli o část, ba dokonce o všechny naspořené peníze,“ uvedla v této souvislosti Alena Schillerová. Jde právě o důchodce, kteří spoří méně než 5 let.

Ústavní soud už stížnost začal řešit a přiřadil jí spisovou značku Pl. ÚS 18/24. I tuto stížnost tak bude posuzovat celé plénum, tedy všichni ústavní soudci. Jako zpravodaj byl stanoven soudce Zdeněk Kühn, který byl do funkce jmenován loni v prosinci. Rozhodování plenárních věcí v průměru trvá 8 až 9 měsíců, ale dopředu nelze termín vyhlášení verdiktu odhadovat.

Co stížnost obsahuje?

Stížnost se týká jak staršího penzijního připojištění (takzvané transformované fondy) i aktuálního produktu, který se nazývá doplňkové penzijní spoření. Konkrétně se v obou případech navrhuje zrušit nový paragraf, který odebírá nárok na státní příspěvek pro starobní důchodce.

Argumentace stížnosti staví primárně na tom, že nová pravidla pro státní příspěvky jsou v rozporu s ústavními právy, konkrétně narušují princip rovnosti, jsou diskriminační a v neprospěch účastníků smluv.

Odebrání nároku na příspěvky má také narušovat legitimní očekávání, například v tom smyslu, že penzijní spoření má stanovené povinné lhůty, které je nutné splnit, a část lidí nyní nemůže po změně podmínek spoření ukončit, aniž by ztratili nárok na již získané příspěvky. Podle stížnosti jsou nyní někteří lidé ve smluvním stavu doslova „uzamčeni“, což je obecně i v rozporu se zákazem libovůle státu.

Dále má schválení novely zákona podle poslanců narušovat princip právní jistoty. Konkrétně je opakovaně zmiňován princip pacta sunt servanda, což v podstatě znamená právní zásadu, že uzavřené smlouvy je potřeba dodržovat. Stížnost také předkládá argumentaci, že zrušení příspěvků pro důchodce je retroaktivní krok, což je dle ústavních pravidel zakázáno.

Podobné téma už soud řešil

Stížnost se také vypořádává se skutečností, že Ústavní soud už v minulosti podobnou problematiku řešil. Konkrétně šlo o snížení státních příspěvků u stavebního spoření, které se rovněž týkalo již existujících smluv, a soud v nálezu z roku 2011 konstatoval, že takový krok zákonodárce je v pořádku. Poslanci ve stížnosti navrhují, aby soud své dřívější stanovisko přehodnotil.

Právě v kontextu této judikatury je šance na úspěch stížnosti spíše nízká. Finální verdikt Ústavního soudu ale dopředu nelze odhadovat.

Šéfredaktor portálu České důchody David Budai třetí ústavní stížnost detailně pročetl a shrnul hlavní body argumentace. V komentáři na platformě Seznam Médium také uvedl, že ji považuje za kvalitativně nejslabší.

Foto: České důchody