Státní příspěvek pro důchodce končí, nyní o penzijní spoření ztrácejí zájem

U penzijního spoření se od začátku července změnila pravidla pro přiznávání státních příspěvků. Minimální měsíční částka pro získání příspěvku se zvýšila na 500 korun a lidé pobírající starobní důchod nárok ztrácejí úplně. Právě důchodci nyní kvůli konci státní podpory ztrácí o spoření zájem.

Od 1. července 2024 začínají platit nové podmínky pro přiznávání státního příspěvku k penzijnímu spoření. Jde o změny, které se týkají všech penzijních fondů, tedy starších transformovaných (penzijní připojištění) i aktuálních, které fungují pod označením doplňkové penzijní spoření.

Pro běžného střadatele se zvýšila minimální částka, kterou je nutné na spoření posílat, aby vznikl nárok na státní příspěvek. Doposud to bylo 300 Kč měsíčně, nově je nutné posílat alespoň 500 Kč.

Nový způsob výpočtu

Mění se také způsob výpočtu příspěvku. Doposud byl stanovený podle hladin vkladu, nově bude činit vždy 20 % z vkladu na spoření. U nižších vkladů to bude znamenat snížení příspěvku, u těch vyšších naopak zvýšení. Maximální výše příspěvku se zvýší z 230 na 340 Kč, a to při vkladu 1700 Kč měsíčně.

Zcela také skončila podpora pro starobní důchodce, tedy pro ty, kteří mají přiznaný řádný nebo předčasný důchod. Ztráta nároku na příspěvek platí i pro ty, kteří mají důchod přiznaný, ale výplata je pozastavena. Týkat se to může zejména lidí, kteří v roce 2022 nebo 2023 požádali o předčasný důchod, ale využili takzvanou výpočtovou zamítačku a nadále pracují.

Drtivá většina lidí, kteří na důchod spoří, nechce o příspěvek přijít, takže si už minimální částku nad 500 Kč zvýšili nebo tak v dohledné době hodlají učinit. Ukázal to průzkum agentury STEM/MARK pro ČSOB Penzijní společnost.

„Celkem 92 % respondentů, kteří si dosud spořili částku do 500 Kč měsíčně a od července by neměli nárok ani na nejnižší státní příspěvek, v průzkumu deklarovalo, že si nově částku zvýší v intervalu od 500 do 999 Kč. Dobrou zprávou z průzkumu také je, že kvůli změnám v příspěvcích k penzijnímu připojištění uvažuje pouze 17 % lidí o tom, že by úplně spořit přestali,“ uvedl Jan Bruder z ČSOB Penzijní společnosti.

Nezajímavé pro důchodce

Jiná je ovšem situace u důchodců, kteří nárok na státní příspěvek ztrácí úplně, a to bez ohledu na to, jestli smlouvu uzavřeli už dříve, tedy před červencem 2024. Bez státních příspěvků většina důchodců neplánuje ve spoření pokračovat, a právě toto omezení je i důvodem k ukončení spoření. Spořit bez příspěvků plánuje i nadále pouze 38 % dotázaných důchodců.

V tomto ohledu je nutné zmínit, že okamžité ukončení spoření nemusí být finančně výhodné. Pokud totiž při zrušení není splněna podmínka minimální délky spoření 5 let, propadnou státu veškeré příspěvky, tedy i ty, které byly přiznány před začátkem července. Je proto vhodné si posílat na spoření alespoň minimální možnou částku 100 Kč a počkat do okamžiku získání plných 5 let.

Některé penzijní společnosti si chtějí klienty z řad důchodců udržet, takže jim nabízejí speciální nabídky nebo podmínky, v rámci kterých chtějí konec státních příspěvků kompenzovat. V tomto ohledu se ale situace u jednotlivých fondů liší a je nutné to s nimi řešit individuálně.

Ústavní stížnost

Kvůli zrušení státních příspěvků pro důchodce se poslanci hnutí ANO obrátili na Ústavní soud a ve stížnosti požadují zrušení části zákona, která se týká právě této změny. Poslancům ANO vadí skutečnost, že konec příspěvků se týká nejen nových smluv, ale i těch stávajících.

„Čtvrt milionu lidí bude v situaci, kdy pro ně už nebude motivační v systému zůstávat, protože nebudou dostávat žádné státní příspěvky, ale zároveň ho nebudou moci opustit, aniž by nepřišli o část, ba dokonce o všechny naspořené peníze,“ uvedla v této souvislosti Alena Schillerová. Jde právě o důchodce, kteří spoří méně než 5 let.

Vláda, která tuto změnu prosadila, tak podle Schillerové uvěznila část lidí v nevýhodném systému, a navíc porušila princip rovnosti, právní jistoty, legitimních očekávání, a zákaz pravé retroaktivity. „Zahrává si tak s důvěrou lidí, což je mimořádně důležitý pilíř našeho ústavního systému,“ dodala Schillerová.