O důchodu s ministrem: Započítávání výdělků, zvyšování důchodového věku a péče o blízké

S rokem 2024 se vrací seriál, ve kterém ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka odpovídá na vaše dotazy k důchodům. Pravidelně každý měsíc budeme publikovat nový díl. V tom aktuálním se čtenáři zajímají o změny v rámci chystané důchodové reformy, například u výchovného nebo odpracovaných let. Padla také otázka na důchodový věk.

Vážený pane ministře, debatu a návrhy kolem důchodové reformy sleduji už řadu let. Rád bych se vás zeptal, proč jste se nakonec rozhodl zvyšovat důchodový věk, což se má dotknout i mě, jsem totiž ročník 1967 a důchodový věk se mi prodlouží o 4 měsíce. Osobně to ještě zvládnu, ale úplně si nedovedu představit někoho mladšího, kdo bude mít třeba 66,5 nebo 67 let. Jak bude v tom věku pracovat? Je mi jasné, že pro zachování důchodů do budoucna musíme něco udělat (tj. zvýšit důchodový věk, zpomalit valorizace, snížit důchod, prostě něco). Jen mě zajímá, proč zrovna ten důchodový věk? Zvláště když to vaše strana v minulosti i tato vláda na začátku vládnutí odmítala? Byl to kompromis, nebo jste změnil názor? Já osobně bych šel spíše cestou kombinace většího zpomalení valorizací a poklesu výpočtu nových důchodů nebo třeba větším omezením náhradních dob. Děkuji za vysvětlení vašeho postoje. (Ing. P. Vávra)

Vážený pane inženýre, děkuji za velmi dobrý dotaz. Při snaze o vybalancování důchodového systému je vždy třeba uvažovat o dalších dopadech jednotlivých opatření. Větší snížení nově přiznávaných důchodů a další omezení valorizace vyplácených důchodů by vedlo k rychlému poklesu výše těchto důchodů. To by znamenalo propad velké části populace důchodců do rizika ohrožení chudobou. Současně by došlo ke zvýšení tlaku na výdaje jiných sociálních a zdravotních systémů, takže výdaje by se přesunuly do jiných složek státního rozpočtu.

Rozumím tomu, že zvýšení důchodového věku přináší určité riziko, kdy někteří starší občané nebudou ze zdravotních důvodů schopni vykonávat svou stávající profesi. Zvýšení věku však přinese i pozitivní efekty v podobě vyšší zaměstnanosti a také vyšších důchodů z titulu delší doby pojištění.

Při volbě opatření důchodové reformy byla proto zvažována pozitiva i negativa všech opatření a byl zvolen vyrovnaný mix opatření skládající se ze zvýšení věku, udržitelného růstu nově přiznávaných důchodů i mírného omezení valorizace.

Vážený pane ministře, můj dotaz se týká lidí, kteří jsou nemocní, pobírají invalidní důchod I. nebo II. stupně a zároveň pracují např. na zkrácený úvazek. Konkrétně můj případ: Jsem VŠ, s dg. Crohnova nemoc, kdy jsem schopna pracovat pouze na zkrácený úvazek, pobírám třetím rokem invalidní důchod I. stupně (od doby dg. nemoci), jsem ročník 1966. Vychovala jsem 2 děti. Uvítala bych odchod do řádného důchodu mnohem dříve právě ze zdravotních důvodů. Celý život jsem pracovala a odváděla peníze do systému. Díky nemoci a nyní zkrácenému úvazku jsem na 1/3 výdělku oproti předchozím zaměstnáním. Mám velké obavy z toho, že nedokážu pracovat do téměř 65 let, právě z důvodu nemoci a další velké obavy mám z výpočtu důchodu. Podle mých laických propočtů budu mít cca o 7 000 Kč menší důchod než moje maminka, která je ročník 1935, vychovala 3 děti, přes 30 let je vdova. Celý život pracovala jako učitelka a jako vdova měla tak malý důchod, že ji všichni sourozenci celou dobu, co otec zemřel, podporujeme, aby měla slušný život. Otázka tedy zní: Musí lidé, kteří jsou nemocní, pobírají invalidní důchod a pracují, pracovat tak dlouho? Je to opravdu neúnosné. Děkuji za Vaši odpověď a přeji Vám i nám, budoucím důchodcům, správná a rozumná rozhodnutí. (Ing. Monika Kubíková, Havířov)

Vážená paní inženýrko, děkuji za Váš dotaz i podrobný popis situace. Důchodový věk je stanoven až na určité výjimky pro všechny stejně. Výjimkou jsou např. horníci se stálým pracovištěm v podzemí. Pokud pobíráte invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, máte v případě zhoršení zdravotního stavu možnost požádat o zvýšení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Pokud to opravdu nejde, pak tu je i důchod předčasný.

