Soukromé peníze a mezigenerační solidarita: Ministr Stanjura má vize, jak se upraví důchody

Česká společnost se výrazně spoléhá na státní důchod, a proto je nutné provést parametrické změny důchodového systému a dostat do něj více soukromých peněz. Je o tom přesvědčen ministr financí Zbyněk Stanjura, podle něhož by se do řešení starobních penzí měla zapojit také rodina.

Politici musí začít řešit stabilitu důchodového systému, aby po roce 2030 nenastaly problémy. Není ale možné vše „zbořit“ a postavit systém úplně nový. Spíše je nutné upravit některé parametry a získat pro důchody více peněz z jiných zdrojů, zejména z těch soukromých. Na tuto skutečnost upozornil ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Je evidentní, že tam potřebujeme dostat více soukromých peněz. Otázkou je, jaké volit nástroje. Jsem pro to, abychom měli ekonomické stimuly pro zaměstnavatele i pro zaměstnance. Reforma ve smyslu, že se ten systém úplně zboří a postaví jiný, není reálná. Vždy se budeme bavit o parametrech,“ uvedl Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro Deník N, ve kterém rozsáhle hovořil právě o změnách a budoucnosti důchodů.

Role rodiny u důchodů

Podle něj se Češi až příliš spoléhají jen na státní důchod, a to by se mělo změnit. „Chceme zapojit mezigenerační solidaritu. V naší společnosti je normální, když rodina investuje do dětí. Když se bavíme o penzích, málokdy se vede debata o roli rodiny. Jasně, někteří nemají, od toho je tu stát. Ale debata ve veřejném prostoru je zúžená jenom na to, o kolik se navýší důchody,“ popsal ministr Stanjura své představy.

Detailně o nich ale nehovořil, takže zatím nelze přesně říct, jak konkrétně by chtěla vláda dosáhnout toho, aby do systému zamířilo více peněz. Portál České důchody opakovaně žádal ministra Stanjuru o rozhovor, ve kterém by mohl více rozvést své představy o chystané reformě, ale zatím neprojevil zájem.

Z jeho dosavadních vyjádření lze usuzovat především to, že by se měla do určité míry zvýšit podpora ze strany zaměstnavatelů a také rodiny. V prvním případě by mohlo jít například o zvýšení sociálních odvodů u zaměstnanců pracujících v náročných profesích, což už do návrhu zákona sepsalo ministerstvo práce a sociálních věcí. A v programovém prohlášení vlády je zase jednou z priorit zavedení možnosti pro ekonomicky aktivní lidi platit až 1 % odvodů jako příspěvek na důchody rodičů nebo prarodičů, což lze vnímat jako zmíněnou snahu o zapojení mezigenerační solidarity.

Větší spoření na stáří

Lidé, kteří na to budou mít dostatek peněz, by si rovněž měli více spořit na důchod. „Mluvíme o něčem, čemu říkáme účet dlouhodobých investic, jako o jedné možnosti, aby lidé mohli dlouhodobě investovat, spořit. Rozšířit paletu, ve které je dnes penzijní připojištění nebo životní pojištění,“ upřesnil Zbyněk Stanjura.

O nutnosti vlastního spoření nedávno hovořila také Iva Merhautová, náměstkyně na ministerstvu práce a sociálních věcí, která je součástí poradního týmu pro přípravu důchodové reformy. „My bychom snížili zásluhu za odvedené pojistné a za vyšší příjmy. S tím, že lidi, co mají vyšší příjmy anebo nemají děti, tak mají větší prostor pro soukromé úspory,“ nastínila náměstkyně.

Podstatné je, že diskutované změny se nebudou týkat současných seniorů a ani lidí, kteří do důchodu zamíří v nejbližších letech. Podle Zbyňka Stanjury by se tito lidé již nedokázali na změny připravit. „Parametrické změny se budou týkat lidí, kterým je teď méně než 45 let. Potřebujete nějakou dobu, abyste se na nový systém adaptoval. Když vám je 58 jako mně, nejste toho schopen,“ konstatoval ve zmíněném rozhovoru pro Deník N.

Výraznější solidární důchod

Plánované změny, o kterých už vládní představitelé otevřeně hovoří nebo je chystají:

• Zavede se minimální (solidární důchod), na který budou mít nárok všichni, kdo budou mít dostatek odpracovaných let. Vláda chce hranici snížit z 35 na 25 let. Důchod by měl činit nejméně 10 tisíc korun.
• Snížit by se mohla zásluhová část důchodu, do které se promítají celoživotní výdělky. Lidé, kteří mají více peněz, by si měli více sami spořit na stáří.
• Lidé pracující v náročných profesích a záchranáři by měli mít nárok na dřívější důchod bez sankcí.
• Měla by vzrůst podpora starobních důchodců, kteří stále pracují. Mělo by je to motivovat k tomu, aby pracovali déle. Zatím není jasné, jestli by se snížily jejich odvody, nebo by se následně výrazněji zvýšil jejich důchod.

Přípravu důchodové reformy má na starost ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který chce její znění představit do konce roku 2023. Poté bude mít vláda na její prosazení dva roky. Momentálně o všem diskutuje jeho speciální poradní tým pro přípravu důchodové reformy, ve kterém sedí experti a zástupci koaličních stran, poté se začne sepisovat paragrafové znění reformy.

Klíčové slovo bude mít u přípravy reformy také ministr financí Zbyněk Stanjura, který zastupuje ODS, momentálně druhou nejsilnější stranu v Poslanecké sněmovně.

Foto: Úřad vlády ČR