O důchodu s ministrem: Plán na zvýhodnění náročných profesí

Přinášíme další díl oblíbeného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na dotazy čtenářů. Tentokrát se ministr zaměřil na otázky, které se týkají snížení důchodového věku pro lidi, kteří pracují v náročných profesích. Otázek na toto téma poslali čtenáři v posledních týdnech nejvíce, proto jim věnujeme celý jeden díl.

Součástí návrhu důchodové reformy je nárok na dřívější důchod bez sankcí pro náročné profese. Lidem, kteří budou mít odpracováno alespoň 2200 směn, by se měl důchodový věk snížit o 15 měsíců, další snížení pak bude pro 4400 a více odpracovaných směn. Vláda již návrh schválila a nyní míří do Poslanecké sněmovny, kde ještě může dojít k určitým změnám. Ministr Marian Jurečka proto odpovídá s ohledem na to, že definitivní schválenou podobu této legislativy ještě neznáme.

Vážený pane ministře, celou dobu s napětím sleduji vývoj návrhů kolem náročných profesí. Ano, stále se říká profese, ale ve skutečnosti tomu tak není, protože o profese nejde. Zajímalo by mě, proč je váš návrh natolik složitý, že mu nelze moc dobře rozumět. Chápu, že dělení na profese ze socialismu bylo zrušeno, ale to přece nebrání tomu, abychom je vytvořili a stanovili. Větší logiku by mi dávalo, kdybyste označil konkrétně profese, u kterých je jasné, že mají nárok na předčasný důchod. Příklad: svářeč, kuchař, slévač, kovář, dřevorubec, skladník a tak dále. Vycházelo by se z toho, co má člověk v pracovní smlouvě. (Václav Martinovský)

Vážený pane Martinovský, děkuji za zajímavý dotaz. Do zrušení dřívějších důchodových pracovních kategorií v roce 1992 byl systém nerozlučně navázán na administrativně-direktivní řízení socialistického národního hospodářství, ve kterém název pracovní pozice a činnosti při ní vykonávané byly u zaměstnavatelů srovnatelné. Zaměstnavatelé spadali pod jednotlivé ústřední orgány, které je řídily a které vydávaly seznamy pozic zařazených do jednotlivých důchodových kategorií. V důsledku změn po roce 1989 a ekonomické transformaci už nemohl být tento systém nadále funkční. Od roku 1990 fungoval jen setrvačností se stále většími praktickými obtížemi.

V současných společenských a ekonomických podmínkách je návrat k vymezení okruhu osob s nárokem na snížený důchodový věk založený na označení profese neproveditelný, protože používání názvu profese není pro zaměstnavatele závazné. Volba názvu profese zaměstnavatelem nemůže určovat, zda má nebo nemá zaměstnanec na odchod do důchodu za zvýhodněných podmínek nárok. Závazný není ani popis pracovní činnosti dané profese.

Kromě toho podmínky na pracovištích konkrétních zaměstnavatelů se i při výkonu stejné nebo obdobné pracovní činnosti mohou diametrálně lišit. Stejný název pracovní pozice u různých zaměstnavatelů nemusí znamenat stejnou náplň práce za stejných podmínek, a naopak stejná pracovní pozice se stejnou pracovní náplní při srovnatelných pracovních podmínkách může být u různých zaměstnavatelů různě označena.

Proto bylo pro účel vymezení okruhu pojištěnců s nárokem na snížený důchodový věk zcela záměrně zvoleno objektivní a srovnatelné kritérium založené na kategorizaci prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví, která je základním nástrojem pro hodnocení vlivu konkrétních pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců. Povinnost kategorizovat práce vykonávané na jeho pracovištích má každý zaměstnavatel.

Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Práce kategorie první a druhé jsou označovány jako práce nerizikové, neboť u nich podle současné úrovně poznání není pravděpodobný negativní vliv na zdraví, popřípadě lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u tzv. vnímavých jedinců. U těchto prací nejsou překračovány hygienické limity. Naopak mezi práce rizikové patří ty, jež jsou zařazeny do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazené do kategorie druhé, o nichž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.

Rizikové práce se vyznačují tím, že je u nich nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. Dále jsou překračovány hygienické limity a je nutno přijmout preventivní opatření. U prací ve čtvrté kategorii je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných ochranných opatření, čímž je nejrizikovější pro zdraví zaměstnanců.

