Redukční hranice: Jejich vliv na důchod a plány vlády na změnu

Započítávání pracovních výdělků do důchodu má přesná pravidla a důležitou roli hrají takzvané redukční hranice. Ty určují, jak vysoký je základ pro výpočet důchodu.

Výši starobního důchodu ovlivňují dva klíčové parametry, a to délka důchodového pojištění a výše výdělků. Přitom platí, že čím delší doba pojištění a vyšší výdělky, tím vyšší je přiznán důchod. V případě výdělků ovšem hrají důležitou roli redukční hranice, které započítávání výdělků omezují.

Do důchodu se započítávají výdělky od roku 1986 až do roku předcházejícímu podání žádosti o důchod. Takže pokud půjdete do důchodu v roce 2023, započtou se vám pouze výdělky do roku 2022. Totéž platí i o odměnách nebo odstupném – pokud je získáte v roce nástupu do důchodu, nijak výši důchodu neovlivní.

Výše důchodu se skládá ze základní výměry, která je fixní a v roce 2023 činí 4040 korun, a procentní výměry, tedy zásluhové části důchodu. Výpočet procentní výměry určuje kombinace doby pojištění a výdělků.

Jak fungují redukční hranice

Všechny výdělky od roku 1986 se přepočítávají do takzvaného vyměřovacího základu, což je zjednodušeně jakýsi zprůměrovaný koš vašich životních výdělků. Starší výdělky se násobí určitým koeficientem, aby odpovídaly dnešní úrovni a nedocházelo ke zkreslení tím, že třeba v 90. letech byly výrazně nižší mzdy. Celkový součet výdělků se rozpočítá a výsledkem je něco, co by se dalo označit jako celoživotní průměrný měsíční výdělek.

Z tohoto „koše výdělků“ se následně počítá takzvaný výpočtový základ, z něhož se pak odvozuje samotný důchod. V tomto okamžiku přichází na řadu redukční hranice, které zajišťují, že vyšší výdělky se do důchodu počítají jen částečně a ty nejvyšší pak vůbec.

Redukční hranice jsou dvě:

• První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, v roce 2023 tedy 17 743 Kč.
• Druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy, v roce 2023 tedy 161 296 Kč.

Platí přitom, že výdělky do první redukční hranice se počítají ze 100 %, výdělky od první do druhé redukční hranice se počítají z 26 % a výdělky nad druhou redukční hranici se nepočítají vůbec. Hodnota redukčních hranic, tedy absolutní částka, se každý rok aktualizuje, aby reflektovala aktuální průměrnou mzdu v Česku.

Výpočet důchodu

Poté, co výdělky projdou redukčními hranicemi, se získá zmíněný výpočtový základ, který se již následně přímo promítá do výše důchodu. Procentní výměra důchodu se počítá tak, že za každý rok důchodového pojištění se započítá 1,5 % výpočtového základu. Takže například za 40 let jde o 60 %. Ukažme si to na příkladu:

Alois má vyměřovací základ (celoživotní průměrný výdělek) ve výši 33 500 Kč. Částka 17 743 Kč (do první redukční hranice) mu náleží v plné výši. Z rozdílu mezi částkou 17 743 Kč (první redukční hranice) a částkou 33 500 Kč, se započítá 26 %, tedy 4097 Kč. Celkem je jeho výpočtový základ 21 840 Kč. Alois má odpracováno 40 let, takže jeho procentní výměra bude 60 % (1,5 krát 40) výpočtového základu, tedy 13 104 Kč. K tomu se přičte základní výměra 4040 Kč, takže celkový důchod bude 17 144 Kč.

Jednoduše řečeno tedy redukční hranice omezují, do jaké míry se budou celoživotní výdělky počítat do důchodu. Zavedení těchto hranic do značné míry omezilo zásluhovost, takže dnes již není možné získat důchod třeba ve výši 60 nebo 70 tisíc korun. V minulosti to možné bylo, ale nyní se již velmi vysoké výdělky nad čtyřnásobek průměrné mzdy při výpočtu důchodu vůbec nezohledňují.

Změny v rámci reformy

Vláda plánuje v rámci představené důchodové reformy pravidla pro započítávání výdělků ještě o něco zpřísnit. Cílem je, aby nově přiznávané důchody byly postupně o něco nižší, a to v tempu o 150 až 200 korun ročně. Během let 2026 až 2036 by mělo dojít k následujícímu omezení:

• Nyní se výdělky do první redukční hranice započítávají ze 100 %. Nově by to mělo být o několik procent méně, zatím ale nebylo stanoveno o kolik.
• Nyní se za každý rok důchodového pojištění počítá 1,5 % výpočtového základu. Nově se to má snížit o několik setin procenta, ale přesné číslo opět zatím nebylo stanoveno.

Pokud bude toto opatření schváleno, dotkne se všech budoucích přiznaných důchodů od ledna 2026. Nebude tak docházet k dalšímu snižování zásluhovosti, protože krácení bude realizováno u výdělků pod první redukční hranicí, která se všem počítá stejně. Relativně se to více dotkne pouze těch, kteří mají výdělky pod úrovní minimální mzdy, která je nyní 17 300 korun.

Důchody přiznávané v letech 2023 až 2025 by tímto plánovaným opatřením neměly být nijak dotčeny. A podle dosavadních informací, které vláda prezentovala, se nechystají ani jiné změny, které by samotný výpočet důchodu do roku 2025 ovlivnily. V plánu je pouze omezení valorizací, o kterém jsme psali v tomto článku.

Foto: Adobe Stock