Jurečkův poradní tým řešil, jak seniory motivovat k práci i po dosažení důchodového věku

Ministr Marian Jurečka ustavil speciální poradní tým, který připravuje detaily chystané důchodové reformy. Na posledním setkání se experti a politici zabývali možnostmi motivace seniorů pro to, aby zůstali aktivní na trhu práce i po dosažení důchodového věku.

Pracující senioři by měli být v budoucnu více zvýhodňovaní, a to by je mělo více motivovat k tomu, aby pracovali i poté, když již přesáhnou důchodový věk. Jde o jednu z priorit v oblasti důchodového systému, kterou vláda Petra Fialy uvádí i ve svém programovém prohlášení. „Podpoříme seniory pracující v důchodovém věku a více jim zohledníme celkové odpracované roky,“ stojí v dokumentu bez dalších podrobností.

O možnostech, jak toho dosáhnout, nyní jednal poradní tým pro přípravu důchodové reformy, který ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka sestavil v dubnu tohoto roku. Jeho součástí jsou experti převážně z řad ekonomů, zástupci ministerstev a politici z koaličních stran.

Motivační zvýšení příjmů

„Debatovalo se o možnostech zvýšení současné bonifikace formou trvalého zvýšení důchodu, anebo alternativního přístupu posílením příjmu zaměstnanců při výkonu výdělečné činnosti snížením jejich odvodové povinnosti,“ uvedlo ministerstvo k jednání, které proběhlo 7. června. Jinými slovy se řešilo, jestli by bylo lepší, kdyby práce v důchodovém věku zvyšovala starobní důchod, nebo aby spíše důchodci za práci dostávali více peněz (tedy aby se jim snížily odvody).

Experti se shodli na druhé možnosti. „Poradní tým došel k závěru, že okamžité zvýšení příjmu je více motivační a pravděpodobně má větší potenciál zvýšit zapojení seniorů do výdělečné činnosti,“ uvádí ministerstvo v zápisu z jednání. Detaily k diskusi zatím nejsou k dispozici a není tak zatím příliš jasné, o kolik by se mohly odvody na sociálním pojištění snižovat.

Lepší finanční motivaci nicméně preferuje také ministr Marian Jurečka. Už dříve v rozhovoru pro server Peníze.cz prohlásil, že motivace k práci v důchodovém věku je prakticky nulová. „Dnes žádná taková motivace není. Ztrácíme mnoho lidí, kteří by mohli alespoň částečně pracovat. Lidé s důchodovým věkem v současnosti v drtivé většině končí s prací či podnikáním. Pro společnost je to škoda, nepředávají se zkušenosti a stát také přichází o příjmy z daní,“ uvedl Jurečka.

Pracuje jen zlomek seniorů

Současná bonifikace pracujících důchodců funguje tak, že při přesluhování (tedy práce bez pobírání důchodu) se za každých 90 dnů práce navíc důchod zvýší o další 1,5 % výpočtového základu. Výpočtový základ je zjednodušeně řečeno celkový „koš“ vašich výdělků za celý život a vypočítává se z něj důchod. Potíž je v tom, že při přesluhování sice lidé dostanou vyšší důchod, ale většinou se to nevyplatí vzhledem k počtu důchodů, které jim mezitím mohly být vyplaceny.

Bonifikace pracujících seniorů, kteří už pobírají důchod, je ještě více zanedbatelná, konkrétně jde o navýšení výpočtového základu o 0,4 % za 360 odpracovaných dnů. To při průměrném výdělku znamená řádově nižší stokoruny k důchodu navíc za rok práce.

Ministr Jurečka chce, aby pracovali hlavně ti, kteří jsou zdraví a mají na to sílu. „Chci jít cestou motivace, říkat lidem, že pokud na to fyzicky i mentálně mají, ať pracují dál i v důchodovém věku. Ale říkat to paušálně všem ve všech profesích podle mne nejde,“ uvedl ve zmíněném rozhovoru s tím, že paušálně důchodový věk zvyšovat nechce. Důležité je naopak nakombinovat motivaci pro zaměstnavatele i zaměstnance tak, aby oběma dávalo smysl ve spolupráci pokračovat.

Podle aktuálních čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ) pracuje v současné době celkem 463,5 tisíc lidí starších 60 let, z toho ale pouze 147,2 tisíc těch, kterým je více než 65 let. První číslo je spíše zkreslující, protože čerství šedesátníci dnes běžně pracují vzhledem k neustále se zvyšujícímu věku odchodu do důchodu. Je tedy více vypovídající vycházet z druhého čísla.

Za posledních 10 let sice počet pracujících důchodců starších 65 let roste, nicméně stále jde o zlomek z celkového počtu starobních důchodců, kterých je nyní 2,36 milionů. Pracuje tedy pouze 6,2 % lidí v důchodu. „Zaměstnanost seniorů se výrazně zvyšuje s rostoucí úrovní jejich vzdělání. Počty pracujících seniorů byly nejvyšší v roce 2018,“ uvedla Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí v ČSÚ.

Zvyšování minimálního důchodu

Poradní tým ministra k důchodové reformě na svém setkání řešil také možné zvýšení minimálního důchodu, tedy základní složky důchodu, která je nyní pouze 3900 korun. Podle dosavadních vyjádření by měli všichni lidé, kteří budou mít dostatek odpracovaných let, pobírat důchod alespoň ve výši 10 500 korun.

„Výsledkem je konstatování, že v rámci důchodové reformy nestačí jen změnit parametry nastavení státních důchodů, ale velmi důležitá je i podpora dodatečných úspor a diskuse k alternativám struktury příjmů důchodového systému,“ konstatovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Foto: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)