Na základě analýz Ministerstva zdravotnictví a po dohodě s ním byly proto mezi rizikové práce odůvodňující snížení důchodového věku vybrány všechny práce zařazené do kategorie čtvrté a dále práce zařazené do kategorie třetí, při kterých je zaměstnanec vystaven vybraným faktorům pracovních podmínek, jejichž dlouhodobé působení může mít negativní následky na jeho zdraví a pracovní schopnost. Jde o celkovou fyzickou zátěž, vibrace, zátěž chladem nebo zátěž teplem. Odhadujeme, že se nová právní úprava bude vztahovat na zhruba 119 tisíc zaměstnanců.

K zařazení prací do třetí a čtvrté kategorie dochází na základě objektivního měření faktorů pracovních podmínek působících na konkrétním pracovišti, které je prováděno přímo u konkrétního posuzovaného zaměstnavatele. O zařazení do třetí a čtvrté kategorie rozhodují orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice). Každý zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce zařazené v kategorii tři a čtyři, je povinen evidovat zaměstnance, kteří takové práce vykonávají i počet směn odpracovaných v riziku. Do jaké kategorie je zařazena konkrétní práce, sdělí zaměstnanci jeho zaměstnavatel.

Zároveň počítáme s tím, že okruh rizikových prací se pro účely snížení důchodového věku může v budoucnu ještě rozšiřovat, pokud z odborných analýz provedených Ministerstvem zdravotnictví vyplynou další faktory pracovních podmínek, které mají srovnatelný nepříznivý vliv na zdraví pracovníků.

Dobrý den. Pracuji v sociálních službách 31 roků s mentálně postiženými klienty. Naši klienti mají nejen mentální postižení, ale i poruchy chování, které musíme umět zvládnout. Pracuji v třísměnném nepřetržitém provozu. Jednou z podmínek pro dřívější odchod do důchodu je i odpracování 2200 směn za 10 let. Můj úvazek je 37,5 hodin týdně, což je asi 15 směn za měsíc. Na 2200 směn tak nemohu dosáhnout. Prosím o vysvětlení, možná jsem něco špatně pochopila. Děkuji a pěkný den. (Ptáčková)

Vážená paní Ptáčková, děkuji za dotaz. Pro nárok na snížení důchodového věku o 15 kalendářních měsíců bude třeba odpracovat aspoň 2 200 směn v rizikovém zaměstnání. Podmínkou však není odpracovat je v období 10 let, i když tento počet směn obvykle odpovídá přibližně deseti rokům práce. Navrhované opatření by mělo nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2025.

Za rizikové zaměstnání se bude považovat i zaměstnání vykonávané 10 let zpětně před předpokládanou účinností tohoto opatření, tj. od data po 31. 12. 2014.

Důvodem je, že nová právní úprava má v zásadě účinky vždy jen do budoucna. V tomto konkrétním případě se však zohledňuje desetileté období před nabytím účinnosti návrhu, aby výhodu sníženého důchodového věku mohli využít aspoň ti pojištěnci blížící se důchodovému věku, kteří v té době vykonávali rizikové zaměstnání, a měli tak reálnou šanci získat aspoň 2 200 směn v takovém zaměstnání. Samozřejmě se bude výhoda sníženého důchodového věku vztahovat i na ty pojištěnce, kteří před nabytím účinnosti zákona neodpracovali celých 2 200 směn, ale získají je s přičtením směn odpracovaných v rizikovém zaměstnání až následně.

Dobrý den, neměli by do důchodu odcházet dřív všichni, kdo pracují v nepřetržitých provozech? Už jsem četla, že zvažujete kuchaře i cukráře, ale nikdo nikdy nevzpomněl na pracovníky v zemědělství, zvlášť ty v živočišné výrobě. Zvířatům je jedno, jestli je víkend nebo svátek, vyžadují starostlivost nepřetržitě. A to vše ve čpavku, v hnoji a hluku a s rizikem úrazů. Proč o nich nikdy neslyšíme? Ani při děkování o Silvestru. Smutné, že se na ně zapomíná. (Janíčková)

Vážená paní Janíčková, děkuji za dotaz. Jak už jsem uvedl v odpovědi na otázku pana Martinovského – nárok na snížení důchodového věku se nebude odvíjet od názvu profese, kterou pojištěnec vykonává, ale od toho, zda práce, kterou vykonává, je zařazena do kategorie čtvrté nebo třetí, při které je zaměstnanec vystaven vybraným faktorům pracovních podmínek, jejichž dlouhodobé působení může mít negativní následky na jeho zdraví a pracovní schopnost.

Jde o celkovou fyzickou zátěž, vibrace, zátěž chladem nebo zátěž teplem. Do jaké pracovní kategorie je zařazena práce, kterou vykonáváte, a pro jaké faktory pracovních podmínek, Vám sdělí Váš zaměstnavatel.

