Stížnost na valorizaci projedná Ústavní soud veřejně: Stanovil průběh, svědky i posudky

Jednání o ústavní stížnosti na jednorázové omezení červnové mimořádné valorizace důchodů bude veřejné, Ústavní soud ho definitivně stanovil na leden. Součástí bude výslech svědků a jedním z nich má být i ministr Marian Jurečka. Soudci už se navíc nyní stížností aktivně zabývají.

Foto: České důchody
Ústavní soud v Brně.

Ústavní soudci už se začali intenzivně zabývat stížností, kterou v květnu podali poslanci hnutí ANO. Na pravidelných neveřejných poradách už návrh stížnosti řešili čtyřikrát a nyní dospěli k závěru, že by veřejné ústní jednání mohlo objasnit důležité okolnosti případu.

Veřejné jednání proběhne 10. ledna 2024, soud na něm vyslechne ministry i řadu odborníků. „K lednovému jednání mimo jiné předvolal jako svědky místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a ministra financí Zbyňka Stanjuru. Také si vyžádal stanovisko od Národní rozpočtové rady, odborného pracoviště CERGE-EI, České národní banky a Českého statistického úřadu. Stanoviska poslouží mimo jiné k posouzení námitky (ne)existence mimořádných okolností a hrozby značných hospodářských škod,“ uvedla tisková mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi s tím, že odborníci z těchto nezávislých institucí se jednání pravděpodobně zúčastní osobně.

Ústavní soud už má k dispozici vyjádření všech účastníků řízení, tedy vyjádření poslanců ANO, vlády i obou komor Parlamentu. Zároveň vyzval účastníky, aby sdělili, jestli budou ještě navrhovat provedení dalších důkazů. Konečné rozhodnutí o tom, které důkazy budou prováděny, ovšem záleží pouze na soudu.

Dokazování i posudky

Průběh jednání vychází ze zákona o Ústavním soudu a řídí ho předseda Josef Baxa. „Jednání zjednodušeně řečeno slouží ke slyšení stran, podobně jako před obecnými soudy. O ústním jednání se proto vyrozumívají účastníci řízení (jejich zástupci). Také na něm probíhá dokazování, například svědeckými výpověďmi, vyjádřeními státních orgánů nebo posudky. Jednání je ze zákona veřejné,“ vysvětlila mluvčí Abbasi. Dodala, že ve většině případů v minulosti se jednání nenařizovalo, protože se neočekávalo objasňování dalších věcí.

V tomto případě je to ale jiné, protože jednání má pomoci objasnit okolnosti případu důležité pro rozhodování. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa zároveň už dříve uvedl, že jednání považuje za důležité i z toho důvodu, aby měla veřejnost k dispozici kompletní a srozumitelné informace o tom, jak soudci rozhodují.

„Myslím si, že je důležité, aby se v této věci Ústavní soud pokusil zprostředkovat veřejnosti i průběh svých úvah. To znamená, že uvažujeme o tom, že bychom projednali věc veřejně. Tak aby veřejnost převážně prostřednictvím médií měla zprostředkované informace, čím účastníci argumentují, jak se kdo brání, jaké argumenty používají, jak uvažuje Ústavní soud,“ řekl v říjnu Josef Baxa.

Porozumění veřejnosti

Podle Baxy je důležité, aby budoucí soudní rozhodnutí, ať už bude jakékoliv, přijala veřejnost s porozuměním. Naznačil také, že by zdůvodnění rozhodnutí mohlo mít také zkrácenou a přístupnější podobu, která by mohla být srozumitelná pro širokou veřejnost.

Ve stížnosti poslanci ANO argumentují tím, že bylo narušeno legitimní očekávání důchodců ohledně zvyšování důchodů, protože valorizace byla zákonem snížena až poté, co na původní výši vznikl právní nárok. Problematické pak podle stížnosti bylo rovněž to, že omezení valorizace bylo schváleno ve stavu legislativní nouze. Vláda toto odmítá.

Foto: České důchody/David Budai

Více k tématu