Úmrtí a peníze v penzijním spoření: Jen výjimečně hrozí, že si je ponechá fond

Lidé, kteří si pravidelně spoří peníze na stáří, mohou mít v penzijních fondech našetřeny i stovky tisíc korun. Jako oprávněná se proto může jevit obava, co se s těmito penězi stane v případě úmrtí. Prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop vysvětlil, že je jen zanedbatelné riziko, že by peníze zůstaly ve fondu a nebyly vyplaceny pozůstalým.

V penzijních fondech si momentálně v Česku spoří celkem 4,4 milionů lidí, z toho 2,7 milionů využívá starší transformované fondy a 1,6 milionů využívá účastnické fondy, tedy doplňkové penzijní spoření. Celkem fondy spravují úspory ve výši 574 miliard korun.

Část lidí, kteří si peníze na důchod spoří, mají obavy, jestli jejich blízcí nemohou o peníze přijít v případě úmrtí. Vyvolal je i nedávný článek, který publikoval portál Seznam Zprávy. Popsal v něm případ 67leté paní Ireny, která řešila situaci s naspořenými penězi zemřelého manžela. Ten si spořil 27 let, a když zemřel, peníze získala právě Irena jako oprávněná osoba. Peníze se jí podle smlouvy mají vyplácet 60 měsíců. Pokud by ovšem zemřela, peníze by neputovaly rodině, ale zůstaly by penzijnímu fondu.

Podobná situace může nastat, je ale spíše výjimečná. Musí jít o starší smlouvy penzijního připojištění z 90. let a zároveň se musí sejít několik nepříznivých okolností. Konkrétně by si klient při sepisování smlouvy musel vybrat, že peníze ze spoření budou vypláceny formou dlouhodobé penze, a poté by zemřel on i oprávněná osoba, na kterou by peníze měly přejít.

„V tomto případě by se dosud nevyčerpané prostředky v souladu s podmínkami, které účastník podepisoval spolu se smlouvou, vracely zpátky fondu a rozdělily by se mezi účastníky, tedy nikdy ve prospěch penzijní společnosti,“ vysvětlil v rozhovoru pro České důchody Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. Podle něj k této situaci doposud došlo pouze u jednotek případů. A dodal, že u nového typu penzijka toto vůbec nehrozí.

U jakých smluv či za jakých okolností mohou naspořené peníze propadnout penzijnímu fondu? Kdy hrozí, že v případě úmrtí takzvané určené osoby rodina o peníze přijde, protože nepůjdou do dědictví?

Teoreticky k tomu může dojít u některých smluv starého penzijka (penzijní připojištění), ale je to skutečně raritní záležitost. Muselo by totiž dojít k následujícímu: Účastník má staré penzijko. Zároveň by si musel spořit v jednom z penzijních plánů, který tuto možnost obsahoval (jednalo se o smlouvy převážně z devadesátých let – a to jen u některých penzijních společností). Zároveň by si musel účastník zvolit výplatu formou penze, což dělá, nutno říct, že bohužel, jen asi 10 % klientů. Tento účastník by musel v průběhu výplaty zemřít. Zároveň by musel mít sjednanou takzvanou určenou osobu. Ta by musela trvat na tom, že chce pokračovat ve výplatě formou penze a nechce peníze po zesnulém jednorázově vyplatit. A následně by musela tato osoba v průběhu výplaty zemřít.

V tomto případě by se dosud nevyčerpané prostředky v souladu s podmínkami, které účastník podepisoval spolu se smlouvou, vracely zpátky fondu a rozdělily by se mezi účastníky, tedy nikdy ve prospěch penzijní společnosti. Pro ilustraci – penzijkem za jeho téměř 30letou existenci prošlo zhruba 10 milionů lidí. K vracení nevyčerpané částky do fondu došlo u jednotek případů.

Jak může klient zjistit, že se právě tato situace netýká jeho smlouvy? Co má hledat ve smlouvě nebo kde se má dotazovat?

U smluv o penzijním připojištění, týká se tedy pouze smluv podepsaných do konce roku 2012, musí příslušný penzijní plán uvádět, že v případě smrti účastníka a smrti osoby určené, která čerpá zbývající částku rentou, tedy ne jednorázově, budou zbylé prostředky převedeny zpět do fondu a rozděleny mezi jeho ostatní účastníky.

Stačí se tedy podívat do svého penzijního plánu. Pokud ho účastník nemá k dispozici, lze jednoduše napsat nebo zavolat do své penzijní společnosti.

Jak má klient postupovat, aby měl jistotu, že v případě jeho úmrtí nebo úmrtí jeho dalších příbuzných peníze nezůstanou penzijnímu fondu?

V novém penzijku, tedy v doplňkovém penzijním spoření, taková situace nastat nikdy nemůže. A proto mohou lidé zvážit přechod do nového penzijka, což může udělat kdokoliv se všemi svými prostředky a dál pokračovat ve spoření.

Nebo si může osoba určená v případě, že účastník penzijka zemřel, zvolit výplatu nevyčerpané částky jednorázově, a nehrozí tedy, že zemře ještě před datem jejího úplného vyčerpání. A i kdyby náhodou došlo k tomu, že by skutečně zemřela i osoba určená, mohou se pozůstalí na penzijní společnost obrátit a požádat ji o řešení.

Jaký je standardní postup u spoření v případě úmrtí klienta? Jak se nakládá s penězi?

V naprosté většině případů platí, že pokud účastník zemře a neměl ve smlouvě takzvanou určenou osobu, jdou naspořené peníze do dědictví. Pokud měl sjednanou určenou osobu, získá všechny jeho prostředky právě ona, nebo i více osob, pokud účastník určených osob stanovil více. Tento standardní postup je stejný jak v novém, tak starém penzijku.

Foto: Adobe Stock (hlavní), APS ČR (v textu)