Dobrý den, jsem ročník 1964, mám odpracováno dvacet let v tehdejší důchodové druhé skupině, která byla samozřejmě zrušena. Rád bych věděl, jak budete přistupovat k těmto případům při snižování odchodu do důchodu pro náročné profese. Děkuji. (Poláček)

Vážený pane Poláčku, děkuji za dotaz. Od 1. ledna 1993 bylo jako součást ekonomické transformace zákonem o zrušení pracovních kategorií zrušeno rozdělení zaměstnání pro důchodové účely do jednotlivých pracovních kategorií s tím, že důchodové nároky z preferovaných pracovních kategorií za dobu výkonu před 1. lednem 1993 upravené v zákoně č. 100/1988 Sb. zůstaly zachovány; všechna zaměstnání se po roce 1992 považovala za zaměstnání III. pracovní kategorie.

Aby nedošlo k jednorázové změně dotýkající se negativně zaměstnanců dlouhodobě pracujících v pracovních kategoriích, byly do zákona č. 100/1988 Sb. zakotveny podmínky pro nárok na částečně snížené věkové hranice pro odchod do starobního důchodu u osob, kterým chyběla kratší doba pro vznik nároku na důchod z I. pracovní kategorie, resp. I. nebo II. kategorie funkcí u osob ve služebním poměru, a které splnily podmínku trvání zaměstnání dané kategorie ke dni 31. prosince 1992. Konkrétně došlo k odstupňovanému zkrácení potřebné doby odpracované v příslušné pracovní kategorii a kategorii funkcí v závislosti na délce odpracované doby v příslušné pracovní kategorii a adekvátně tomu byl nastaven nižší důchodový věk.

II. kategorie však nikdy v minulosti nezakládala nárok na snížení důchodového věku, jen na výhodnější výpočet výše důchodu. Po přijetí zákona o důchodovém pojištění až do 31. 12. 2005 docházelo k výpočtu důchodu podle předpisů platných před účinností zákona o důchodovém pojištění, tj. před 1. 1. 1996 (tedy mj. se zohledněním doby ve II. kategorii), a podle zákona o důchodovém pojištění, kdy už se tato doba hodnotila jen ve III. kategorii. Pojištěnci pak náležel důchod ve výhodnější výši. Vzhledem k rozdílům ve výpočtech důchodů podle předpisů před 1. 1. 1996 a po 31. 12. 1995 však již tento dvojí výpočet nemá význam, neboť výpočet podle zákona o důchodovém pojištění je vždy výhodnější.

Práce v někdejší II. kategorii nebudou mít tedy žádný vliv na posouzení nároku na snížení důchodového věku podle nově navrženého konceptu tzv. náročných profesí. Rozhodný pro snížení důchodového věku bude počet směn výkonu rizikových prací v období za účinnosti nového zákona a dále za období nejvýše 10 let před jeho účinností.

Pane ministře, zajímalo by mě, jestli bude nárok na dřívější předčasný důchod v 60 letech, pokud neprojde navrhovaný zákon pro důchod pracovníků v náročných profesích. Sám jste říkal, že zkrácení možnosti předčasného důchodu na nejvýše 3 roky musí být doprovázeno náročnými profesemi, jinak to nedává smysl. Jen se bojím, že to neprojde, jak se to stále odkládá. (Václav K.)

Vážený pane Václave, děkuji za otázku. Právní úprava, která zkrátila dobu pro předčasný odchod do starobního důchodu na nejvýše 3 roky před dosažením obecného důchodového věku, je už schválena a je účinná od 1. října 2023.

Dlouhá předčasnost je nevýhodná zejména pro samotného pojištěnce, neboť vede k podstatnému krácení jeho důchodu, což je spojeno s rizikem chudoby. Předčasný důchod by měl být opravdu tou krajní variantou, třeba když už zdraví nedovolí pracovat.

Co se týká náročných profesí, tady jedno z opatřeních důchodové reformy sníží důchodový věk za dobu odpracovanou v náročných podmínkách. Jak už jsem uvedl, bude se jednat o osoby, u kterých nelze vliv rizik odstranit ochrannými pomůckami. Na základě odborných analýz Ministerstva zdravotnictví byl stanoven okruh osob, které získají zvýhodnění formou snížení důchodového věku, a to na základě kategorizace rizik podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Ministr Marian Jurečka bude na vaše dotazy k důchodům odpovídat i příští měsíc. Můžete nám je zasílat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Dotazů nám chodí opravdu hodně, takže může trvat delší dobu, než se k nim dostaneme. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.