Soudci veřejně projednají ústavní stížnost na jednorázové snížení mimořádné valorizace důchodů

Ústavní soud veřejně projedná první ústavní stížnost, kterou podali poslanci hnutí ANO v souvislosti se snížením mimořádné valorizace v červnu 2023. Vypovídat budou ministři Marian Jurečka a Zbyněk Stanjura a soudci se budou dotazovat také ekonomických odborníků.

Foto: České důchody
Ústavní soud v Brně.

Ve středu 10. ledna 2024 proběhne veřejné ústní projednávání ústavní stížnosti na snížení mimořádné valorizace důchodů. Jednání bude probíhat v Brně v budově Ústavního soudu od 9 hodin ráno a bude přístupné i veřejnosti. Dá se očekávat, že jednání potrvá několik hodin.

Kapacita sálu pro veřejnost je omezena na 50 osob a vstup tedy bude umožněn pouze do vyčerpání kapacity. Na jednání se dostanou jen zájemci, kteří dorazí jako první, a vstupovat bude možné už od 7 hodin. Je nutné mít s sebou občanský průkaz nebo cestovní pas.

Proběhnou výslechy svědků

Poslanci hnutí ANO podali stížnost na snížení valorizace důchodů už v květnu minulého roku a rozhodovat o ní budou společně všichni soudci, tedy plénum Ústavního soudu. V uplynulých měsících už se soudci stížností opakovaně zabývali, tento týden ale půjde o první veřejné jednání, při kterém budou osobně vyslechnuti i svědci.

„K lednovému jednání mimo jiné Ústavní soud předvolal jako svědky místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a ministra financí Zbyňka Stanjuru. Také si vyžádal stanovisko od Národní rozpočtové rady, odborného pracoviště CERGE-EI, České národní banky a Českého statistického úřadu. Stanoviska poslouží mimo jiné k posouzení námitky (ne)existence mimořádných okolností a hrozby značných hospodářských škod,“ uvedla tisková mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi.

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa už dříve uvedl, že tuto ústní a veřejnou podobu jednání považuje za důležitou i z toho důvodu, aby měla veřejnost k dispozici kompletní a srozumitelné informace o tom, jak soudci rozhodují.

„Myslím si, že je důležité, aby se v této věci Ústavní soud pokusil zprostředkovat veřejnosti i průběh svých úvah,“ uvedl v říjnu Josef Baxa a dodal, že díky tomu se lidé dozví, čím účastníci řízení argumentují nebo jak se kdo brání. Podle něj je to i součástí důvěry v soud. „Ústavní soud si uvědomuje, jak je důležité, aby jeho rozhodování bylo srozumitelné,“ konstatoval Baxa.

Instituce dodaly vyjádření

Ústavní soud už má k dispozici vyjádření všech účastníků řízení, tedy vyjádření poslanců ANO, vlády i obou komor Parlamentu. Zatímco vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu jsou spíše formální a věnují se průběhu projednávání legislativy, vyjádření vlády obsahuje řadu konkrétních a právních argumentů.

Vláda například rozporuje názor, že bylo v případě snížení mimořádné valorizace narušeno legitimní očekávání důchodců ohledně její výše. Ve vyjádření argumentuje, že očekávání důchodců nelze odvozovat od okamžiku, kdy byly splněny podmínky v lednu 2023, ale až od okamžiku účinnosti zákona, který tuto konkrétní valorizaci omezil. V podstatě tvrdí, že až do vydání nařízení nárok na valorizaci nevzniká a vůbec není právně jisté, jak bude vypadat. A když se mezitím změní zákonná pravidla, je to legitimní.

Podle vlády bylo snížení valorizace nezbytným krokem pro stabilizaci veřejných financí, protože při její realizaci v plné výši by státu hrozily značné hospodářské škody. Bylo navíc nutné jednat urychleně, a tedy ve stavu legislativní nouze. Vláda je tedy podle svého vyjádření přesvědčena, že existovaly mimořádné okolnosti a ona tak jednala legitimně. „Závěr o existenci ústavně akceptovatelného důvodu pro legislativní nouzi se jeví jako odůvodněný,“ konstatuje vláda ve vyjádření pro Ústavní soud.

Podrobnou analýzu ústavní stížnosti si můžete přečíst v tomto článku. Detailní přehled vyjádření a argumentů vlády najdete v tomto článku.

Foto: České důchody/David Budai

Více k tématu