Pane ministře, rád bych vám poděkoval, že jste se pustil do důchodové reformy, nezůstal jste jen u politických proklamací a opravdu představil konkrétní a smysluplný návrh, který dává smysl a logiku. Jen jsem získal dojem, že jste vůbec neřešili finanční zásluhovost (z pohledu odvodů státu), spíše jste akcentoval více solidaritu. Nemáte pocit, že se už příliš vychylujeme v neprospěch lidí, kteří do systému odvádějí násobně více peněz? Zdravím a přeji pevné nervy při dalších jednáních. (Jan Rambousek)

Vážený pane Rambousku, velice děkuji za podporu. Udržování proporce finanční zásluhovosti a solidarity je jedním z hlavních kritérií při formulaci návrhu na změny důchodového systému. Nesmíme rovněž zapomínat na zásluhy v podobě výchovy dětí a zajištění dalších generací plátců pojistného, kteří budou důchodový systém udržovat v chodu v následujících desetiletích.

Změny, které jsou nyní navrženy, nemají dle mého názoru, ani dle analýz ministerstva, na poměr finanční zásluhovosti a solidarity významný vliv. Jediné opatření, které v této oblasti výrazněji působí, je zvýšení minimální procentní výměry. To se ovšem dotkne jen velmi malého počtu lidí, takže celkový efekt bude spíše mírnější.

Navržená reforma se tedy finanční zásluhovosti a solidarity v zásadě nedotýká, pouze klade důraz na zásluhovost generační.

Dobrý den, pane ministře, s povděkem kvituji, že se už konečně začíná řešit v důchodové reformě ta nejvíc opomíjená (finančně i lidsky) a přitom tolik potřebná skupina tzv. osob pečujících o své blízké. Já sama jsem momentálně pečující už o třetího člena v rodině, neboť přes všechna úskalí a vyčerpání jsem neměla to svědomí odložit své nejbližší někam do ústavní péče. Chtěla bych se zeptat, zda se neuvažuje také o tom, že by se do uznaných roků důchodového pojištění započítávala také situace, kdy člověk celodenně pečuje o osobu závislou (např. v mém případě ve III. stupni), ale nesplňuje formálně podmínku společné domácnosti a příbuznosti. Úředně je veden jako „jiná“ osoba a nárok na uznání započtených let nemá. Mně konkrétně tak vzniklo „okno“ dvou let v důchodovém pojištění, kdy jsem se starala sama celodenně o člověka po těžké mrtvici, kterého jsem znala přes 30 let, ale neměli jsme společné bydliště a nebyli jsme rodinní příslušníci. Mám za to, že alespoň roky pojištění by v takových případech mohly být započteny, když už ne ten propočet do průměrné mzdy za dobu péče, jak to má vejít v platnost od roku 2025.

Prosím taky o informaci, zda tohle bude platit i retrospektivně, např. u případů péče v roce 2007, nebo až při péči poskytované po roce 2025. Rozepisovat, že budoucí důchodci budou potřebovat každý odpracovaný a uznaný rok pojištění, je myslím zbytečné. Já sama mám do budoucna obavy, jestli ještě v budoucnu najdu nějaké zaměstnání, které zvládnu vykonávat. Kvůli péči o blízké jsem odešla ze zaměstnání, jsem v kategorii 50+ a roky péče se na mně značně zdravotně podepisují. Přitom často je vyžadována práce v nočních nebo dvanáctihodinových směnách, které v budoucnu určitě nezvládnu. Upřímně, raději teď nad tím moc nepřemýšlím, jsou to chmurné vyhlídky. Děkuji za Vaši odpověď a přeju hodně sil. (Holíková)

Vážená paní Holíková, k první části Vašeho dotazu mohu říci, že už současné znění zákona o důchodovém pojištění nevyžaduje plnění podmínky společné domácnosti, jde-li o asistenta sociální péče. Tuto úpravu, která se vztahuje na péči vykonávanou po 31. srpnu 2018, považuji za dostatečnou pro Vámi popisovanou situaci, kdy je pečováno o neblízkou osobu. Otázkou důchodového pojištění je třeba se zabývat průběžně a vždy si spolehlivě zjistit, zda při činnosti, které se člověk věnuje, je toto pojištění placeno.

