Náměstek ministryně Maláčové: Lidé po padesátce přichází o práci a pak mají problémy s důchodem

Až šest tisíc budoucích důchodců každý rok vypadává ze sytému a je nutné jim pomoct. „Většinou jsou to lidé, kteří celý život pracovali, ale v rámci života se stala nějaká událost,“ vysvětluje v rozhovoru pro České důchody Michal Pícl, náměstek na ministerstvu práce a sociálních věcí. A rozebírá i detaily chystané důchodové reformy.

Důchodová reforma už má jasnou podobu, nyní ji musí projednat vláda a potom schválit parlament. Jaká je šance, že se to stihne do voleb?

My jsme reformu připravili v několika fázích, abychom se případně mohli shodnout alespoň na některé části, ale předkládáme ji jako komplexní návrh. Jednáme o tom s naším koaličním partnerem. I v rámci meziresortu (meziresortní připomínkové řízení, pozn. red.) jsme jednali s jednotlivými resorty, nejvíce připomínek bylo z ministerstva financí, takže tam ještě budeme muset dojednat konsenzus s paní ministryní Schillerovou. Ale tak, jak jsme reformu připravili, ji máme vykomunikovanou napříč politickým spektrem.

Vycházeli jsme ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody a ze zprávy OECD, což byla jedna z podmínek ministerstva financí. Tohle jsme si odpracovali a toto jsme splnili. A nyní bude záležet na tom, jestli koaliční partner bude akceptovat tuto formu reformy, nebo ne.

Není trochu pozdě řešit to až nyní?

Myslím, že ne. Snažili jsme se dojít ke konsenzu napříč politickým spektrem. Když se podíváte do politických programů různých uskupení, která nyní budou kandidovat ve volbách, tak například hnutí SPOLU ve velké většině ty prvky, které v reformě jsou, tam také má. To znamená ocenění péče, rozdělení pilíře na základní důchod, ocenění náročných profesí a jejich dřívější odchod do důchodu a podobně. Všechno, co před nás bylo postaveno, jsme splnili. A tím, že máme konsenzus napříč politickým spektrem, by ve Sněmovně nemusel být tak velký odpor.

Pokud politici říkají, že na důchodovou reformu čekáme desítky let, tak my jsme první, kdo předložil komplexní návrh, a můžeme se o něm začít bavit. Případně se může stát, že by se návrh ve Sněmovně rozjednal a poté by další politická garnitura mohla navázat nebo ho schválit s dílčími úpravami. Ale my jsme první po 30 letech, kdo přinesli komplexní důchodovou reformu, je to dobrý stavební kámen.

Takže pokud by návrh neschválila vláda, počítáte se schválením ve Sněmovně formou poslaneckého návrhu?

V minulosti už se to s některými návrhy stalo. Ale nechci nic předjímat a nechtěl bych, aby se to takto muselo řešit. Pořád jsme koaliční vláda a důchodová reforma je jeden ze základních bodů, které jsou v koaliční smlouvě. Byla to priorita pana premiéra, takže si myslím, že by to hnutí ANO nemělo blokovat.

Jak zásadní je odmítavý postoj ministerstva financí, které všechny změny zcela odmítá?

V rámci vypořádání připomínek jsme necítili ani tak odbornost, jako spíše politikaření, tedy odpor politický. Každopádně velká většina připomínek byla z hlediska rozpočtu, mířila tedy na dodatečné zdroje. Já bych rád připomněl, že ministerstvo práce a sociálních věcí má na starost důchodovou reformu, nikoliv daňovou reformu. Proto bych uvítal, aby ministerstvo financí s nějakou daňovou reformou přišlo.

Náklady, které v reformě máme, nejsou tak velké. První rok se pohybujeme zhruba kolem 10 miliard a v dalších letech jsou to zhruba dvě až tři miliardy nad rámec toho, co se dnes vydává. Navíc tím, že chceme nejen změnit systém, ale chceme také zapojit další dodatečné zdroje, především korporátní daně, by systém měl být udržitelný.

