Skoro třetina Čechů bude v důchodu. Ale oproti jiným Evropanům umíráme dříve

Díky stále se zlepšující zdravotní péči se věk dožití prodlužuje, což ale zároveň znamená, že se zvyšuje délka života v důchodu. V grafech sice křivkami zamával koronavirus a jeho vysoká smrtnost, nicméně stále to kvůli nízké porodnosti vypadá, že za pár let tu bude jeden pracující na jednoho nepracujícího. Podrobně o tom v rozhovoru pro České důchody hovoří Terezie Štyglerová z oddělení demografické statistiky v Českém statistickém úřadu.

Kolika let se průměrně k aktuálnímu datu dožívají Češi?

Očekávanou průměrnou délku života vyjadřuje takzvaná naděje dožití při narození neboli střední délka života. Při úmrtnostních poměrech z roku 2021 by se muži žijící v Česku dožívali v průměru 74,1 let a ženy 80,5 let.

Rok 2021, podobně jako rok 2020, však byl poznamenaný pandemií covidu-19. Podíváme-li se na hodnotu naděje dožití při narození z roku 2019, tedy před vypuknutím pandemie, byla očekávaná průměrná délka života delší – u mužů 76,3 let a u žen 82,1 let.

Od ukazatele naděje dožití je pak třeba odlišovat průměrný věk zemřelých obyvatel, který je kromě úrovně úmrtnosti ovlivněn také početností generací osob ve věku, kdy se nejčastěji umírá. V roce 2021 bylo zemřelým mužům v průměru 73,3 let a zemřelým ženám 79,4 let, i když z pohledu jednotek věku bylo vůbec nejvíce zemřelých mužů ve věku 74 let a zemřelých žen ve věku 88 let.

U žen totiž stále zůstávají poměrně početné ročníky žen narozených ve 30. letech minulého století, zatímco takto letitých mužů je již výrazně méně, a i díky vyšší úmrtnosti v mladším seniorském věku mezi zemřelými muži oproti tomu početně převažují již poválečné ročníky 1946, 1947.

Co se týká světa nebo alespoň Evropy, na jakém místě jsme?

V žebříčku zemí Evropské unie patříme mezi země s podprůměrnou délkou života, jsme zhruba na přelomu druhé a třetí třetiny zemí, okolo 18. místa. Naděje dožití obyvatel Česka zaostávala v letech 2019 i 2020 za průměrem EU o 2 roky. (pro rok 2021 jsou zatím k dispozici pouze předběžné údaje, pozn. red.)

Nejdelší nadějí dožití se vyznačují země jižní Evropy – Španělsko a Itálie, a Švédsko s průměrnou délkou života o více než 4 roky delší, na druhém konci evropského žebříčku se nachází Rumunsko a Bulharsko s nadějí dožití naopak o více než 4 roky kratší, než má Česko.

Silné generace míří do důchodu

Jak se to bude statisticky vyvíjet do budoucna? Budeme země starců?

Projekce obyvatelstva obecně v budoucnu předpokládají další, i když již pomalejší, prodlužování střední délky života, vysokého věku se tak bude dožívat stále větší část obyvatel. Stárnutí populace bude přitom z velké míry podporovat měnící se věková struktura, zejména přesun početně nejsilnějších generací narozených v 70. letech 20. století z produktivního věku do věku seniorského. K tomu by mělo docházet od druhé poloviny 30. let tohoto století.

Zatímco na konci loňského roku bylo v obyvatelstvu Česka 2,17 milionu obyvatel ve věku 65 a více let, na počátku 40. let by jejich počet mohl přesahovat 2,7 milionu, v polovině století pak i 3 miliony.

Zároveň již nyní vstupují do věku nejvyšší reprodukce naopak početně slabé ročníky žen narozených v 90. letech 20. století a na přelomu století, což povede k poklesu počtu narozených dětí. Spolu s klesající velikostí části populace v produktivním věku to povede k růstu váhy seniorů v populaci. Podle výsledků poslední projekce, kterou ČSÚ zpracoval v roce 2018, se podíl obyvatel ve věku 65 a více let v České republice zvýší z dnešních 20 % až na 30 %, kulminovat by měl na sklonku 50. let tohoto století.

Jak to případně změní uprchlíci z Ukrajiny?

Na zhodnocení vlivu uprchlické vlny z Ukrajiny na demografický vývoj je ještě brzy, respektive v dlouhodobém pohledu by neměla mít na očekávaný vývoj populace výrazný vliv. Počet osob, které získaly v Česku pobytové oprávnění v souvislosti s válkou na Ukrajině, sice není malý, nicméně zatím není zřejmé, v jaké míře zde budou migranti zůstávat dlouhodobě.

Navíc jde o poměrně specifickou skupinu osob – dvě třetiny tvoří ženy, z pohledu věku jednu třetinu děti mladší 15 let, naopak seniorů jsou pouze jednotky procent.

Jeden pracující na jednoho neaktivního

Jak jsme na tom s porodností, a to ve smyslu, kolik je dnes ekonomicky aktivně činných lidí na jednoho důchodce a jak tomu bude třeba za 10 let?

Budeme-li považovat za ekonomicky aktivní všechny osoby ve věku 20 až 64 let, pak podle posledních údajů ke konci roku 2021 připadlo na 100 osob tohoto věku 35 osob ve věku 65 a více let. Dalších 36 převážně ekonomicky neaktivních osob na 100 aktivních představovaly děti a mládež do 20 let věku. Celkově tak (podle demografické bilance k 31. 12. 2021) připadalo na 100 osob ve věku ekonomické aktivity 71 osob ve věku ekonomické neaktivity.

V následujícím desetiletí by se měl poměr těchto dvou skupin obyvatelstva pozvolna vyrovnávat – v polovině 30. let 21. století by se měl pohybovat na úrovni 75 osob ekonomicky neaktivního věku na 100 osob ekonomicky aktivního věku.

Výraznější růst ekonomického zatížení osob ve věku 20–64 let je očekáván až ve 40. a 50. letech. Podle výsledků projekce by se mohl na konci 50. let tohoto století přibližovat až k poměru 1 ku 1, respektive 99 ve věku ekonomické neaktivity na 100 ve věku ekonomické aktivity, přičemž 60 % neaktivních by měli představovat senioři ve věku 65 a více let.

Foto: Adobe Stock (hlavní), Český statistický úřad (graf)