Máte pravdu, v naší důchodové reformě pamatujeme i na ocenění péče o závislé osoby a to tzv. rodinnými vyměřovacími základy. Ty budou odvozeny od všeobecného vyměřovacího základu platného pro daný rok, ve kterém byla péče vykonávána. Tyto fiktivní částky se budou považovat za mzdu pečující osoby a budou se přičítat k případným skutečným výdělkům pečující osoby. V případě péče o osobu ve druhém stupni závislosti či o dítě ve věku do 10 let v prvním stupni závislosti a před rokem 2007 o částečně nebo převážně bezmocnou osobu půjde o 50 % všeobecného vyměřovacího základu a v případě péče o osobu ve třetím nebo čtvrtém stupni závislosti a před rokem 2007 o úplně bezmocnou osobu půjde o 100 % všeobecného vyměřovacího základu. Zároveň plátce důchodu provede automaticky srovnávací výpočet, kdy celou dobu péče bude považovat za vyloučenou dobu. Následně použije ten výpočet, který bude pro důchodce výhodnější. To se bude týkat všech pečujících osob, kterým vznikne nárok na starobní či invalidní důchod.

Navrhovaný způsob výpočtu by měl platit od roku 2027 a to i pro období před účinností navrhované změny. Musím ale upozornit, že v našem návrhu mohou v průběhu legislativního procesu nastat větší či menší změny.

Dobrý den, můžete mi prosím vysvětlit, proč se nezapočítává výdělek posledního roku při podání žádosti o předčasný důchod? Požádala jsem 31. 12. 2022 o předčasný důchod a výdělek za celý rok 2022 mi nebyl vůbec započítán, přestože jsem řádně odváděla zálohy a podala roční zúčtování OSVČ včas. Odpracovaná doba započítána byla, ale výdělek ne. Myslím, že to není v pořádku. Děkuji. (Řeháková)

Vážená paní Řeháková, děkuji za důležitý dotaz. Pravidlo o nehodnocení výdělků dosažených v roce, do něhož spadá datum přiznání důchodu, má racionální opodstatnění vyplývající z tradičního modelu odměňování zaměstnanců v ČR. Výdělky nejsou reprezentovány pouze „základní“ mzdou poskytovanou pravidelně každý měsíc, ale také různými nadstandardními složkami mzdy, které se nevyplácejí pravidelně, ale bývají zúčtovány jen do některých kalendářních měsíců, přičemž v největším rozsahu se tak obvykle děje na konci kalendářního roku.

Je proto rozumné zjišťovat výdělkový průměr z příjmů dosažených za celé kalendářní roky, protože pouze takové příjmy mají objektivní vypovídací hodnotu. Výše příjmu dosaženého pouze za část roku je obvykle zkreslená. Výdělky dosažené v kalendářních letech, které o dva a více roků předcházejí kalendářní rok přiznání důchodu, se navíc „indexují“. Tzn. navyšují se tak, aby se jejich hodnota přizpůsobila nárůstu hladiny odměňování v ekonomice. U příjmů dosažených v posledním roce rozhodného období se tak neděje, neboť tento nárůst není znám. Z hlediska stanovení výdělkového průměru je tedy pro pojištěnce výhodné, aby bylo přihlíženo spíše k jeho příjmům dosahovaným v minulosti než v poslední době. Opatření spočívající v nehodnocení příjmů dosažených v kalendářním roce přiznání důchodu je pro pojištěnce zvýhodňující, nikoliv poškozující, jak se může zdát.

Dobrý den, chtěl bych přispět k diskusi o odstranění nespravedlnosti při pobírání důchodu za odpracované roky. V roce 2016 jsem šel do předčasného důchodu, který jsem pobíral po dobu 10 měsíců. V roce 2017 se mi podařilo nalézt práci, ve které pracuji doposud, tj. sedmý rok, a od roku 2020 pobírám i řádný důchod (ŘD). Bohužel díky předčasnému důchodu se jeho výše už nedostane na odpovídající výši, která by se mi započítávala, pokud bych jej 10 měsíců nepobíral. Vím, někdo může namítnout, co bych chtěl, když mám souběh ŘD a mzdy, ale o to v tomto případě nejde. Vrátil jsem se do stavu zaměstnaných před tímto datem a dalších 32 měsíců před dovršením ŘD přispíval do systému jako zaměstnanec. To se ale bohužel do výše důchodu již nepromítlo. V příštím roce to bude 50 let, kdy se mi započítává odpracovaná doba. S pozdravem. (Pavel Svoboda)

Vážený pane Svobodo, děkuji za zajímavou otázku. Vážím si Vašeho odhodlání, že jste na hledání práce nerezignoval, a nakonec se Vám práci podařilo najít. Z Vašeho dotazu chápu, že jste požádal o předčasný starobní důchod zhruba 3,5 roku před dosažením důchodového věku. Výdělečná činnost vykonávaná po přiznání předčasného důchodu do dosažení důchodového věku bez pobírání tohoto důchodu se Vám do jeho výše promítla. Tato doba byla jednak přičtena k době pojištění před vznikem nároku na důchod a za každý takto získaný celý rok pojištění byla zvýšena procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu. Zároveň se za tuto dobu „odbouralo“ krácení procentní výměry za předčasnost.