Zdroje na reformu máme

Proč se politici a ministerstva neustále hádají o rozpočtech, ale vůbec se neřeší to, co lidi trápí? Tedy vysoký důchodový věk, přísné podmínky nároku na důchod, neschopnost pracovat kvůli zdraví…

Já to upřímně nechápu. Před několika měsíci jsme byli svědky zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu fyzických osob, což byla sekera do státního rozpočtu 120 miliard. My přicházíme s důchodovou reformou, která narovnává nespravedlnosti, které v důchodovém systému jsou, a dáváme možnost, jak do systému připojit další dodatečné zdroje.

Nevím, proč například pravice říká, že my ty zdroje nehledáme. My je máme a víme, kde je hledat. Dlouhodobě například říkáme, že se má více danit nadnárodní kapitál a méně danit lidé. Že nám vadí, že odtud odtékají stamiliardy na dividendách. Nebo že mají být zavedeny sektorové daně, jako je například bankovní, nebo digitální daň. Když se podíváte například do programu pravicové koalice SPOLU, tak oni naše návrhy opsali, ale nenavrhují, kde hledat dodatečné zdroje. Tak jak nám ostatně sami vyčítají. Žádná politická strana je neřeší, protože je jasné, že by musela přijít s daňovou reformou, a to není úplně populární krok, protože ne vždy to můžeme řešit pouze tím, že někde mírně upravíme daně.

Česká republika potřebuje komplexní změnu systému daní a daňového mixu, potom budou důchody udržitelné. Vždycky se mi líbil příměr Vladimíra Špidly, který říkal „zdroje tu jsou, jen se na ně nesmíme bát sáhnout“. Mluvím například o těch stovkách miliard, které každý rok odtékají do zahraničí. Kdybychom si na tyto finance sáhli, máme peníze na řadu věcí.

A ještě jednou opakuji, důchodová reforma, jak jsme ji přeložili, není nijak finančně náročná, takže se to dá řešit. Pokud by se například nezrušila daň z nabytí nemovitosti, máme zdroj na dofinancování reformy.

Vladimír Špidla v nedávném rozhovoru pro České důchody zmínil, že důchodový systém není připraven na situaci, kdy ekonomika neporoste, a na změny, které přinese digitalizace a umělá inteligence. Podle něj nejde ani tak o stárnutí populace, jako spíše o technologické změny. Jak to vnímáte vy?

Je to naprostá pravda. Když se podíváte na důchodový systém, tak je z 80 procent financován ze sociálního pojištění, takže z práce. Pokud přijde nějaká krize, lidé přijdou o práci, systém přijde o zdroje a musí se to dodatečně dofinancovávat třeba z daní.

V Evropě je běžné, že systém je ze sociálního pojištění financován z 50 procent. Máme jedny z nejvyšších sazeb na odvody pojištění, a to je problém, který by Česká republika měla řešit. Reforma ho řeší tím, že důchodový systém rozdělí na nultý a první pilíř. A ten nultý se bude platit z dalších daní.

Máme nízké mzdy i důchody

Důchody sice v posledních letech hodně rostou, ale zároveň neustále klesá poměr k průměrné mzdě. V podstatě to znamená, že důchodci si mohou dovolit stále méně věcí než pracující lidé. Co s tím?

V poměrových číslech je vždycky problém – když jeden ukazatel roste a druhý roste pomaleji, tak poměr klesá. Nám v posledních letech rychle rostla průměrná mzda, doháněli jsme západní Evropu, i díky tomu, že se za vlády ČSSD výrazně „šlapalo“ na růst minimální mzdy a růst platů ve veřejné sféře, což tlačilo na růst mezd v soukromém sektoru.

Vždycky říkám, že sice máme nízké důchody, ale je to dáno tím, že jsme zemí, která má nízké mzdy. A v takové zemi, kde jsou nízké mzdy, nemůžete očekávat vysoké důchody. V 90. letech jsme si cíleně kvůli konkurenceschopnosti podhodnotili cenu práce pod její produktivitu, a to jsme dodnes nedohonili. I proto přicházíme s naší spravedlivou důchodovou reformou, která tuto nespravedlnost napravuje.

