Nespokojení důchodci se začínají soudit o nárok na výchovné, ČSSZ už eviduje 20 žalob

V Česku běží první soudní spory o nárok na výchovné k důchodu. Obvykle se soudí otcové, kteří o výchovné požádali, ale úředníci České správy sociálního zabezpečení přiznání odmítli. Vedle toho úřad řeší další stovky správních řízení, ve kterých jsou ve sporu o výchovné dva rodičové.

Od začátku roku 2023 bylo zavedeno výchovné, tedy přídavek 500 korun za každé vychované dítě. Nárok má starobní důchodce, který splní podmínku výchovy. A v případě, že podmínku splňuje více lidí, získá výchovné ten, kdo se o dítě staral nejdéle.

V některých případech ale mohou nastávat spory o to, kdo má na výchovné nárok. Může jít například o rozvedené rodiče nebo ty, kteří žijí odděleně. Případně o další osoby, které dítě vychovávaly nebo jim bylo svěřeno do péče, tedy například osvojitele či pěstouny. Všechny spory řeší Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve speciálním správním řízení a nakonec vydává rozhodnutí, kdo má na výchovné nárok.

Spory vznikají i v dalších případech, konkrétně když důchodce rozporuje zamítnutý nárok na výchovné. Zpravidla jde o muže vdovce, kteří pobírají starobní důchod a žádají o přiznání výchovného za své děti. Když se ale těmto otcům nepodaří doložit, že se o dítě opravdu starali déle než zemřelá matka, dojde ze strany ČSSZ k zamítnutí nároku.

Podle posledních informací z letošního října celkem řešil úřad 479 sporů, z toho 302 sporů již bylo vyřešeno. Je ale pravděpodobné, že za poslední dva měsíce se obě čísla o něco zvýšila.

Padla už dvě soudní rozhodnutí

Část důchodců se v případě neúspěchu ve správním řízení dále obrací na soud. Jak uvedly Hospodářské noviny, ČSSZ momentálně eviduje nejméně 20 žalob nespokojených rodičů, přičemž nejčastěji jde o zmíněné vdovce. Dva soudní spory už podle informací novin dospěly k výsledku a soudy se žadatele o výchovné zastaly.

Jde například o 69letého muže, který podal žádost o výchovné na dvě ze svých tří dětí, které mu byly po rozvodu svěřeny do péče. Jenže úředníci ČSSZ rozhodli, že nárok na výchovné má jejich matka a žádost otce byla zamítnuta. Nyní krajský soud rozhodl, že úřad musí žádost přezkoumat znovu a nařídil, aby při rozhodování ve správním řízení úředníci vyslechli i děti. Právě výslechy potomků by mohly ozřejmit a dokázat, který z rodičů se o ně více staral.

Výslechy svědků představují jeden ze způsobů, kterým úředníci ve správním řízení získávají informace o rozsahu výchovy. Dále jsou to různé dokumenty, třeba rozhodnutí soudu o svěření do péče, případně informace a údaje, které má ČSSZ k dispozici. Typicky může jít o historické záznamy o zaměstnání nebo čerpání ošetřovného.

V dosavadních sporech dvou rodičů o výchovné většinou zvítězily matky, otcům bylo výchovné přiznáno jen v přibližně 15 procentech případů.

Určitou komplikací při rozhodování sporů o výchovné je skutečnost, že zákon konkrétně nestanovuje, jak přesně má úřad postupovat. Rozhodovací praxe úředníků a tedy i to, co mají při rozhodování o nároku brát v potaz, se nyní průběžně upřesňuje. A do značné míry v tom mohou pomoci právě i rozhodnutí soudů.

Foto: Adobe Stock