Nepříjemné důchodové nespravedlnosti, s nimiž je nutné počítat

Na budoucí starobní důchodce čeká několik nenápadných nespravedlností a překvapení. Mohou za to zastaralá pravidla v zákoně i některé jeho průběžné parametrické změny v posledních letech.

KOMENTÁŘ ŠÉFREDAKTORA – Zákon o důchodovém pojištění, který ovlivňuje přiznávání i výpočet důchodu, se často mění. Obvykle jde o drobné změny, které se ale postupně nabalují a ve výsledku pak přiznávání důchodu ovlivňují dost významně.

Lidé kolem šedesátky, kteří půjdou do důchodu v nejbližších letech, zažili během svého aktivního života změnu režimu, která zásadně pozměnila povahu práce i výdělků. A během posledních dvaceti let byli navíc svědky kontinuálního zpřísňování důchodových pravidel.

Jejich pozice je oproti dnešním třicátníkům nebo čtyřicátníkům stále dobrá. Přesto si myslím, že některá současná pravidla nedávají úplně smysl a měla by se změnit.

1. Celé roky důchodového pojištění

Negativně vnímám pravidlo, že do důchodu se započítávají jen celé roky důchodového pojištění. Například 42 let a 350 dnů se počítá jen jako 42 let a zbylých 350 dnů bez náhrady propadne. Většině lidí se tak nevyplatí odejít do důchodu přesně v den dosažení důchodového věku a někdy jsou dokonce limitováni i při ukončování práce. Málokdy jim totiž zaměstnavatel umožní skončit třeba v půlce měsíce, jindy zase lidé chtějí skončit na konci roku, ale není to pro ně tolik výhodné. Nevidím důvod, proč by se nemohly zohledňovat všechny dny.

2. Dosažitelnost předčasného důchodu

Pokud má někdo již odpracováno například 43 let, ale zatím nedosáhl věku pro předčasný důchod, nemůže do důchodu odejít. Myslím, že by v tomto ohledu měla být nastavena větší volnost a více by se měl zohledňovat počet odpracovaných let, nejen věk.

Rovněž zpřísnění minimální doby pojištění u předčasného důchodu na 40 let, které začne platit od října 2024, je velmi přísné. Lidé, kteří v současné době odcházejí do důchodu, obvykle nemají s touto podmínkou problém. Ale už další generace na tyto doby za běžných okolností často nedosáhne, zejména kvůli tomu, že se do důchodu od roku 2010 vůbec nepočítá studium. Pro dnešní dvacátníky a třicátníky se tak předčasný důchod stane v podstatě nedosažitelný, pokud si důchodové pojištění za dobu studia dobrovolně nedoplatí.

3. Náhradní doby se přísně osekávají

V rámci náhradních dob hraje významnou roli krácení. Některé náhradní doby se při započítání do důchodu zpětně krátí na 80 %, jde například o nezaměstnanost, studium po 18. roce nebo dobu pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Celoživotní zpětné krácení považuji za nevhodné, ale zároveň považuji za nespravedlivé, že se krátí jen některé doby. Proč se nekrátí vojna, ale civilní služba ano? Proč se nekrátí mateřská dovolená, ale otcovská dovolená ano? To nedává úplně smysl. (Více o krácení náhradních dob jsem psal v tomto článku).

4. Málo se zohledňuje náročnost práce

Důchodový systém jen minimálně zohledňuje náročnost práce. A to přesto, že panuje obecná shoda na tom, že některé profese se nedají vykonávat do 65 let. Na dřívější důchod bez sankcí už dříve měli nárok horníci a od roku 2023 získali určitou výhodu také záchranáři nebo podnikoví hasiči. Jenže to zdaleka není dostatečné.

Pokud má dnes někdo zdravotní problémy a nemůže si najít práci, stát mu situaci příliš neusnadňuje. Ještě nepříznivější je situace u těch, kteří mají náročné profese (třeba svářeči, řidiči, zdravotní sestry a mnoho dalších povolání), ale už svou práci zkrátka nezvládají a nemají sílu. Neexistuje ani žádné ocenění za to, že někdo takovou profesi vykonával celý život – pokud takový pracovník půjde do předčasného důchodu, jeho výše se zkrátí.

Pokus o zohlednění náročných profesí v minulém období selhal. I současná vláda slibuje, že náročné profese budou odcházet do důchodu dříve, ale konkrétní detaily zatím nejsou k dispozici a stále se o tom jedná. Připadá mi nespravedlivé, že vláda letos výrazně zpřísnila předčasné důchody, ale řešení náročných profesí odložila na později. Navíc zatím není jisté, kdy budou nová pravidla zavedena a jestli se budou týkat i lidí, kteří mají dnes krátce před důchodem. Bylo by rozumné, aby tomu tak bylo.

5. Částečně nepromyšlené výchovné

Od roku 2023 začal stát vyplácet výchovné a stanovil pravidla, kdy starobní důchodci mají na výchovné nárok. Bohužel tato pravidla nezahrnují některé smysluplné věci, které by lidé uvítali. Proč třeba nemůže výchovné přecházet na manžela či manželku po úmrtí důchodce? Proč například lidé, kteří již dosáhli důchodového věku, pobírají invalidní důchod a chybí jim například doba pojištění, musí na výchovné čekat až do 65 let?

Problém vidím také v tom, že pravidla ohledně započítávání výchovy pro nárok na výchovné nejsou úplně pružná v případech, kdy jde o hraniční situace. Pokud se například rodiče rozvedli v době, kdy bylo dítěti 9 let, a to bylo následně svěřeno do péče otce, může se stát, že matce se započítá 9,5 roků výchovy a otci 8,5 roků. Celé výchovné ale připadne matce, protože matka získala více let. Jenže výchova otce z doby společného soužití se v důchodu vůbec nezohlední.

Foto: Adobe Stock