O důchodu s ministrem: Doplatek valorizace, důchodová reforma a náročná profese při podnikání

Přinášíme další díl oblíbeného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na dotazy čtenářů. Tentokrát jste se zajímali o doplatek valorizace důchodů nebo o predikce, ze kterých vychází a čerpá chystaná důchodová reforma. Další dotaz se pak týkal snížení důchodového věku pro náročné profese v případě podnikání. Své dotazy můžete ministrovi Jurečkovi poslat i vy, postup najdete na konci článku.

Vážený pane ministře, dovoluji se zeptat a chci vysvětlení na doplatek valorizace v lednu každého roku. Podle mne je to nespravedlivé. Každý důchodce dostává řádnou valorizaci důchodu ve stanovený výplatní den, tudíž si myslím, že je jedno, zda mu byl vyplacen 2. nebo 20. v měsíci, vždy dostane přesnou řádnou částku důchodu a valorizaci, na kterou má nárok. Vše je řádně vyplaceno v den výplaty důchodu. Nechápu, proč v lednu je kromě řádné valorizace vyplacen takzvaný doplatek valorizace, který ten, kdo má výplatní den 2. 1., dostane pouze 26 Kč doplatku za jeden den (přitom důchod bývá v lednu vyplacen podle toho, kdy vyjde 2. pracovní den, třeba až 5. 1.). A ten, kdo má výplatní den třeba 20. 1., tak dostane 494 Kč, tedy o několik stovek větší důchod. Proč? Děkuji za odpověď a přeji hodně síly a hlavně zdraví. (Miluše Demjanová)

Vážená paní Demjanová, s Vaším názorem se plně ztotožňuji. Na vysvětlenou uvádím, že zmíněné opatření bylo třeba zavést u pojištěnců, jimž vyplácí důchod Česká správa sociálního zabezpečení, a to z důvodu nabytí účinnosti zákona č. 469/2020, který na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu novelizoval § 67 zákona o důchodovém pojištění, v tom směru, že s účinností od 1. ledna 2022 se pravidelná valorizace důchodů provádí nikoliv od lednové splátky nového roku, jak tomu předtím bylo po celá desetiletí, ale vždy od 1. ledna.

Předkladatelé tohoto pozměňovacího návrhu argumentovali tím, že dosavadní úprava znevýhodňovala pojištěnce s vyšším datem splatnosti, neboť tito důchod ve valorizované výši obdrželi později než pojištěnci s nižší splatností. Tehdejší ministryně Jana Maláčová tento pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně nepodpořila, mimo jiné i proto, že byl v rozporu se závěry uvedenými v nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2020. Toto její negativní stanovisko bohužel nebylo většinou tehdy přítomných poslanců vyslyšeno, naopak se nechali přesvědčit zjednodušenou argumentací navrhovatelů. Proto byl zákon schválen ve znění tohoto pozměňovacího návrhu.

Vzhledem k tomu, že důchody výše uvedených pojištěnců jsou vypláceny na tzv. klouzavý měsíc, bylo třeba po schválení pozměňovacího návrhu zajistit, aby důchodci obdrželi důchod ve valorizované výši za období od 1. ledna nového kalendářního roku do dne předcházejícího lednové splatnosti. Toho nelze technicky dosáhnout jinak než poskytnutím jednorázového doplatku současně se splátkou důchodu splatnou v lednu příslušného kalendářního roku.

To zakládá mezi důchodci rozdíly, neboť osoby se stejně vysokým důchodem a různou splatností obdrží nově rozdílné množství prostředků. Konkrétně důchodci se stanovenou dřívější splatností obdrží v úhrnu částek vyplacených v kalendářním roce o několik set korun méně než osoby se splatností pozdější, což zajisté nelze označit za spravedlivé.

Jevilo se proto správné přijmout opatření, které do budoucna problematické aspekty odstraní. To bylo vtěleno do zákona č. 321/2023, na jehož základě dojde s účinností od 1. 7. 2025 u pojištěnců, jimž důchod vyplácí ČSSZ, ke změně výplatního období z klouzavého měsíce na měsíc kalendářní. Důchod tedy bude i těmto pojištěncům náležet na období kalendářního měsíce, v němž bude vyplacen, a nikoliv již na období ode dne jeho splatnosti v konkrétním kalendářním měsíci do dne předcházejícího splatnosti důchodu v následujícím měsíci.

