Šéf výboru Kaňkovský: Stát by měl dát peníze lidem, kteří se starají o seniory v rodině

Starší lidé by měli mít možnost zůstávat co nejdéle v domácí péči a stát by měl více podporovat členy rodiny, kteří se o ně starají. V rozhovoru pro České důchody to řekl poslanec a předseda sociálního výboru Vít Kaňkovský s tím, že by mělo jít o finanční podporu i možnost mít flexibilnější pracovní podmínky.

Pane poslanče, patříte ke generaci Čechů a Češek, o kterých se politici a experti přou, zda v budoucnu bude na jejich důchody. Tím, jak bude seniorů přibývat, panují obavy, že na důchody nebude dostatek peněz. Máte podobné obavy?

Náš důchodový systém je naštěstí zatím hodně robustní a v nejbližších letech mu velké nerovnováhy nehrozí. Největší nápor na náš důchodový systém kvůli odchodu početných ročníků do důchodu nastane zhruba mezi roky 2040 až 2070. To potvrzuje i poslední Zpráva OECD, která také upozorňuje na významnou možnost dosažení vyšší úrovně porodnosti.

Pokud se podaří dobře naplnit opravdu komplexní rodinnou politiku vlády, tak tu do té doby můžeme mít dvě nové početné generace aktivních poplatníků, kteří budou přispívat do systému a kteří se také o nás ve stáří budou moci postarat, až budeme potřebovat jejich pomoc.

Je to samozřejmě velmi otevřená investice, která může, nebo také nemusí nastat, a její případný efekt se projeví nejdříve za jednu až dvě generace. Proto je důležité začít hned a vytvořit rodinám potřebné ekonomické podmínky pro bydlení a slaďování rodiny a profesního života, včetně dalších opatření, která plánujeme.

Zároveň s tím ale musíme bezprostředně udělat i konkrétní úpravy systému, jak s nimi počítáme v důchodové reformě. Aby systém byl udržitelný, potřebujeme maximálně podporovat flexibilitu práce a umožnit, aby lidé mohli pracovat v různých formách do vyššího věku tak, jak chtějí a mohou. To znamená definovat a v praxi nastavit procesy age-managementu. O to se za KDU-ČSL v Poslanecké sněmovně a v úzké spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí také snažíme.

Spolu s tím je nesmírně důležité, aby se maximálně podporovala odpovědnost jednotlivých lidí za své stáří už od mladší generace. Když se to podaří, pak nebudu mít o výši našich budoucích důchodů obavy.

Jak by se podle vás měl důchodový systém stabilizovat?

Už jsem zmínil komplexní rodinnou politiku a námi plánovanou důchodovou reformu. K tomu patří i zdroje systému. Náš důchodový systém je na rozdíl od jiných vyspělých zemí extrémně závislý na vybraném pojistném. To je nutné změnit a stabilizovat jej dodatečnými příjmy z daní i ze soukromého spoření.

Znovu zde také opakuji, že chceme maximálně podporovat odpovědnost jednotlivých lidí za své stáří, a to už od generace mladých lidí. Bez aktivního zapojení se lidí do důchodového systému bude systém neudržitelný.

Důchodový věk nechceme zvyšovat

Jak vnímáte debaty o zvyšování důchodového věku? A co vy sám preferujete?

Způsob zvyšování důchodového věku je u nás nastaven v zákoně. Každých pět let má vláda vyhodnotit prognózu Českého statistického úřadu a informaci o očekávané naději dožití ve zdraví, kterou zpracuje Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Nechceme zvyšovat důchodový věk, pokud to nebude nutné. Chceme spíše umožnit postupný odchod do částečného důchodu spojený s částečnými pracovními úvazky a možnost dobrovolně pracovat déle pro ty, kdo budou chtít a zdravotní stav jim to umožní. Chceme také umožnit dřívější odchody do důchodu zaměstnancům v náročných profesích za větší odpovědnosti zaměstnavatelů.

V současné době je schválená legislativa, která přiznává dřívější důchody pro pracovníky IZS, tedy hasiče nebo záchranáře. Jenže je chybná a hrozí, že žádosti bude ČSSZ zamítat. Bude s tím sociální výbor něco dělat?

Tuto chybu v legislativě je potřeba napravit. Jednáme o tom s ministerstvem práce a sociálních věcí a počítáme s tím, že to stihneme včas.

