Zvýšení minimálního důchodu, ocenění výchovy dětí a další změny, které přinese reforma
Změní se pravidla pro výpočet důchodů, důchodový věk se bude zvyšovat na základě délky dožití, sníží se budoucí valorizace a upraví se pravidla pro předčasné důchody. To jsou nejvýznamnější parametry plánované důchodové reformy. Dopad na stávající důchodce bude minimální a částečně se dotkne také lidí nad 50 let.
Foto: Úřad vlády ČR
Vláda Petra Fialy po dlouhých jednáních představila návrh důchodové reformy, která má zajistit lepší udržitelnost systému i to, aby měl stát peníze na důchody i pro dnešní mladé lidí. Změny vláda představila na velké tiskové konferenci společně s takzvaným konsolidačním balíčkem, který má zajistit snížení deficitu státního rozpočtu o desítky miliard korun.
Změny v oblasti důchodů se dotknou zejména lidí, kteří mají méně než 40 let a částečně dnešních padesátníků. Pouze minimálně se bude reforma týkat stávajících důchodců. Menší část změn by měla začít platit už od roku 2023, další pak od roku 2024 a později. Vše musí být teprve schváleno v rámci řádného legislativního procesu.
„Stárnutí populace je hlavním důvodem, proč musí být důchodová reforma hotová co nejdříve. Po roce 2030 začne nastupovat do důchodu silná generace takzvaných Husákových dětí. Z pracovního trhu zmizí významná produktivní síla. Následující generace ale nejsou tak početné, aby dokázaly financovat důchodový systém tak, jak je dnes nastaven. Zjednodušeně řečeno, bude hodně důchodců a málo lidí v produktivním věku,“ uvedl ministr Marian Jurečka při představování reformy.
Hlavní změny v oblasti důchodů by se podle návrhu reformy měly dotknout deseti oblastí. Konkrétně má jít o následující:
1. Zvýšení minimálního důchodu
Minimální garantovaný důchod se zvýší. Základní výměra důchodu bude i nadále činit 10 % průměrné mzdy, ale minimální procentní výměra naroste z dnešních 770 korun také na 10 % průměrné mzdy. Nyní (v roce 2023) celkový minimální důchod činí 4810 korun, ale podle nových pravidel by se zvýšil na 8080 korun. A tato částka se bude postupně zvyšovat s tím, jak mzdy v Česku porostou. Počítá se s tím, že novinka začne platit od ledna 2025.
2. Mechanismus zvyšování důchodového věku
Postupně se bude zvyšovat důchodový věk nad dnešní hranici 65 let, a to na základě toho, jak se bude v Česku prodlužovat očekávaná délka dožití. Do roku 2031 se současná pravidla zvyšování věku měnit nebudou a bude dodrženo, co platí nyní. Po roce 2031 začne věk mírně narůstat, a to tak, aby lidé trávili v důchodu přibližně 21,5 let. Důležité je, že pokud se délka dožití neprodlouží, nezvýší se ani důchodový věk.
3. Omezení valorizace důchodů
Tempo zvyšování důchodů se zpomalí. Doposud se do valorizace počítá míra inflace a polovina růstu reálných mezd v Česku. Nově by se měla počítat pouze jedna třetina růstu mezd, v případě inflace se nic nezmění. Dojde také ke zrušení mimořádných valorizací a ty budou nahrazeny dočasným mimořádným příspěvkem k důchodu, který bude solidárnější k lidem s nižšími důchody. Změny by se mohly promítnout už do valorizací v roce 2024.
4. Zpomalení růstu nových důchodů
Nově přiznávané důchody od roku 2026 budou mít o něco méně výhodný výpočet a budou řádově o desítky až stovky korun nižší než ty, které stát přiznává nyní. Příjmy se do důchodu budou započítávat v menší míře a také se bude trochu méně zohledňovat počet let důchodového pojištění. K těmto změnám bude docházet v letech 2026 až 2035 a půjde o snížení růstu nových důchodů každý zhruba o 150 až 200 korun.
5. Zpřísnění odchodů do předčasného důchodu
Pravidla pro odchod do předčasných důchodů budou přísnější. Maximální doba předčasnosti se sníží ze současných 5 let na 3 roky a zároveň bude nutné získat minimálně 40 let důchodového pojištění. Zvýší se krácení za předčasnost a zároveň bude až do dosažení důchodového věku omezena valorizace procentní výměry důchodu. Lidé v náročných profesích (vláda je teprve bude definovat) a lidé, kteří odpracovali více než 45 let, budou mít podmínky pro předčasný důchod o něco výhodnější. Změny mají platit už od září 2023.
6. Ocenění výchovy dětí v důchodu
Výchova dětí bude více oceňována než doposud. Zachováno bude výchovné, které je k důchodu vypláceno od roku 2023, a nově bude od roku 2026 zaveden také rodičovský vyměřovací základ. To znamená, že rodič, který bude s dítětem na rodičovské dovolené (až do 4 let věku), bude mít do důchodu započítávány „fiktivní“ výdělky ve výši průměrné mzdy. Tím se například vyřeší nespravedlnost, že ženy mají kvůli dětem zpravidla nižší důchody než muži. Kromě výchovy dětí bude možné tuto novinku využívat také při péči o nemohoucí a nemocné příbuzné.
7. Společné započítávání důchodových odvodů u manželů
Manželé nebo registrovaní partneři budou mít možnost dobrovolně sdílet své odvody na sociální pojištění. Dnes to není možné a ten, kdo má vyšší výdělky, má pak vyšší důchod než jeho protějšek. O rovné rozpočítání odvodů má být možné požádat i zpětně při odchodu do důchodu. Novinka má začít platit od ledna 2027.
8. Prodloužení nároku na vdovské a vdovecké důchody
Podmínky pro vyplácení vdovských nebo vdoveckých důchodů se zmírní. Dnes se tento důchod vyplácí pouze při splnění určitých podmínek, například pokud vdovec či vdova pečuje o dítě nebo je v důchodovém věku. Bez těchto podmínek nárok na důchod po roce zanikne a je možné ho při opětovném splnění podmínek obnovit pouze do uplynutí dvou let. Dopláceli na to hlavně lidé, kteří ovdověli například o více než dva roky před starobním důchodem a doživotně tak přišli o nárok na vdovský či vdovecký důchod. Od ledna 2025 se doba pro obnovení důchodu prodlouží ze 2 let na 5 let. Stávajících starobních důchodců s vdovským či vdoveckým důchodem se změny nedotknou.
9. Vyšší odvody pro OSVČ
OSVČ budou od roku 2024 platit vyšší odvody na sociální pojištění. Povinný minimální vyměřovací základ se zvýší z dnešních 25 % na 40 %, přičemž nepůjde o skok, ale postupné zvyšování během tří let. Například v roce 2023 činí minimální pojistné při hlavní činnosti 2823 korun, po zvýšení to bude 4710 korun. Každý rok se pak bude tato částka zvyšovat, na tom se nic nezmění.
10. Změny u práce na dohody
Zpřísní se podmínky pro lidi, kteří pracují na dohody o provedení práce (DPP). Stát začne dohody evidovat a pokud jich někdo bude mít více nebo součet jejich výdělků překročí určitý limit, začne se u nich platit sociální pojištění. Cílem je, aby DPP sloužily hlavně jako přivýdělek a lidé je účelově nevyužívali (například rozdělením mzdy na více dohod).
Foto: Úřad vlády ČR