Dále v této souvislosti dojde k redukci počtu výplatních termínů důchodů a k jejich koncentraci do první poloviny kalendářního měsíce tak, aby všichni důchodci obdrželi důchod vyplácený na kalendářní měsíc alespoň v jeho první polovině. Redukci počtu výplatních termínů zahájí ČSSZ ještě před zmíněným datem účinnosti; pravděpodobně se tak stane v první polovině roku 2025.

Dobrý den, pane Jurečko, chtěl bych se zeptat, za jakých podmínek budou odcházet do předčasného důchodu lidé v náročných profesích, kteří pracují jako OSVČ. Pracuji jako umělecký kovář (užitné předměty, brány, škrabáky na boty aj.) a už přes 20 let pracuji na sebe jako OSVČ. Bude možné dřívější důchod uplatnit? (Martin, 59 let)

Vážený pane Martine, návrh snížení důchodového věku neoznačuje konkrétní profese, kterých se bude snížení důchodového věku týkat, ale stanoví okruh lidí, pro které bude platit skrz kategorizaci prací, dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Půjde o osoby vykonávající práce v kategorii 4 (pro kterékoliv riziko) a práce v kategorii 3, pokud při nich působí tato rizika: celková fyzická zátěž, vibrace, chlad a teplo. Existující kategorizace prací je totiž základním nástrojem pro hodnocení vlivu konkrétních pracovních podmínek na zdraví a je proto využitelná i v oblasti důchodového pojištění jako objektivní a srovnatelné kritérium pro posuzování rizikovosti konkrétních prací na konkrétním pracovišti.

Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií. Práce kategorie první a druhé jsou označovány jako práce nerizikové, protože u nich podle současné úrovně poznání není pravděpodobný negativní vliv na zdraví, popřípadě lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně. U těchto prací nejsou překračovány hygienické limity faktorů pracovních podmínek. Naopak mezi práce rizikové patří ty, jež jsou zařazeny do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazené do kategorie druhé, o nichž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.

Práce rizikové se vyznačují tím, že je u nich nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. Dále jsou překračovány hygienické limity a je nutno přijmout preventivní opatření (technická, organizační, osobní). U prací ve čtvrté kategorii existuje vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření, čímž je nejrizikovější pro zdraví zaměstnanců.

K zařazení prací do třetí a čtvrté kategorie dochází na základě objektivního měření faktorů pracovních podmínek působících na konkrétním pracovišti, které je prováděno přímo u konkrétního posuzovaného zaměstnavatele, laboratoří, jež je držitelem autorizace či akreditace, a to v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví. O zařazení do třetí a čtvrté kategorie rozhodují krajské hygienické stanice.

Povinnost kategorizovat práce ukládá zákon o ochraně veřejného zdraví pouze zaměstnavatelům, nikoli OSVČ, které nikoho nezaměstnávají. V souvislosti s kategorizací prací přitom ukládá zákon o ochraně veřejného zdraví zaměstnavatelům celou řadu povinností, kterou OSVČ nemají.

Každý zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce zařazené v kategorii tři a čtyři, je mj. povinen evidovat zaměstnance, kteří takové práce vykonávají i počet směn odpracovaných v riziku.

Kategorizace prací se OSVČ netýká, neboť expozice rizikovým faktorům včetně stanovení míry zátěže je u nich proměnlivá, jak v jejich výskytu při práci, tak v různorodosti vykonávaných prací. Práce vykonávané OSVČ nejsou zařazovány do kategorií na základě objektivního měření pracovních podmínek akreditovanými pracovišti, proto neexistuje ani žádná evidence výkonu rizikových prací těmito osobami. Zásadním praktickým problémem by v případě OSVČ bylo zajištění věrohodné evidence o počtu směn výkonu rizikové práce. Zatímco u zaměstnavatelů je možno podrobit tento evidenční proces přísné a soustavně prováděné kontrole ze strany zaměstnavatele, u OSVČ by bylo velmi obtížné v tomto směru zajistit spolehlivý kontrolní mechanismus.