Prioritou ministra Mariana Jurečky je příprava důchodové reformy. Jedním ze zásadních bodů chystané reformy je výraznější oceňování rodičovství ve vztahu k důchodu, například vyšší důchod pro ty, kteří mají dvě a více dětí. Předpokládám, že jako člen KDU-ČSL s tím souhlasíte, nebo ne?

Na tom jsme se shodli napříč celou koalicí. V programovém prohlášení vlády máme úkol zajistit, že zásluhová složka důchodu bude vycházet z odvodů do pojistného systému a také z počtu vychovaných dětí. Je to spravedlivější v rámci vzájemné solidarity mezi rodinami s dětmi a bezdětnými.

Rodiče, kteří vychovali děti, museli vynaložit spoustu času, úsilí a značné náklady na to, aby vychovali novou generaci, která bude platit naše důchody v budoucnu. Vychovat dítě do dospělosti dnes stojí 4 miliony korun. Když vychováte tři, je to 12 milionů. Pokud zároveň splácíte hypotéku nebo platíte nájem odpovídajícího bytu, nemáte už z čeho si našetřit v soukromých fondech. Je to docela jednoduchá matematika.

Rodiče, kteří vychovali dvě a více dětí a měli průměrné příjmy, by tak mohli počítat s dostatečným důchodem v budoucnu. Děti jsou základním pilířem pro naši společnost i pro náš důchodový systém a my musíme umět jejich výchovu ocenit.

Jak vnímáte jeho další návrh, že by se měly snížit důchody významným představitelům komunistického režimu?

Je to důležité z hlediska základního principu spravedlnosti. Napravení křivdy je na místě. Nebereme těm lidem důchody úplně. Chceme, aby se jim doba, po kterou se prokazatelně nacházeli v pozici, kterou pomáhali režim udržet při životě a perzekuovali jiné občany, nepočítala pro výpočet základu důchodů. Nechceme, aby brali důchody na základě platů z doby, kdy je měli nezaslouženě nadprůměrné, ale aby se to bralo jako doba vyloučená. To znamená, že se jim důchod sníží.

V současné době přibývají noví senioři, kteří zůstávají úplně bez důchodu, protože jim chybí 35 let důchodového pojištění, podle ČSSZ je to asi 5000 lidí ročně. Jak velký je to problém a jak by se to mělo řešit?

Problém to je a chceme ho řešit. Potřebná délka doby pojištění pro dosažení nároku na důchod je u nás v porovnání s ostatními evropskými zeměmi extrémní. Chceme ji zkrátit na 25 let.

Počítáme s řádnou valorizací v lednu

Co si myslíte o současné finanční situaci seniorů vzhledem k velkému zdražování kvůli válce na Ukrajině? A jsou současná opatření vlády dostatečná?

Je třeba si připomenout, že ještě před válkou na Ukrajině tady začala a stále probíhá bezprecedentní energetická krize a zdražování energií, které zasáhlo prakticky všechny domácnosti. Nejvíce samozřejmě dopadá na ty nejchudší, především na samoživitelky, rodiny s dětmi a seniory. Válka na Ukrajině tu situaci ještě znásobila.

Vláda se správně rozhodla jít cestou adresné pomoci a podpořit ty, kterým je třeba pomoci v co největším rozsahu. Příspěvky na bydlení se proto výrazně zvýšily a dosáhne na ně širší okruh lidí. Pokud bude potřeba, má vláda ještě možnost příspěvek na bydlení zvýšit. Většímu okruhu domácností se zpřístupní i dávka mimořádné okamžité pomoci (MOP). Senioři navíc od června obdrží mimořádnou valorizaci důchodů.

Bude mimořádná valorizace důchodů dostatečná? Neměla by vláda přistoupit k dalšímu jednorázovému příspěvku v řádu několika tisíc, jako to učinila minulá vláda Andreje Babiše?

Důležité je, že mimořádná červnová valorizace umožní všem důchodcům zvýšit důchody i za situace, kdy v jiných oblastech našeho vysoce zadluženého státního rozpočtu musíme šetřit. Znamená to pro starobní důchodce v průměru tisícovku navíc, a to je vůbec nejvyšší nárůst z pohledu absolutní částky. Penze se přitom navyšovaly už v lednu.

