Změny parametrů důchodové reformy chce Jurečka dojednat během prázdnin

Představitelé vlády budou v průběhu letních prázdnin intenzivně diskutovat o změnách v návrhu důchodové reformy. Hlavním tématem je podoba mechanismu pro zvyšování důchodového věku, ale řeší se také úleva pro náročné profese.

Prolomení hranice 65 let u důchodového věku je momentálně nejdiskutovanější změnou u vládní důchodové reformy. Opoziční hnutí ANO a SPD jakékoliv zvyšování důchodového věku odmítají, zcela jasno ale zatím nemají ani vládní strany a hnutí.

Podstatné je, že vláda se jako celek shoduje na tom, že důchodový věk je nutné zvyšovat. Je to klíčová úsporná část, bez které by důchodová reforma nedávala smysl a nezajistila by dostatečnou stabilizaci důchodového systému do budoucna. Někteří členové vládní koalice ovšem mají výhrady k mechanismu zvyšování, zvláště poté, co ho kritizovali demografové.

Ministr Marian Jurečka nyní potvrdil, že vláda by mohla výhrady demografů zohlednit, a proto nyní mezi vládními lídry probíhá debata, jak by se to případně mohlo provést.

„Návrh demografické společnosti znamená zvýšení deficitu systému. Teď je otázka, jestli se na tom shodneme, že tento krok případně uděláme, nebo neuděláme. Jasně jsem řekl, že já těmto věcným, technickým návrhům jsem připraven naslouchat. Vnímám tam některé argumenty demografické společnosti. Finálně rozhodneme na úrovni předsedů koaličních stran v průběhu prázdnin,“ řekl ministr Jurečka v rozhovoru pro ČTK.

Poslanci přerušili jednání

V tuto chvíli byla pozastavena jednání poslanců. Důležitý výbor pro sociální politiku, který je u důchodové reformy ustanoven jako garanční, již podruhé projednávání tohoto návrhu přerušil. Členové se shodli na tom, že vyčkají, jak dopadnou jednání vládních lídrů, a až poté přistoupí k debatě a hlasování. K tomu by mělo dojít 4. září.

„Do druhého čtení jsem otevřený k diskusi nad návrhy, které mohou přinést podněty na úpravu parametrů důchodové reformy. Věci, které byly přineseny do debaty, nejen od kolegů z České demografické společnosti, beru vážně a budeme se jimi zaobírat,“ uvedl Marian Jurečka při červencovém jednání výboru s tím, že může jít o návrhy opozice nebo třeba odborů.

Dále dodal, že někteří koaliční partneři mají určité výhrady k části, která rozšiřuje výhodu dřívějšího věku pro lidi pracující v náročných profesích. „Tady jsou věci, které jsou ještě v diskusi otevřené a o kterých tu debatu povedeme,“ dodal Jurečka. Sám předpokládá, že jasno by v případě náročných profesí i důchodového věku mohlo být do poloviny srpna.

Pomalejší navyšování věku

Současný vládní návrh u důchodového věku počítá s každoročním navyšováním. Podle statistik se vždy spočítá, jaká je aktuální očekávaná délka dožití, a podle toho se stanoví důchodový věk pro lidi, kteří v daném roce dosáhnou věku 50 let. Maximální zvýšení důchodového věku mezi jednotlivými ročníky je stanoveno na 2 měsíce, i kdyby naděje dožití rostla rychleji. Zároveň pokud naděje dožití poklesne, důchodový věk zůstane stejný a snižovat se nebude. Více je mechanismus popsaný v tomto článku.

Demografové naopak navrhují, aby byl růst důchodového věku lineární, konkrétně aby se zvyšoval každý rok o jeden měsíc. Pro lidi by to bylo předvídatelnější, nevytvářelo by to drobné nespravedlnosti v délce důchodu mezi jednotlivými ročníky a důchodový věk by rostl pomalejším tempem, než je nyní plánováno v rámci reformy.

TIP: Co vše má změnit důchodová reforma? Přehled najdete v tomto článku.