Za zaměstnance vykonávající práce zařazené do čtvrté a (částečně i) třetí kategorie zohledňované pro účely důchodového pojištění bude zaměstnavatel odvádět zvýšené pojistné, a to o 5 procentních bodů. Naproti tomu OSVČ mají možnost ovlivnit výši odváděného pojistného určením vyměřovacího základu v rámci zákonem definovaného rozmezí. Tedy do okruhu osob, jimž bude snížen důchodový věk vymezený výše uvedeným způsobem, bohužel nelze zahrnovat OSVČ.

Vážený pane Jurečko, přestože mám některé větší výhrady k důchodové reformě, i tak jako občan a jako brzký budoucí důchodce oceňuji, že děláte alespoň NĚCO. Jsem Husákovo dítě a je mi jasné, že naše generace je velká a je potřeba zajistit financování, já osobně zastávám názor, že raději o trochu nižší důchod, ale aby mi ho stát opravdu garantoval a nestalo se to co v Řecku. Mám ale na vás dotaz jako laik. Z jakých predikcí vycházíte a jak víte, že jsou opravdu relevantní a z čeho čerpají? Když jste snižovali loni mimořádnou valorizaci, tvrdili jste, že inflaci nebylo možné odhadovat ani několik měsíců dopředu, a nyní při reformě argumentujete odhady na dvacet i třicet let dopředu. Je rozumné na tom stavět důchodovou reformu? Jak jsem uvedl, nejsem ekonom a ani vy ne. Mohl byste mi prosím srozumitelně napsat, proč bychom měli věřit zrovna těmto odhadům na mnoho let dopředu a jak jste o tom přemýšlel vy? Co vás přimělo k tomu věřit těmto odhadům, i když chápu, že je dělali lidé, kteří se v tom vyznají lépe než my dva? Myslím, že takové vysvětlení bude zajímat i mnoho dalších lidí a budoucích důchodců. Přeji vám hlavně zdraví a pohodu. (Václav Koláček)

Vážený pane Koláčku, je zřejmé, že odhady ekonomického vývoje, na libovolně dlouhé období, jsou velmi obtížné a přesný vývoj českého hospodářství není v lidských silách odhadnout.

Krátkodobě je možné, že vysoká inflace nebo vysoký růst mezd ovlivní hospodaření důchodového systému v horizontu jednoho až dvou let, avšak v dlouhém období toto nehrozí. Z dlouhodobého hlediska je pro důchodový systém rozhodujícím faktorem demografický vývoj České republiky, tedy vývoj úmrtnosti, plodnosti a migrace. Vývoj demografických charakteristik je mnohem stabilnější a také existuje vědecká základna, která se demografii dlouhodobě věnuje, ať na Českém statistickém úřadě nebo na některé z našich vysokých škol.

Je zcela jasné, že konkrétní modelace důchodového systému se nemůže zcela přesně trefit do skutečnosti za 20 nebo 30 let, avšak, pokud zůstanou zachovány základní vazby v ekonomice a nedojde ke zcela nepředpokládanému demografickému vývoji, pak důchodové modelace nicméně zachycují spolehlivě hlavní vývojové trendy a na ty je jednoznačně třeba reagovat.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je ve výpočtu průměrných důchodů zahrnuta částka (příspěvek) za bezmocnost. Tato částka je přiznávaná k důchodu u nesamostatných osob a je přiznávaná v několika kategoriích. Pokud je tedy započítána, zkresluje výši průměrného důchodu. Mám určité zkušenosti se svojé matkou a obávám se, že u nás velice bují obchod se starobou. Děkuji. (Antonín)

Vážený pane Antoníne, zvýšení důchodu pro bezmocnost bylo vypláceno důchodci spolu s důchodem, ale nikoli jako jeho součást, a to naposledy v prosinci roku 2006. Od 1. ledna 2007 bylo nahrazeno příspěvkem na péči, který je vyplácen osobě, o kterou je pečováno, úřadem práce, nikoli plátcem důchodu a s důchodem nemá nic společného a nemůže tedy zkreslit výši průměrného důchodu.

Ministr Marian Jurečka bude na vaše dotazy k důchodům odpovídat i příští měsíc. Můžete nám je zasílat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Dotazů nám chodí opravdu hodně, takže může trvat delší dobu, než se k nim dostaneme. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.