Letos tak důchodci průměrně dostanou 1822 Kč navíc. Od začátku příštího roku počítáme s další řádnou valorizací důchodů, a navíc všechny maminky (i současné důchodkyně) dostanou k důchodu poprvé přidáno 500 Kč za každé vychované dítě, což je změna z dílny KDU-ČSL, kterou jsme prosadili již v minulém volebním období společně s ostatními partnery napříč politickým spektrem.

Co vy sám ze své pozice předsedy sociálního výboru vnímáte jako velký problém u seniorů, v jejich životě? A co by se mělo co nejdříve změnit?

Jako lékař vnímám jako nesmírně důležité zachování dobrého zdravotního stavu seniorů do co nejvyššího věku a také jejich možnost setrvání v přirozeném domácím prostředí co nejdéle. A to i v případě jejich rostoucí míry závislosti a zhoršující se nepříznivé sociální situace. To znamená umožnit členům rodiny, aby mohli pečovat o seniory se sníženou soběstačností a nastavit flexibilní pracovní podmínky pro pečující členy rodiny, aby jejich péče o seniora se sníženou soběstačností byla slučitelná s jejich zaměstnáním. Také je za to ze strany státu finančně ohodnotit.

Také chceme podpořit dostupnost potřebných pomůcek a podpůrných technologií, psychosociální podporu hrazenou státem, informovanost a vzdělávání včetně přímé finanční podpory. Cílem je také rozvoj sítě odlehčovacích služeb a služeb pro osoby se speciálními potřebami a valorizace finančních zdrojů pro sociální služby a příspěvku na péči.

Je nutné mít dost dětí

Může stárnutí populace přinést i jiné problémy než vyplácení důchodů? Je zdravotnictví finančně připraveno na „armádu“ nových důchodců, kteří budou potřebovat zdravotní a sociální péči?

Pokud nebudeme mít dost dětí a nevychováme si dostatečně silnou novou generaci, tak budou mít problémy všechny systémy mezigenerační solidarity, tedy také zdravotnictví a samozřejmě i náš daňový systém. Především ale bude mít problém celá naše ekonomika, protože nám tu budou chybět kvalifikovaní mladí lidé.

Už v současné době a v nejbližších letech nám na pracovním trhu a také právě ve zdravotnictví budou muset vypomáhat pracovníci z jiných zemí. Zde se také ukazuje prostor pro zaměstnání uprchlíků z Ukrajiny a jejich možný přínos v chybějících profesích s maximálním využitím jejich stávající kvalifikace. Je potřeba počítat s tím, že mnozí z nich zde budou chtít zůstat i po skončení válečného konfliktu a pro nás to bude přínosem.

Je Česko finančně připraveno na to, že obecně prodlužování života, byť se teď s covidem zastavilo, přinese pravděpodobně nárůst pacientů s Alzheimerovou chorobou či demencí?

Jde o to, aby prodlužování života bylo spojeno také s dobrým zdravotním stavem. Na to je potřeba myslet s dostatečným předstihem. Zaměstnavatelé i zaměstnanci by na to měli pamatovat v průběhu celé pracovní kariéry, a to vhodnou úpravou pracovních podmínek a uplatněním komplexních principů age-managementu s cílem zachování dobré zdravotní kondice a také schopnosti pracovat i do vyššího věku.

Pokud jde o Alzheimerovu chorobu či demenci, je důležité dbát na celkový životní styl, zdravou stravu a životosprávu. Včasnou diagnostikou a léčbou lze přitom postup těchto nemocí zpomalit a ve fázi klinických testů jsou už i účinné léky, což přináší určitou naději v této věci. Zároveň je potřeba, abychom ve stáří neviděli jen zátěž, ale také výzvu a zároveň hodnotu lidskosti a opravdové důstojnosti člověka.

Máme dostatečné kapacity domovů důchodců a pečovatelských domů?

Chceme především podpořit transformaci pobytových zařízení na zařízení menšího, komunitního typu a podpoříme také rozvoj domácí sociální a zdravotní péče, terénních služeb a vznik služeb pro rodiny a domácnosti, aby senioři mohli zůstávat pokud možno co nejdéle ve svém domácím prostředí. Zavedeme také víceleté financování sociálních služeb s výhledem na 3 roky a zohledníme přitom regionální potřeby.

Foto: Se souhlasem Víta Kaňskovského