Jsou na tom dnes důchodci lépe než v minulosti?

Sociální demokracie v minulosti měnila valorizační mechanismus, abychom se při valorizaci zaměřovali na spotřební koš seniorů, nikoliv na ten obecný. Díky této změně se daří více orientovat na to, co kupují senioři. Takže se do valorizace promítají specifika, co senioři spotřebovávají. A to výrazně pomohlo.

Každopádně stále máme 100 tisíc seniorů, kteří nemají důchod ani 10 000 korun, což je věc, kterou musíme vyřešit. A může to vyřešit důchodová reforma.

Mnoho lidí se ptá, proč valorizace není nastavená tak, aby se neustále nerozevíraly nůžky mezi chudými a bohatými seniory. Stále totiž platí, že vyšší důchody se zvyšují více. Nedá se s tím nic dělat?

V minulých letech jsme na to reagovali tím, že jsme k valorizaci přidávali pevnou částku. Tato pevná částka, 200, 300 nebo 500 korun, se přidá všem a nejvíce to pomůže nízkopříjmovým seniorům, kterým to poměrově přidá nejvíce. Tímto se to dá řešit. (Vláda schválila, že i v roce 2022 se ke každé valorizaci přidá pevná částka ve výši 300 korun, pozn. red.)

Nebo se to dá řešit jednorázovým příplatkem k důchodu, jako jsme to řešili v prosinci minulého roku, to bylo takzvané rouškovné. Ale tam je problém, že pokud dáváme jednorázovou částku, tak se nepromítá do dalších valorizací.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v reformě navrhuje snížit minimální počet let důchodového pojištění z 35 na 25 let, protože pět až šest tisíc nových seniorů každý rok nedosáhne na důchod. Když ale reforma schválena nebude, tak spadne pod stůl i tato změna k lepšímu. Nemělo by se to řešit samostatně?

Některé věci máme samostatně, například ocenění péče za děti. Ale i toto, co zmiňujete, je velký problém. Dříve jsme těch 25 let měli, pak přišla pravice a zvedala to. My to chceme vrátit zpátky, protože je to jedna z nejdelších dob pojištění v Evropě, západní země mají okolo 25 let a méně.

Je důležité to vrátit zpátky, protože jak už jste zmínil, ročně nám ze systému vypadává pět až šest tisíc žadatelů, protože doby pojištění nemají. Není to mnohdy z jejich strany nějaký cílený účel, ale je to tím, že například lidé v padesáti ztratí práci a potom se v tom systému dlouhodobě tzv. „plácají“, než naleznou práci novou. Nebo jsou životními okolnostmi, třeba zaměstnavatelem, donuceni do určité formy dohody, ke které se nevztahuje pojištění. Takže pak celý život pracují, třeba na dohodu, ale do důchodu se to vůbec nezapočítává. A to je potřeba ošetřit.

Samozřejmě jsou mezi nimi i lidé, kteří nepracovali a práci se vyhýbali, ale to je minimum. Většinou jsou to lidé, kteří celý život pracovali, ale v rámci života se stala nějaká událost. Lidé padesát plus jsou na trhu práce ohroženou skupinou, a když přijdou o práci, dlouho trvá, než se zorientují a najdou si novou práci.

Plánuje se v budoucnu úprava daní pro pracující důchodce?

Nemáme to jako součást předložené úpravy, protože snižování daní a daně jsou kompetencí ministerstva financí. Ale je podstatné, aby v rámci daňové reformy přišla úprava pro pracující důchodce, aby byli lépe ohodnoceni. Ve srovnání s Evropou na tom výhodně nejsme a je potřeba se na to podívat.

Co dalšího by se mělo změnit?

Je potřeba se podívat na třetí důchodový pilíř, který je neefektivní. Říkají to všechny mezinárodní zprávy a shodla se na tom i komise pro spravedlivé důchody. Je potřeba třetí pilíř zefektivnit, aby byl výnosný pro ty, kteří tam vkládají peníze, ne pro ty, kteří fondy spravují.