Vláda schválila Jurečkovu zprávu o stavu důchodového systému

Ministerstvo práce a sociálních věcí každých pět let připravuje zprávu, která hodnotí stav důchodového systému s ohledem na demografii a ekonomický vývoj. V posledním vydání z června 2024 ministerstvo konstatuje, že důchody jsou v nerovnováze, a situaci je potřeba řešit například dalším zvyšováním důchodového věku. Finální podobu zprávy tento týden schválila vláda.

Vláda Petra Fialy tento týden na svém jednání schválila analytickou zprávu o stavu důchodového systému, kterou připravil resort Mariana Jurečky.

Tato zpráva vzniká každých 5 let a jejím cílem je analyzovat předpokládaný demografický a ekonomický vývoj Česka a vyhodnotit, jak by v návaznosti na to měl být stanovený důchodový věk. Tedy zda by se měl ponechat, zvyšovat, nebo snižovat.

V zákonu je stanoveno, že lidé by ve starobním důchodu měli trávit v průměru čtvrtinu života (tedy 25 % života). Zpráva očekávanou délku pobírání důchodu sleduje, a když na základě demografických prognóz zjistí, že by u některých ročníků klesala pod 24 % nebo naopak stoupala nad 26 %, musí obsahovat návrh, jak by se podle toho měl upravit důchodový věk. Vláda vždy následně tuto zprávu projednává a rozhoduje, jestli důchodový věk změní, či nikoliv.

Aktuální zpráva, kterou ministerstvo vydalo v červnu 2024, uvádí, že v současné době panuje nerovnováha mezi tím, kolik lidé v průměru odvedou na pojištění do důchodového systému a kolik z něj potom v důchodu čerpají. „Důchodový systém je celkově ve vnitřní nerovnováze,“ konstatuje zpráva. A dodává, že když se nic nezmění, tak mladí lidé, kteří dnes vstupují na pracovní trh, dostanou od státu na výplatách důchodů asi o 25 % více peněz než během života zaplatí na odvodech. Důvodem je, budou důchod pobírat déle než dnešní důchodci.

Délka pobírání důchodu

Průměrná doba pobírání starobního důchodu je dnes 24,6 let, přičemž v případě žen je to 28,6 let a u mužů 19,3 let. Lidé, kteří nyní odcházejí do starobního důchodu, ho budou pobírat v průměru 21,8 let a v nejbližších letech bude tato délka mírně klesat, protože probíhá docela rychlé navyšování důchodového věku.

„Po sjednocení důchodového věku u mužů a žen bude postupně narůstat v souladu s očekávaným růstem střední délky života a v horizontu projekce dosáhne necelých 25,9 let, tj. vzroste o zhruba 4,1 roku,“ uvádí zpráva.

Pokud by se tedy důchodový věk přestal zvyšovat a zůstal zastropovaný na 65 letech, délka pobírání důchodu by se začala postupně prodlužovat a překonala by i aktuální hodnoty. S tím, jak by se délka dožití prodlužovala, což se očekává, by lidé tak v důchodu strávili delší dobu, než je požadovaná čtvrtina života, a to až 28 % délky života.

Zpráva proto ve svém závěru konstatuje, že by bylo vhodné začít zvyšovat důchodový věk u lidí, kteří se narodili v roce 1970 a později. První zvýšení by se mělo týkat ročníku 1970 a jejich důchodový věk by měl činit 65,26 let (tedy 65 let a 3 měsíce).

Alternativou zvyšování důchodového věku by byla vyšší migrace, výrazné navýšení plodnosti nebo větší zapojení žen a starších lidí do pracovního procesu. Případně by se muselo zvýšit sociální pojištění, nebo by stát musel výrazně více dotovat důchodový systém z jiných zdrojů.

Pomohlo loňské zpřísnění

Nepříznivý očekávaný vývoj podle ministerské zprávy pomohla zmírnit už legislativní opatření z roku 2023, která zpřísnila pravidla pro předčasné důchody a omezila budoucí valorizace. Tyto kroky by pak měla dále rozvíjet důchodová reforma, která se nyní projednává v Poslanecké sněmovně. Pokud bude schválena, výrazně posílí udržitelnost důchodového systému v dalších desetiletích.

Součástí velké reformy je i návrh na postupné zvyšování důchodového věku nad hranci 65 let. V tomto ohledu se vláda drží doporučení ve zprávě, ovšem plánovaný mechanismus je přísnější.

Místo toho, aby se růst důchodového věku týkal až ročníku 1970, má jít už o ročníky 1966. Také růst věku má být podle návrhu reformy rychlejší, a to o 0 až o 2 měsíce za rok, podle toho, jak vyjdou statistiky očekávané délky dožití. Ve zprávě se přitom hovoří o lineárním tempu 1 měsíc za rok. Mechanismus zvyšování věku, který popisuje ministerská zpráva, v podstatě odpovídá tomu, co navrhují demografové z České demografické společnosti.

Jednání o revizi návrhu

Pravidla pro růst důchodového věku se ovšem ještě mohou změnit. Ministr Marian Jurečka uvedl, že vláda by mohla výhrady demografů zohlednit, a proto nyní mezi vládními lídry probíhá debata, jak by se to případně mohlo provést.

„Návrh demografické společnosti znamená zvýšení deficitu systému. Teď je otázka, jestli se na tom shodneme, že tento krok případně uděláme, nebo neuděláme. Jasně jsem řekl, že já těmto věcným, technickým návrhům jsem připraven naslouchat. Vnímám tam některé argumenty demografické společnosti. Finálně rozhodneme na úrovni předsedů koaličních stran v průběhu prázdnin,“ řekl v této souvislosti ministr Jurečka.