Krácení za desetiměsíční pobírání předčasného starobního důchodu však samozřejmě eliminovat nelze, protože po tuto dobu jste předčasně čerpal prostředky ze systému namísto odvádění pojistného. Doba výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku souběžně s pobíráním důchodu se hodnotí jinak. Za tuto dobu náleží zvýšení procentní výměry jako poživatelům řádného starobního důchodu, tj. 0,4 % za každých 360 dnů výdělečné činnosti. Pokud byste pracoval po dosažení důchodového věku bez pobírání důchodu, náleželo by Vám zvýšení procentní výměry o 1,5 % za každých 90 dnů výdělečné činnosti.

Dobrý den, pane Jurečko, prosím o vysvětlení výpočtu výchovného pro jedno a dvě děti v budoucím období. Jsem ročník 1966, jako rozvedená matka jsem vychovala jedno dítě bez jakéhokoliv příspěvku od otce dítěte (neplatil výživné a nikdy nepracoval). Bude to nějak zohledněno? Je mnoho matek (a otců), které vychovaly jedno či dvě děti. Děkuji za vysvětlení. (Marie)

Vážená paní Marie, ve výchovném v návaznosti na jiné opatření je navrhována koncepční změna, která spočívá v tom, že se bude zohledňovat výchova od třetího vychovaného dítěte. Částka zvýšení za vychované dítě bude činit, jako dosud, 500 Kč. Tato změna nastane v plném rozsahu od roku 2030 s tím, že období od roku 2027 do roku 2029 bude přechodným obdobím.

Vás se ale bude týkat jiné navrhované opatření, a to dosazení rodinného vyměřovacího základu za dobu péče o dítě od jeho narození až do tří let věku, a to ve výši 100 % všeobecného vyměřovacího základu platného pro daný rok, ve kterém byla péče vykonávána. Tyto fiktivní částky se budou přičítat k Vašim případným skutečným výdělkům dosahovaným v té době. Zároveň plátce důchodu provede automaticky srovnávací výpočet, kdy celou dobu péče bude považovat za vyloučenou dobu. Následně použije ten výpočet, který pro Vás bude výhodnější. Musím samozřejmě upozornit, že jde o návrh, který se může, ale i nemusí, během legislativního procesu změnit.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak se píše na internetu, že bude zkrácená doba odpracovaných let z 35 na 25 let, jestli je to pravda. A druhý dotaz. Jsem sám samoživitel a syna vychovávám od 5 let s první bývalou manželkou. Pak mám s bývalou přítelkyní dceru, kterou sám vychovávám od 3 let (rok střídavá péče do 4 let a poté už vychovávám sám). Bude se mi to počítat do důchodu nebo to budou mít bývalé přítelkyně, které se o dítě nezajímají? Určitě by to nebylo spravedlivé, když vychovávám sám, a najít práci s dvěma dětmi jako samoživitel je složité, když nemůžete dělat na směny. Děkuju za odpověď. (Petr P.)

Vážený pane Petře, děkuji za dotazy. K tomu prvnímu sděluji, že na zkrácení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 35 na 25 roků nebyla dosažena v rámci koalice shoda. Toto opatření proto není součástí návrhu novely zákona o důchodovém pojištění. Jeho součástí je však návrh na výrazné snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod, pro který postačí získat podstatně kratší dobu pojištění. Konkrétně alespoň 20 let pojištění včetně náhradních dob nebo 15 let pojištění, za které bylo zaplaceno pojistné.

K druhému dotazu mohu jen obecně říci, že pokud Vám bylo dítě svěřeno do výchovy ve čtyřech, resp. v pěti letech věku a sám jste jej vychovával až do zletilosti, pak je podmínka výchovy ve větším rozsahu, než u druhého rodiče, splněna. Nicméně neuvádíte svůj věk. Výchovné, tedy odměna za vychované děti, totiž dozná změn.

Ministr Marian Jurečka bude na vaše dotazy k důchodům odpovídat i v roce 2024. Můžete nám je zasílat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Dotazů nám chodí opravdu hodně, takže může trvat delší dobu, než se k nim dostaneme. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.