Poplatky v transformovaných penzijních fondech spolknou až 85 % výnosů

Většina peněz v rámci třetího důchodového pilíře je uložena v transformovaných fondech a jejich využití není dostatečně smysluplné. Konstatovala to Národní ekonomická rada vlády v rámci svých doporučení, jak zlepšit ekonomický růst. Navrhla také, aby se některá pravidla pro penzijní fondy změnila.

Způsob regulace penzijních fondů v Česku je problematický a to vede k nedostatečně produktivnímu využívání peněz, které tam mají lidé uloženy. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto doporučila, aby se regulace změnila a fondy mohly lépe investovat. Jde o jedno konkrétní doporučení z balíčku možných změn pro růst ekonomiky, který byl tento týden představen.

„Navrhujeme provést analýzu možných kroků k odblokování produktivnější investiční aktivity penzijních fondů,“ konstatuje NERV a předkládá možné změny, pomocí kterých by toho bylo možné dosáhnout.

Poplatky omezují smysluplnost

Jedním z návrhů je například změnit regulace takzvaných transformovaných fondů, omezit jejich státní podporu nebo limitovat výše poplatků pro správu. Podle expertů jsou totiž poplatky těchto fondů vysoké a nedávají smysl.

„Velká většina prostředků v rámci 3. pilíře – tedy cca 460 miliard Kč – je uložena v transformovaných fondech. Jejich regulace zaručující zhodnocení prostředků (tzv. kladnou nulu) v každém roce vede k orientaci na nákup státních dluhopisů, což omezuje potenciál jiných prorůstových investic. Poplatky v transformovaných fondech navíc dosahují 25 – 85 % výnosů (informace MF pro jednání NERV), což omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ uvádí NERV ve svém materiálu.

Další změnou by mohla být úprava regulace penzijních fondů obecně, aby mohly investovat s takzvaně vyšší přidanou hodnotou. Jako příklad se uvádí penzijní fondy v Kanadě nebo Austrálii, které jsou jedním z hlavních investorů do infrastrukturních projektů. Další země se pak podle skupiny NERV zaměřují na strategie, jak fondy mohou podpořit růst lokálních ekonomik. Například Velká Británie se chystá fondy přimět k tomu, aby investovaly alespoň 5 % prostředků do startupů.

Experti skupiny NERV v materiálu dále uvádějí, že taková opatření by měla pozitivní dopady i na státní rozpočet, pokud by byla spojena s reformou podpory třetího pilíře a se snížením poplatků u transformovaných fondů. Změny by také mohly přinést smysluplnější rozdělení na konzervativní a dynamičtější produkty. NERV tato opatření podporuje 2 ze 3 možných bodů.

V penzijních fondech si momentálně spoří 4,27 milionů lidí, z toho 2,5 milionů lidí má peníze uloženy v transformovaných fondech, do kterých už dnes nelze vstupovat. Ostatní lidé mají peníze v účastnických fondech. Celkem penzijní fondy spravují 589,8 miliard korun.

Foto: Adobe Stock