Vysoké poplatky u transformovaných fondů vláda nesníží, zvolila cestu motivace

Více než dva miliony lidí si spoří na stáří v takzvaných transformovaných fondech. Zhodnocení peněz v těchto fondech je dlouhodobě nízké a velká část navíc padne na poplatky za správu. Ministr financí Zbyněk Stanjura před rokem zmínil, že vláda debatuje o možném snížení poplatků, nakonec k tomu ale nedojde.

Většina lidí má stále peníze uloženy ve starších transformovaných penzijních fondech. Ve třetím čtvrtletí roku 2024 jich podle Asociace penzijních společností bylo 2,047 milionů.

Specifikem těchto fondů, do kterých již není možné vstupovat, je garantování takzvané černé nuly. To znamená, že úspory se nemohou dostat do minusu. Zároveň jsou ale tyto fondy specifické tím, že investují do méně rizikových oblastí a zhodnocení je velmi nízké a dlouhodobě neporáží inflaci. Reálně se tak lidem hodnota jejich úspor snižuje.

Například v roce 2023 bylo nejvyšší zhodnocení 5,6 %, šlo ale o výjimku, všechny ostatní fondy se pohybovaly pod 3 %. Inflace ale činila 10,7 %. Ani v letech 2017 až 2019, kdy byla roční inflace pod 2 %, žádný z fondů růst cen nepřekonal, zhodnocení se pohybovalo nejčastěji pod 1 %.

Až 85 % výnosů vezmou poplatky

Na to, že většina peněz v těchto fondech (celkem jde nyní o 390 miliard korun) není smysluplně využívána, upozornila v roce 2024 i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Navrhovala změnit regulace těchto fondů a limitovat výše poplatků pro správu. Jak totiž experti ve své analýze upozornili, poplatky těchto fondů jsou vysoké.

„Jejich regulace zaručující zhodnocení prostředků (tzv. kladnou nulu) v každém roce vede k orientaci na nákup státních dluhopisů, což omezuje potenciál jiných prorůstových investic. Poplatky v transformovaných fondech navíc dosahují 25 – 85 % výnosů (informace MF pro jednání NERV), což omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ uvedl NERV ve svém materiálu.

V některých případech to tedy může vypadat i tak, že co penzijní fondy zhodnotí, to si z velké části vezmou samy pro sebe na poplatcích. Peníze ve spoření se tedy nejenže prakticky nezhodnotí, ale také ztratí část hodnoty o inflaci.

Snížení poplatků se nechystá

Ministr financí Zbyněk Stanjura v této souvislosti před rokem v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že vláda řeší možné snížení poplatků u transformovaných fondů. „Debatujeme o tom,“ uvedl Stanjura s tím, že by se mohly zavést určité stropy pro poplatky. „Zase tak, aby ten systém zůstal stabilní, ale je to věc, která k debatě je.“

Nyní to ale vypadá, že žádný posun ohledně poplatků nenastal a snižování nebo zastropování není v plánu. Ministerstvo financí na dotaz, jak debata pokročila a jestli se chystá nějaké opatření, uvedlo, že byla zvolena jiná cesta.

„Ministerstvo financí se v uplynulém období zaměřilo na taková opatření, která usnadní účastníkům realizaci změny z transformovaného fondu do některého z účastnických fondů v rámci doplňkového penzijního spoření. Současně navrhlo změny, které umožní širší investiční možnosti v rámci doplňkového penzijního spoření s potenciálně vyšším zhodnocením. MF tedy zvolilo cestu motivace účastníků ke změně a usnadnění této změny, nikoli změnu regulace úplaty,“ řekl pro České důchody mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Důležitá byla hlavně změna, která povolila účast v transformovaných i nových fondech zároveň. „Pro některé účastníky mohlo být motivací pro setrvání v transformovaném fondu zachování garance tzv. černé nuly pro doposud naspořené prostředky. Na ně bylo zaměřeno opatření, které umožnilo paralelní účast v obou systémech – jak penzijním připojištění (transformované fondy s garancí) tak doplňkovém penzijním spoření (účastnické fondy s větším potenciálem hodnocení, ale bez garance),“ vysvětlil Habáň. Dodal, že dalším krokem bylo umožněno penzijním společnostem nabízet takzvaný alternativní účastnický fond, který může investovat do rizikovějších oblastí a tedy nabízet i možnost vyššího zhodnocení.

Každý si to musí zvážit sám

Z posledních dat je zřejmé, že lidé transformované fondy opouští, jen během roku 2024 došlo k poklesu objemu peněz v těchto fondech o 12 %. Také podíl na celkovém počtu penzijního spoření se snižuje a v dohledné době bude více lidí spořit v doplňkovém penzijním spoření.

„Volba konkrétního fondu v rámci třetího penzijního pilíře, stejně jako setrvání v něm, je rozhodnutím samotného účastníka. Ten musí zvážit všechny aspekty, a to nejen výši úplaty, ale také potenciál výnosu a podstupované riziko,“ doplnil Petr Habáň.

V penzijních fondech si momentálně spoří 4,025 milionů lidí, z toho 2,074 milionů lidí má peníze uloženy v transformovaných fondech. Ostatní lidé mají peníze v účastnických fondech. Celkem penzijní fondy spravují 603 miliard korun, z toho 390 miliard korun je v transformovaných fondech a 213 miliard korun je v účastnických fondech.